Odbory hazardují s opětovným roztočením inflace

Pro příští rok totiž žádají růst minimální mzdy, jenž by dvojnásobně převýšil předpokládaný růst mzdy průměrné, což nemá ekonomické opodstatnění.

Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,8 procenta (zde, str. 9).

Od výše minimální mzdy se odvíjí také úroveň mezd zaručených, kterýžto institut – navzdory četné expertní kritice – požadují odbory rovněž zachovat. Odbory se tak snaží vytvořit mocný tlak na růst celkové mzdové hladiny v ekonomice, a to v době, kdy ta se stále zcela nevymanila z prostředí mimořádně vysoké inflace, nejvyšší za poslední zhruba tři desetiletí.

Odbory tedy opět upřednostňují svůj partikulární zájem, resp. zájem své členské základny, před celospolečenským konsensem, spočívajícím v dané věci v tom, že tlak na růst mezd by měl být pouze přiměřený tak, aby se v celé ekonomice opět neroztočila inflace. Ta by i podle nejnovější prognózy ratingové agentury Fitch (zde) měla v Česku počátkem roku 2024 prudce klesnout. Odboráři však svými požadavky mohou tento příznivý vývoj narušit. Z ekonomického hlediska je obtížně zdůvodnitelné, proč by minimální mzda měla růst dvojnásobně rychleji než mzda průměrná. Dvojnásobný růst minimální mzdy je obtížně zdůvodnitelný už v prostředí nízké či normální inflace, tím méně jej lze ovšem smysluplně hájit v době inflace mimořádně vysoké, jakou prožíváme.

Sama Česká národní banka signalizuje, že hodlá být i přes nynější pokles inflace obezřetná a svoji základní úrokovou sazbu začne snižovat nejspíše až v roce 2024, jak ostatně prognózuje opět i agentura Fitch. Měnová politika se tedy snaží být ve vztahu k inflaci obezřetná a absolutně nezvyšovat riziko jejího druhotného roztočení. Odbory však podobně obezřetně postupovat evidentně nehodlají a hazardují s dlouhodobou kondicí českého hospodářství.

Lukáš Kovanda (25.9.2023)