Dnes mohu vám sděliti, jak vypadá asi ona sféra, kam vkročí duše, jež mají pykati za hříchy své. Duše však netrpí, nýbrž jsou jen nevědomé. Vznesou se do temného, pustého údolí, kde jim padají balvany v cestu a kde bloudí a touží po něčem, čeho si nedovedou uvědomiti. Tato jejich touha jeví se jako neklid, žízeň nebo hlad. Kdo velkou vášní byl ovládán, touží dále po tom, co tak velice miloval. Duše touží i po vraždě a po ukojení svých vášní. Chce píti, byl-li člověk pijan a hráti, byl-li karbaník. Všelijaké touhy ovládají duše, jež jimi trpí, ale jaksi neuvědoměle. A tento stav trvá tak dlouho, než se jim dostane poučení duchovních bytostí. Některé mají zvláštní svá přání, utkvělá ze života fysického v duši, např. chtěl býti na tom neb onom místě pohřben, neukryl dobře své peníze apod. Tj. ovšem utrpením, jež vrcholí však jen v touze. A tak bloudí dlouho a prožívají tyto neuvědomělé stavy, až konečně se jim zdá, že do té touhy jejich vniká světlo, jež působí v nitru jejich jako vláha. Ustanou ve svém neklidném běhu, a hle s počátku jen jemně, ale pak přece jasněji postřehnou slova duší je těšících. Poslouchají je čím dále tím více, až znenáhla pochopí, že vše odložili s tělem svým a nesou se za světlem, které je vede. Pak teprve dostane se jim osvobození.
V nynější době (za světové války) tak mnohá duše bude poutána k válečnému poli, ale my, kterým svěřen je úkol těšiti duše padlých branců, mírníme jich touhy a obracíme mysl vzhůru.
Působení boží je veliké, nejvýš moudré a vám jest nesnadno, vystihnouti moc a účelnost jeho. Vaše modlitby však pro padlé mají velký význam a prosím vás, abyste se za ně denně modlili, protože síla těchto modliteb dotýká se jejich pochopení a oni zapomenouce na boj a rozpoutané vášně, dojdou konečně nebeského klidu.