Okna zasklená

Prozatím nejstarší doklady o zasklívání oken jsou nálezy rozbitých skleněných litých tabulek z doby císařského Říma, objevené v Herkulanu, v Pompejích a na pomezním kastelu řím. legií v Německu (Saalburku). Nejstarší určitá zmínka o zasklených oknech je z 3. století po Kr. od církevního otce Lactantia. R. 405 opěvá básník A. P. Clemens barevná okna svatopetrského chrámu v Římě. Koncem 12. století si dávají zasklívati v Anglii okna jen největší boháči, pokládá se to ještě za přepych. Ba ještě r. 1448 vyličuje Eneáš Silvio de Piccolomini, pozdější papež, jako velký div, že ve Vídni je valná část oken zasklena; ovšem drobnými tabulkami skleněnými spojenými olovem. R. 1264 se připomíná poprvé obyčejné sklo v oknech chrámu svatovítského.