Z klinických studií vyplývá, že onemocnění COVID-19 má u většiny pacientů mírný průběh, nicméně v přibližně 5 % případů je průběh závažný s obrazem akutního respiračního selhání, septického šoku a multiorgánového selhání. Poškození ledvin u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je poměrně časté, s projevy od mírné proteinurie (přítomnosti bílkoviny v moči) až po akutní selhání ledvin. Ze zkušeností z Evropy a USA více jak 40 % pacientů, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, má abnormální laboratorní parametry reflektující ledvinné funkce. Akutní selhání ledvin se vyskytuje u 20–40 % kriticky nemocných pacientů, 20 % vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou. Je známo, že poškození ledvin u pacientů s takto těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je negativním prognostickým ukazatelem.
V riziku závažného průběhu onemocnění COVID-19 jsou zejména pacienti vyššího věku, obézní, s preexistujícím chronickým onemocněním jako hypertenze (vysoký krevní tlak), diabetes (cukrovka), srdečně-cévní onemocnění, onemocnění plic či ledvin, a pacienti s oslabenou imunitou, např. onkologičtí pacienti či pacienti po transplantaci.
„Ledviny jsou poškozeny až u 6,7 % pacientů s COVID-19, avšak udává se rozmezí 0,5–45 %. U této skupiny pacientů dochází až ve 30 % k úplnému selhání ledvin, které vyžaduje dočasnou náhradu jejich funkce dialýzou. U pacientů s nutností umělé plicní ventilace je potřeba dialýzy až u 90 %,“ vysvětluje MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D., vedoucí Nefrologické a Transplantační ambulance IKEM.
Jak dochází k poškození ledvin a jaké jsou jeho důsledky
„Při infekci COVID-19 je příčina postižení ledvin multifaktoriální. Vzniká v důsledku přímého poškození ledvinných buněk virem, anebo nepřímo v důsledku těžkého průběhu onemocnění. Především u pacientů s potřebou umělé plicní ventilace,“ popisuje MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D.
K přímému poškození ledvin dochází díky přítomnosti receptorů na ledvinných buňkách, na které se virus dokáže navázat, tím je napadnout, uvnitř nich se množit a následně napadené buňky poškodit či usmrtit. Podobné receptory se nacházejí i na buňkách srdce a plic, u nichž dochází k jejich poškození podobným mechanismem.
Dalším mechanismem poškození ledvin při infekci COVID-19 je dysregulace imunitní odpovědi probíhající pod obrazem tzv. cytokinové bouře. Jedná se o extrémní, neadekvátní odpověď organismu na přítomnou infekci, jež ve snaze eliminovat zodpovědný patogen vede k poškození i vlastních tkání. Mezi další faktory vedoucí k poškození ledvin u nemocných s COVID-19 je infekcí indukovaný tzv. hyperkoagulační stav. Pacienti jsou náchylní k tvorbě krevních sraženin, které mohou ucpávat jakékoli cévy, včetně drobných cév ledvin, a tak mohou vést jednak k poruše jejich funkce, jednak k prohloubení nedostatku kyslíku v buňkách v důsledku zápalu plic (pneumonie), který se vyskytuje u závažných forem infekce COVID-19.
Ledviny jsou filtrem pro naše tělo, jsou zodpovědné za odstraňování toxinů a přebytečných tekutin prostřednictvím moči. Za situace selhávání funkce poškozených ledvin dochází ke hromadění toxinů a tekutin, což negativně ovlivňuje další orgány. Toto v rámci multiorgánového selhání může končit i úmrtím pacienta.
Současné studie také potvrzují, že u části pacientů s akutním poškozením ledvin při infekci COVID-19 nedojde k úplné obnově funkce ledvin. Proto je velice důležité, aby tito pacienti byli sledováni nefrologem alespoň po dobu dvou nebo tří měsíců po propuštění z nemocnice. V případě známek chronického poškození ledvin by měli zůstat v péči nefrologa trvale.
Naštěstí trvalé poškození ledvin v důsledku onemocnění COVID-19 je poměrně vzácné. Nejčastějšími příčinami vedoucími k onemocnění ledvin jsou civilizační onemocnění jako hypertenze, diabetes a srdečně-cévní onemocnění, mnohdy spjaté s obezitou. Poškození ledvin, zejména v raných stádiích, probíhá často skrytě, bez specifických příznaků jako je např. bolest. Pokud pacienti nedocházejí na pravidelné kontroly k praktickému lékaři či specialistovi, může se onemocnění ledvin diagnostikovat až v pokročilé fázi onemocnění či dokonce ve fázi, kdy je nutné bezprostřední zahájení dialýzy.
„Preventivní prohlídku, jejíž součástí je orientační vyšetření moči, hradí pojišťovna každé dva roky. U pacientů s diabetem, hypertenzí či kardiovaskulárními komplikacemi je rozšířena o laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace ve čtyřletých intervalech od 50. roku věku.
Smyslem těchto opatření je včasný záchyt ledvinných onemocnění a předání pacientů do specializovaných nefrologických pracovišť s cílem zpomalit progresi těchto onemocnění, a především snížit nutnost zahájení dialyzační léčby,“ vysvětluje MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D.
Chcete mít jistotu, že máte ZDRAVÉ LEDVINY?
Mnoho lidí vynechává preventivní prohlídky u praktického lékaře, protože se cítí subjektivně zdravě, z časových důvodů, a v posledním roce i kvůli strachu z nákazy koronavirem ve zdravotnickém zařízení. „Součástí preventivních prohlídek je však také důležitá kontrola zdraví ledvin. Laboratorní rozbor moči, případně krve, může odhalit abnormální hodnoty poukazující na ledvinné onemocnění,“ vysvětluje na úvod MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D., vedoucí Nefrologické a Transplantační ambulance IKEM.
Proto bude veřejnosti k dispozici bezplatné testovací místo IKEM ve dnech 16. a 17. září 2021 v prostranství před obchodním centrem Arkády Pankrác v Praze. „Není potřeba s sebou nic nosit, pro laboratorní vyšetření poslouží kapka krve získaná drobným píchnutím do prstu. Rád bych tedy pozval každého, kdo chce mít o zdraví svých ledvin jistotu, nebo jen bude mít cestu kolem,“ vzkazuje prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře IKEM.
Na místě bude také možné získat bližší informace o transplantacích od živých dárců. (31.8.2021)
