Ohlášené mohutné zbrojení Německa má překvapivého vítěze: Orbána

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Své cíle plní i jeho spojenec, Trump, jenž srazil ilegální imigraci z Mexika nejníže v tomto miléniu, takže i proto couvá se cly na Mexiko

Maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi vyšla sázka na Donalda Trumpa v Bílém domě a nyní i na německé zbraně. Ty mu mohou zachránit premiérské křeslo pro příští funkční období. Ještě před válkou na Ukrajině nalákal do Maďarska největší německou zbrojovku, Rheinmetall, která tam hned v několika fabrikách vyrábí tanky, munici či trhaviny.

Plán Německa dramaticky navýšit vlastní výdaje na zbrojení, oznámený tento týden, tak může povzbudit i maďarskou ekonomiku. Berlín za účelem navýšení těchto výdajů hodlá ústavně uvolnit svoji dluhovou brzdu, takže je zjevné, že i vzpruha maďarské ekonomice by mohla být mocná – peníze německého daňového poplatníka by ji poskytly injekci i jinak než skrze fondy EU. Orbánovi mohou pomoci zachránit premiérské křeslo ve volbách příštího roku.

Navíc, od doby těsně před invazí Ruska na Ukrajinu Rheinmetall vlastní 25 % maďarské telekomunikační firmy 4iG. Jejího šéfa vzal Orbán loni koncem roku za Trumpem na Floridu, do jeho sídla v Mar-a-Lago, kde se oba Maďaři potkali i s nejbohatším člověkem planety Elonem Muskem. Akcie 4iG následně vylétly vzhůru – kde se drží (viz graf Bloombergu níže) –, jakmile vyšlo najevo, že se řešila spolupráce právě s Muskovou SpaceX.

Závratný růst akcií 4iG zhodnocuje majetek právě i Rheinmetallu, jehož maďarské aktivity se mu tím více „rentují“, takže tím spíše podpoří Orbánovu snahu učinit z Maďarska evropskou zbrojařskou mocnost.

Své cíle si plní i sám Trump. Za několik týdnů v úřadu amerického prezidenta se mu podařilo redukovat ilegální imigraci z Mexika na nejnižší úroveň minimálně od roku 2000 (viz graf níže). Je to jeden z důvodů, proč částečně couvá se cly na Mexiko. Dalším je tlak autoprůmyslu, jenž Trumpovi „vysvětlil“, že se řadou cel na Mexiko a Kanadu se v tuto chvíli střílí do nohy. Ale hlavně se zavázal, že přestěhuje své výrobní řetězce cele z Mexika a Kanady do USA.

Trochu to hopsá, ale zatím se jede víceméně podle plánu…

V případě ruské invaze vydrží obrana Evropy nejvýše pár týdnu, nepomůže-li Trump, varují vojenští experti

Pokud by americký prezident Donald Trump Evropě odmítl pomoci, ta po případným napadení ruskou armádou vydrží sotva pár týdnů, varují vojenští experti, zdroje agentury Bloomberg.

Evropa postrádá takové základní náležitosti jako střelný prach pro výrobu munice. Chybí také lidé, kteří by vůbec bojovali nebo obsluhovali moderní vojenská zařízení. Těch se nedostává zhruba 100 000. Země jako Polsko nebo Česko si sice objednaly pokročilou vojenskou techniku z USA, včetně bojových letounů, tanků či vrtulníků, ale tu Spojené státy dodají často až ve 30. letech.

Slabinou evropských sil je nejen jejich nízký počet, ale také roztříštěnost (viz graf níže).

Léta podinvestovávání bezpečnosti, umělého zdražování energií a likvidace průmyslu v jménu zelené ideologie přinášejí dosti trpké poznání. Klíčovým problémem je skutečnost, že EU dlouho mrhala zdroji bojem s větrnými mlýny klimatických změn, takže není vůbec připravena na skutečný boj o vlastní holou existenci.

