Od příštího roku bude platit povinnost instalace nových měřidel pouze s dálkovým odečtem. Uživatelé by zároveň měli být mnohem lépe informovaní, nejspíše už od roku 2023. K dispozici budou mít grafická schémata spotřeby a zároveň by měli informace dostávat vždy jednou měsíčně. Podle odborníků lze čekat, že tato pravidla by měla legislativním procesem projít v příštím roce, Česko má totiž už nyní s jejich implementací výrazné zpoždění.
V srpnu a září prošla parlamentem novela zákona o hospodaření energií. Ta zavádí mimo jiné povinnost instalovat měřiče tepla, vodoměry na teplou vodu a indikátory na radiátorech výhradně s možností dálkového odečtu. „Novelu zákona již podepsal i prezident, aktuálně se čeká už jen na její zveřejnění ve sbírce zákonů. Legislativa by tak měla vstoupit v platnost od začátku příštího roku. Od 1. ledna 2022 tak již nebude možné instalovat v bytových domech přístroje, které umožňují pouze vizuální odečet,“ řekl Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení ze společnosti Enbra, která se zabývá problematikou rozúčtování a dálkových odečtů. Zároveň dodal, že za dálkově odečitatelné zařízení lze považovat i to, u kterého k provedení odečtu není nutný přístup do bytu nebo nebytových prostor.
Ačkoliv přesnější statistika o podílu měřidel s dálkovým odečtem v tuzemsku neexistuje, podle Petra Holyszewského touto funkcí disponuje až 70 procent indikátorů a vodoměrů. „Většina z nich je ovšem odečítána pochůzkovým způsobem a podstatná část z tohoto počtu zařízení neumožňuje celoroční odečet,“ doplnil Holyszewski. Zároveň lze očekávat také vlnu instalace dálkově odečitatelných vodoměrů na studenou vodu, ačkoliv je legislativa explicitně nezmiňuje.
Srovnávací grafy spotřeby od roku 2023
Kromě postupného zavádění dálkových odečtů lze v budoucnu čekat ještě dvě výrazné změny spojené s vyúčtováním za energie v domácnosti. První se týká vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Ta by měla být sice ve sbírce zákonů zveřejněna ještě letos, její reálné dopady však bude možné pozorovat až od roku 2023.
„Týkat se budou zejména lepšího informování uživatelů. Ti tak ve vyúčtování v budoucnu najdou například grafické znázornění spotřeby za dané období a jeho porovnání se stejným obdobím v předchozím roce. Dále také informace o použité skladbě zdrojů energie, energetické náročnosti nebo kontaktní údaje nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska,“ doplnil Petr Holyszewski. Nové konkrétní povinnosti pro uživatele však z vyhlášky vyplývat nebudou.
Informování o spotřebě tepla každý měsíc
Naopak mnohem větší dopad bude mít novela zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. „Tato novela přinese především povinnost pravidelného měsíčního informování nájemníků o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody. Kromě toho bude nový zákon obsahovat ustanovení, která by měla eliminovat praktiky některých uživatelů bytů rozporujících vyúčtování nákladů na základě nepodstatných formálních chyb,“ sdělil Holyszewski.
I tuto novelu připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, aktuálně je přitom na začátku celého legislativního procesu. Podle Holyszewského však lze očekávat velký tlak na to, aby zákon platil také od 1. ledna 2023. Důvodem je totiž fakt, že podobně jako zavádění dálkových odečtů vychází i tato legislativní novinka z evropské směrnice o energetické účinnosti. Česko ji přitom mělo do svého právního řádu implementovat do loňského podzimu. Kvůli dalšímu výraznému zpoždění tak tuzemským orgánům mohlo hrozit zahájení řízení o neplnění povinností ze strany Evropské komise, což může v některých případech znamenat i udělení finančních sankcí. (5.10.2021)