Odborné shromáždění, které se každoročně koná u příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se tentokrát věnovalo tématu nové kampaně Agentury EU-OSHA na léta 2018 - 2019 - nebezpečným látkám. Dále si účastníci vyslechli přednášky na téma ochrany osobních údajů podle GDPR, pracovnělékařské péče nebo ochrany sluchu před působením impulsního hluku. Některé prezentace jsou uvedeny.
Antonín Rada, náměstek pro řízení Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, začal toto setkání vzpomínkou na oběti smrtelných pracovních úrazů, kterých bylo v loňském roce 95. V rezortu Ministerstva obrany došlo k 1 smrtelnému služebnímu úrazu příslušníka vojenské policie, který si způsobil neodbornou manipulací s výbušninami. V rezortu došlo k mírnému navýšení pracovních úrazů, zvláště úrazů při střelbách, které tvoří téměř 50 % úrazů s hospitalizací nad 3 kalendářní dny.
Daniela Kubíčková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, zastupovala český Focal Point – kontaktní místo pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Představila novou kampaň Evropské agentury pro BOZP, jejímž hlavním cílem je zvýšit povědomí o nebezpečných látkách a podpořit kulturu prevence. Speciálním tématem jsou například karcinogeny a mutageny nebo citlivé rizikové skupiny zaměstnanců. Nejvíce se chemické látky vyskytují v zemědělství (62 %), dále ve zpracovatelském průmyslu (52 %) a ve stavebnictví (51 %). Důležitá je průběžná informovanost o rizicích a zapojení všech zaměstnanců. A jak dostat nebezpečné látky pod kontrolu? Identifikovat rizika; posoudit expozici; stanovit opatření a kontrolovat jejich plnění.
S poznatky o služební úrazovosti a kontrolní činnosti v rezortu Ministerstva obrany seznámil Radek Tolar, ředitel odboru státního dozoru. Jak už bylo uvedeno výše, stal se jeden smrtelný služební úraz při manipulaci s municí, který se stále šetří. Dále došlo ke 963 úrazům s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Z tohoto počtu 912 úrazů utrpěli vojáci, což je cca o 125 úrazů více, než v loňském roce, a jak uvedl Radek Tolar, přičítají to nárůstu počtu vojáků a vyšší intenzitě výcviku. 51 pracovních úrazů utrpěli občanští zaměstnanci. Úrazů bez pracovní neschopnosti bylo 1037 - 968 u vojáků, 69 u občanských zaměstnanců. Nejvíce ohroženi úrazy byli vojáci ve věku 24 – 29 let, naopak u občanských zaměstnanců dominovala kategorie 54 – 59 let. Nejčastější příčinou úrazů byl jiný blíže nespecifikovaný důvod, následovalo nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a špatně vyhodnocené riziko. V roce 2017 se při kontrolách zaměřili na rizikové oblasti – činnosti spojené s výcvikem vojsk, od střelnice až po opravy techniky, a vojenské objekty přístupné veřejnosti. Provádějí i následné kontroly, jestli byly nedostatky odstraněny.
Pavel Aganov, vedoucí skupiny hygieny práce a pracovního lékařství odboru hygieny a laboratorní diagnostiky, hovořil o nakládání s nebezpečnými látkami a směsmi. Uvedl právní předpisy, které se této problematiky týkají - přímo použitelné předpisy EU - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (CLP), z. č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. K souvisejícím předpisům patří zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí; zákoník práce.
Mezi opatření k ochraně zdraví patří dostatečné, účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky, zkrácení důvodu expozice, vymezení kontrolovaného pásma, zajištění potřebných měření, snížení počtu exponovaných zaměstnanců, nutnost zajistit sanitární a pomocná zařízení, pitná voda přímo na pracovišti a samozřejmě použití vhodných OOPP. Zaměstnavatel by měl vycházet z údajů od výrobce OOPP a podle toho, jaká je odolnost pro chemické látky, zvolit vhodný materiál.
Tématem přednášky Tomáše Neugebauera, interního auditora systému managementu BOZP, byla ochrana osobních údajů při zajišťování BOZP a PO podle obecného nařízení o ochraně obecných údajů (GDPR), jehož účinnost - 25. května - se blíží.
Každý subjekt si podobně jako systém bezpečnosti práce musí vytvoří systém zpracování osobních údajů. Předpis se vztahuje na údaje o živých fyzických osobách a platí pro všechny subjekty - malého živnostníka i velkou firmu.
Zásady zpracování osobních údajů:
-
zákonnost (musí být dodrženy požadavky i jiných předpisů upravujících ochranu os. údajů);
-
korektnost a transparentnost (nezastírat účel zpracování, zajištovat co největší míru informovanosti subjektů údajů);
-
účelové omezení (nesmí být zpracovávány k jinému účelu, než k jakému byly shromážděny);
-
minimalizace údajů (zpracovávat v nutném rozsahu pouze nezbytné údaje);
-
přesnost (aktualizovat informace, opravovat nepřesné údaje);
-
omezení uložení (uchovávat údaje ne delší dobu, než je nezbytné pro daný účel, nelze uchovávat nad rámec skartačních lhůt);
-
integrita a důvěrnost (přijmout vhodná technická a organizační opatření před neoprávněným nebo protiprávním zpracováním, jakož i před náhodnou ztrátou, zničením, poškozením);
-
odpovědnost (vždy odpovídá správce).