Fico dosáhl svého, Ukrajina mu pustí ruský plyn. Plyn v EU i proto výrazně zlevňuje

Slovenský premiér Robert Fico dosáhl svého. Lídři zemí EU se za něj 6. 3. postavili, takže Ukrajina bude muset Slovensku pustit plyn, i kdyby měl být ruský. Plyn v EU tak i proto dramaticky zlevňuje. za poslední necelý měsíc jeho burzovní cena spadla o více než třetinu (viz graf Bloombergu níže).

Lídři zemí EU se obávali, že by Fico mohl vetovat unijní podporu Ukrajině. Na summitu v Bruselu tedy vyzvali činovníky EU, aby zprostředkovali dohodu, jež by umožnila tranzit ruského plynu ukrajinským územím.

Rovněž Kyjev se nyní nebude takovému požadavku příliš vzpěčovat, neboť po zastavení americké vojenské pomoci je na pomoci EU závislejší než dosud kdykoli v období od zahájení ruské invaze před více než třemi lety.

Burzovní cena plynu v EU tak klesá již čtvrtý týden v řadě. Tlak na pokles zesiluje spekulace trhu, že EU nadobro odloží svůj úmysl omezit a nakonec se úplně odstřihnout od ruských dodávek plynu, jak potrubních, tak námořních – ve zkapalněné podobě.

Lídři zemí EU už ztrácí entuziasmus pro nahrazování ruských dodávek těmi americkými, neboť jsou sklíčeni nedávným zásadním posunem v postoji americké strany. Washington se nyní nečekaně staví v mnoha ohledech spíše na stranu Ruska než zbytku Západu.

Zároveň evropští lídři mění své priority. Potřebují zbrojit, když je vojenské spojenectví s USA ohroženo nejvíce od druhé světové války, přičemž ke zbrojení je třeba výkonného průmyslu, tedy dostupných energií. A zemní plyn z Ruska je levnější než ten z USA, neboť jeho přeprava je méně nákladná.

Trump ohrožuje světové postavení dolaru, Čechům i proto výrazně zlevní pohonné hmoty

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,22 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 31 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 35,53 koruny.

V dalších sedmi dnech by pohonné hmoty měly zlevnit v rozsahu zhruba 40 haléřů na litr. V posledních dvou týdnech totiž korunová cena barelu ropy Brent klesla o výrazných zhruba dvanáct procent. Tento pokles tuzemští čerpadláři do svých cen ještě teprve plně promítnou.

Ropa Brent ovšem zlevňuje i v dolarovém vyjádření. Za poslední dva týdny její cena poklesla o přibližně osm procent, takže se nyní prodává za méně než 70 dolarů za barel. Ropa se tak obchoduje na úrovních poblíž svých takřka čtyřletých minim.

Za zlevňování ropy je především obava investorů z dopadu obchodních válek amerického prezidenta Donalda Trumpa, které mohou zásadně ochromit mezinárodní obchod a podvázat tedy i růst světové ekonomiky a související poptávku po ropě.

Podle Deutsche Bank, největší německé banky, dolar vinou Trumpových opatření může dokonce přijít o status mezinárodního bezpečného útočiště. Investoři mají obavu z vývoje posledních dní, kdy dolar na Trumpovo oznámení nových cel reaguje oslabením, když by přitom měl posilovat.

Spojené státy mohou vinou svých obchodních válek a ukončení účasti ve vojenské alianci NATO ztratit podstatnou část vlastní mezinárodní reputace, což podlamuje i víru v dolar. Situaci zhoršuje masivní a masivně narůstající zadlužení USA, na jehož potření Trump zatím nepředstavil přesvědčivý recept.

Vůči slábnoucímu dolaru tak markantně posiluje o česká koruna, což rovněž citelně přispěje k uvedenému zlevnění pohonných hmot v ČR.

