Jezera, řeky, potoky i sádky na dvě stě lokalitách Šumavy podrobně zdokumentují jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s ochránci přírody a rybářskými odborníky z české i bavorské strany. Hydrobiologové budou od letošního září tři roky mapovat zdejší populace pstruhů a zjišťovat jejich množství a stav, zdravotní kondici, výskyt parazitů i genetickou variabilitu. Chtějí zde rovněž najít zcela původní linii pstruhů obecných, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni na místní podmínky. Hlavním cílem projektu je přispět ke koordinovanému přístupu k ochraně tohoto druhu a vodních ekosystémů na obou stranách hranice a předat tak dalším generacím živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy v co nejlepším stavu.
Šumava na pomezí Česka a Bavorska je v centru pozornosti vědců již více než století. Díky tomu bylo možné zachytit celosvětově unikátní příběh poškozování a následně zotavování přírody. Od padesátých let 20. století sužovaly Šumavu kyselé deště, které vyvrcholily v 70. letech a způsobily extrémní změnu v chemismu vody. V důsledku toho se zdevastoval život v ledovcových jezerech i tocích ve vyšších polohách a zcela zde vymřely ryby. Výrazný obrat přinesla Ženevská úmluva o ochraně ovzduší, která od konce 80. let 20. století přinesla významné snížení znečištění ovzduší (emise síry o 90 % a dusíku o 50 %), což umožnilo obnovu ekosystémů. „Od přelomu tisíciletí jsme svědky návratu života do zdejších vod. V roce 2020 jsme v jezeře Laka poprvé potvrdili opětovný výskyt pstruhů obecných,“ říká Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity, který povede tento tříletý výzkum.
