Odmítaný seznam elektráren k odstavení podle kritérií Uhelné komise byl sestaven

Ekologické organizace vítají, že komise nebude o konci uhlí rozhodovat bez podkladů

Členové Uhelné komise za ekologické organizace 19. 10. na tiskové konferenci zveřejnili pořadí uhelných elektráren tak, jak by se měly odstavovat dle kritérií schválených Uhelnou komisí. Uvítali také oznámení ministra životního prostředí Richarda Brabce, že 20. 10. nebude Uhelná komise rozhodovat o termínu konce uhlí. Původní záměr ministra průmyslu Karla Havlíčka schválit na zítřejším zasedání komise konec uhlí v roce 2038 totiž důrazně odmítali. Tento rok je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Komise navíc nemá k tak zásadnímu rozhodnutí dosud dostatek podkladů.

Publikované pořadí uhelných elektráren neodráží přání ekologických organizací, ale jde o aplikaci kritéria emisní intenzity (množství emisí CO₂ na jednotku vyrobené energie), které schválila jako kritérium pro zavírání elektráren Uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Oficiálnímu zpracování tzv. kill-listu se ovšem obávají uhelné firmy a spolu s předsedy komise (ministrem Karlem Havlíčkem a ministrem Richardem Brabcem) dosud úspěšně bránily jeho vytvoření. Seznam je přitom nutný, například pro další posouzení dopadů útlumu uhlí na regiony, zaměstnance i samotné dotčené firmy.

Nejhorší (nejvyšší) emisní intenzitu má největší česká uhelná elektrárna Počerady (vypustí 1,033 tun CO₂ na MWh), která by tak měla být odstavena jako první. Naopak nejnižší má elektrárna Mělník II (0,786 tun CO2 na MWh) [2]. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita. Kompletní tabulku s 11 uhelnými elektrárnami je ke stažení ZDE.

Členové Uhelné komise za ekologické organizace popsali konkrétní důvody, proč by zítřejší rozhodování komise o konci uhlí bylo neférové:

► Konec uhlí 2038 je příliš pozdě z hlediska potřeby snižování emisí skleníkových plynů kvůli dosažení cílů v ochraně klimatu. Dle vědců by vyspělé země měly s uhlím skončit kolem roku 2030.

► Předložený scénář rychlejšího konce uhlí (2033) je zkresleny umělým seškrtáním potenciálu OZE (v roce 2033 o 6000 GWh výroby).

► Nebyla předložena rozumná trajektorie útlumu uhlí. Scénáře počítají s tím, že před rokem 2029 nedojde k žádnému poklesu mimo provozovateli plánované odstavování nevyhovujících provozů v příštích dvou letech.

► Uhlí pravděpodobně skončí pod ekonomickým tlakem (zvýšení evropských cílů pro rok 2030 a související zvýšení ceny emisních povolenek) kolem roku 2030 (= nyní plánovaná brzdná dráha bude delší než vzdálenost k betonové zdi).

► Došlo by k porušení Statutu Uhelné komise (= program a materiály k projednání musejí být podle čl. 8 rozeslány členům nejpozději 10 dní předem).   

Ekologické organizace prosazují, aby pro elektrárny byl konečný rok 2030. Tuto možnost navíc prověřilo modelování české elektrizační soustavy od expertů ze společnosti Energynautics. Modelování počítalo s realistickým růstem výroby z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek současné produkce, pokračováním provozu jaderných reaktorů v Temelíně i Dukovanech, výrobou elektřiny v teplárnách (které dle aktuálního výhledu již nejspíš nebudou využívat uhlí), novými zdroji elektřiny z plynu a vyšší spotřebou elektřiny. Model zkoumal fungování naší sítě v 15minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh, řekl:

„Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v Uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného Uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren. Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny. Neférové schválení příliš pozdního termínu pro konec uhelných elektráren bez řádných podkladů na zítřejším zasedání komise jsme striktně odmítli. A vítáme, že ministr Brabec přesvědčil ministra Havlíčka, že se má rozhodovat na nějakém z příštích zasedání a s řádnými podklady.”

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR a člen Uhelné komise za Greenpeace, řekl:

„Oceňuji, že pan Brabec dokázal přesvědčit pana Havlíčka, že zítřejší hlasování komise o termínu konce uhlí by bylo předčasné. Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038.” (19.10.2020)