Světový trh s dluhem se otřásá, kvůli šoku ze zadlužování Německa

Trumpovo hnutí MAGA tak ovšem má nečekaného vítěze: německé středně velké firmy

Středeční masivní výprodej německých dluhopisů otřásal s trhy následující den již celosvětově. Například náklady půjčování japonské vlády narostly nejvýše za posledních více než deset let. Výnos desetiletého japonského dluhopisu dnes poskočil až na 1,5 procenta, nejvýše od června 2009. Náklady půjčování narůstají také vládám v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA.

Klíčovým důvodem otřesu světových dluhopisových trhů je vedle obavy z inflačního dopadu obchodních válek historický obrat Německa. Jeho duo pravděpodobných nadcházejících vládních stran, křesťanských a sociálních demokratů, oznámilo plán zřízení dvou obřích fondů, v objemu dohromady 900 miliard eur, jež by měly financovat zbrojení a infrastrukturu. Jde o nejzásadnější obrat v německé hospodářské politice minimálně od znovusjednocení země v říjnu 1990.

V té souvislosti dojde také k uvolnění ústavních pravidel německé dluhové brzdy, přičemž nadcházející kancléř Friedrich Merz volá i po uvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie tak, aby bylo možné celounijně investovat mnohem více právě do zbrojení a zajištění bezpečnosti.

Mezinárodní investoři se tak zbavovali německých dluhopisů tak masivně, že ty zažily svůj nejhorší den minimálně za posledních 35 let, za období od března 1990, tedy ještě před znovusjednocením Německa (viz graf Bloombergu níže). Investoři totiž začínají započítávat výrazné zadlužování německé a obecně evropských vlád, z nichž některé se již nyní potýkají s vysokým dluhem. Evropa hodlá mohutně zbrojit poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa začala zřetelně naznačovat, že starý kontinent může vojensky a bezpečnostně opustit a prakticky ukončit existenci organizace NATO v podobě, v jaké se po druhé světové válce ustavila.

Evropské země v čele s Německem tak na sebe budou muset převzít náklady zbrojení, které dosud šly na účet Spojených států. To znamená nutnost mnohem většího zadlužování evropských zemí v příštích letech, takže investoři začínají žádat vyšší výnos, který by jim kompenzoval narůstající riziko s větším dluhem spojené. Růst výnosu dluhopisů znamená z hlediska vlád růst nákladů obsluhy dluhu.

V důsledku německého obratu ovšem sice klesají tamní dluhopisy, ale naopak rostou akcie. Navíc i přes historický nárůst nákladů německého zadlužení zůstávají tyto náklady pod těmi, jimž čelí třeba právě vláda USA. Trumpovo hnutí MAGA tedy má nečekaného vítěze: středně velké německé firmy.

Je to v přímém rozporu s cíli MAGA. MAGA totiž nyní podle vývoje na akciových trzích zásadně oslabuje Ameriku, zatímco posiluje Evropu. Patrné je to z grafu níže, kde bílá křivka zachycuje výkon akcií amerických středně velkých firem, zatímco modrá jejich německých protějšků.

Mezinárodní investoři zkrátka míní – a co víc, vsázejí na to své peníze –, že z Trumpových obchodních válek a jeho vojenského opuštění Evropy nakonec vzejde lépe Německo než Amerika. Světový kapitál se nyní přelévá z Ameriky do Evropy, zejména právě do Německa.

Přelomové kroky Německa by měly nakopnout celou tamní ekonomiku, potažmo – kvůli hospodářskému významu Německa – ekonomiku evropskou. Daří se nejen akciím evropských zbrojařů, leč třeba i stavebních firem. Přičemž v USA tamní středně velké firmy svírá stále více obava, že se Trumpova obchodní válka vrátí Americe jako bumerang, například v podobě výrazné inflace. Ostatně, inflační očekávání řadových Američanů jsou nejvyšší za posledních 30 let… (8.3.2025)