Komentář Lukáše Kovandy
Pokud Evropská unie zastaví dodávky ruského plynu a ropy, Rusko to hospodářsky příliš nepocítí. Jeho přebytek zahraničního obchodu by totiž i v takovém případě zůstal letos zhruba stejný jako loni. Závěr se opírá o dnes zveřejněnou kalkulaci týmu tří akademických ekonomů, z nichž dva působí na pražském výzkumném pracovišti CERGE při Univerzitě Karlově.
Ekonomové upozorňují, loni Rusko vykázalo historicky rekordní objem vývozu, čítající 490 miliard dolarů. Jenom polovinu z této částky ale představují příjmy z ropy a plynu a příslušných produktů.
Potenciální uvalení embarga na ruskou ropu ze strany EU by se ještě při zahrnutí embarga uvaleného ze strany USA týkalo zhruba 50 procent celkového ropného vývozu Ruska. Snížení dodávek ruského plynu ze strany EU by se pak týkalo 70 procent ruského exportu plynu. Uvedení ekonomové pracují s realističtější variantou, že by ze strany EU došlo v případě plynu ke snížení jeho dovozu o dvě třetiny, nikoli k úplnému zastavení dodávek.
Za daných předpokladů by celkový objem ruského vývozu klesl pouze o čtvrtinu. Vzhledem k tomu, že současně dochází vlivem západních sankcí k poklesu ruského dovozu takřka na polovinu, lze při daných předpokladech – tj. předpokladu embarga Západu na ruskou ropu a snížení dodávek plynu do EU o dvě třetiny – počítat s tím, že Rusko letos i tak vykáže přebytek zahraničního obchodu čítající zhruba 200 miliard dolarů. To přibližně odpovídá jeho loňské hodnotě.
Rusko totiž dále těží z toho, že z velké části kvůli válce na Ukrajině letos nastal další růst cen ropy, přičemž ceny plynu se rovněž drží stále poměrně vysoko.
I při kompletním odpojení EU od ruského plynu – tedy ne pouze dvoutřetinového – by Rusko letos vykázalo přebytek zahraničního obchodu. Byl by sice nižší než ten loňský, který byl historicky rekordní, ale pořád by šlo o znatelný přebytek.
EU přece jenom může být brzy bez ruského plynu, pravděpodobnost toho je nyní dosud nejvyšší
Putinův požadavek platby v rublech by ji totiž nutil obcházet sankce, zjistila Evropská komise.
Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy dnes informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Podle jiného zdroje téže agentury s uvedeným nálezem souzní stanovisko právníků pracujících pro Evropskou radu.
Jinými slovy, Brusel dospívá k závěru, že pokud by měl vyhovět požadavku platby za plyn přes Gazprombanku, musel by obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko. V dané souvislosti už něco takového odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Ten v reakci na zmíněný předběžný právní závěr Evropské komise uvedl, že není možné jakkoli sankce obcházet.
To ovšem znamená jediné. Pokud Kreml neustoupí ze svého požadavku či jej nemodifikuje tak, aby nebyl v kolizi se sankcemi, EU přestane již brzy odebírat ruský plyn.
Ruský prezident Vladimir Putin přišel s požadavkem platby za plyn v rublech koncem března. Zprvu Kreml věc stavěl tak, že země EU budou jakožto země k Rusku nepřátelské muset za plyn platit v rublech přesně tak, jak jej nyní platí – nejčastěji – v eurech. Takový požadavek země EU poměrně jednotně odmítly, prakticky jedině s výjimkou Maďarska. Kreml proto poněkud „couvl“. A modifikoval svůj požadavek tak, že by země EU, resp. jejich zhruba 150 firem, jež mají s Ruskem plynové kontrakty, nadále platily, jak byly zvyklé, tedy nejčastěji v eurech, přičemž ovšem jejich platba by směřovala nikoli jako dosud plynárenskému gigantu Gazprom, nýbrž Gazprombance. Gazprombanka by devizy konvertovala v rubly. Jedna z výhod tohoto postupu tkví z hlediska Kremlu v tom, že mohl stanovit pro něj příznivý kurs, který beztak už nyní silnými zásahy do devizového trhu manipuluje.
Jenže podle zmíněných právních analýz Evropské komise i Evropské rady je dokonce právě i platba za plyn skrze Gazprombanku v rozporu se sankcemi. To tedy znamená, že EU podle všeho nebude moci ani na nynější – již modifikovaný – požadavek Kremlu přistoupit. Kreml tak bude muset ještě o něco „couvnout“. Což už se mu dvakrát chtít nebude, neboť se může obávat ztráty tváře. Další možností je, že by EU obešla své vlastní sankce, čímž by tvář ztratila zase ona.
Je však možné, že zvláště některé země EU budou tlačit na to, aby se kompromis našel za jakoukoli cenu a plyn z Ruska dále proudil. Například rakouský kancléř Karl Nehammer cestoval počátkem tohoto týdne za Putinem do Moskvy z podstatné části proto, aby se ujistil, že evropské země, a zvláště pochopitelně Rakousko – silně závislé na ruském plynu –, budou moci dále za plyn platit v eurech. Možná to byl dokonce hlavní důvod návštěvy.
Pokud by však nakonec ani jedna ze stran nebyla ochotna ztratit tvář a k přerušení dodávek plynu opravdu došlo, je otevřené, co se vlastně z ekonomického hlediska stane.
Podle některých ekonomů je to nejrychlejší cesta k ukončení války. A také ekonomicky nejefektivnější. Tak argumentují například ekonomové z pařížské Sciences Po a z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Putin prý bere 250 tisíc korun měsíčně. Jen na jachtu Šeherezáda, kterou má vlastnit, by tak vydělával 5270 let
Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 Kč) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboř rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.
Putinovi je přitom připisován majetek neporovnatelně rozsáhlejší, než by takovému příjmu odpovídalo. Vždyť jen majestátní superjachta Šeherezáda, která mu má patřit, vyjde na 700 milionů dolarů. To je v přepočtu dle nynějšího kurzu 15,8 miliardy korun. Při měsíčním platu v přepočtu 250 tisíc korun by na ni Putin vydělával zhruba 5270 let. Pokud by ovšem celou tu dobu jedl vzduch a neměl ani žádné jiné výdaje.
Superjachta Šeherezáda, jež disponuje bezpočtem bazénů, lázněmi, saunou, kinem, posilovnou dvěma heliporty, ale také zařízením na sestřelování dronů nebo pozlacenými držáky na toaletní papír, přitom není jedinou honosnou jachtou, která má náležet Putinovi. Navíc jeho údajný majetek zdaleka nezahrnuje jen jachty. Spekuluje se třeba o tom, že je skutečným vlastníkem honosného paláce na pobřeží Černého moře, jehož rozsáhlý pozemek představuje tak trochu „stát ve státě“.
Oficiálně však Putin takřka nic nevlastní. S výjimkou běžného bytu a tří automobilů. (16.4.2022)
