Výsledky rozsáhlého průzkumu, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech České republiky, zveřejnila personální agentura Grafton Recruitment. Jednoznačně z něj vyplývá, že po dlouhém období konjunktury dochází k zastavení růstu mezd. Výši finančního ohodnocení stejně jako případných benefitů navíc již nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé. Kandidáti se současné situaci flexibilně přizpůsobují a na čelní příčky svých priorit kladou stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost, a to i za cenu nižších příjmů.
„Již od roku 2019 sledujeme postupné zpomalování růstu české ekonomiky, které letos ještě zvýraznila pandemie koronaviru. I když firmy mohly využít řadu vládních podpůrných opatření, dá se očekávat jak propad české ekonomiky na úrovni 10–15 procent, tak i růst nezaměstnanosti až na 6–10 procent,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group. Již nyní je dle něj patrný trend, kdy se na jedné straně výrazně snižuje počet nově otevíraných pozic u zaměstnavatelů, na druhé straně násobně roste počet volných uchazečů. Pro zaměstnavatele to znamená, že se mohou opět plně soustředit na výběr kvalitnějších kandidátů, kteří pro získání práce splňují všechny předpoklady, a zaměřit se mohou i na produktivitu práce, která v předchozích letech obecně spíše stagnovala. Dalším efektem aktuálního vývoje pracovního trhu je i výrazné snížení fluktuace zaměstnanců, a to právě z důvodu nízkého počtu otevřených pracovních nabídek.
Opatrnost v náboru jako hlavní fenomén roku 2020
Ovšem nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé pociťují v současné době značnou nejistotu. Vyplývá jak z epidemiologického vývoje, tak i z nejasných a měnících se objemů zakázek, a je důvodem velké opatrnosti firem v oblasti náboru. Trendem roku 2020 proto je a bude flexibilní forma zaměstnávání uchazečů, a to především, avšak nikoli výlučně, v oblasti výroby.
„Dá se očekávat, že po zbytek roku nebude velký zájem o nábor uchazečů bez kvalifikace, nadále se však budeme potýkat s nedostatkem kvalifikovaných kandidátů, kteří dříve často přicházeli ze zahraničí, ale kvůli pandemii museli v mnoha případech opustit Českou republiku. Přeshraniční nábor bude proto i nyní, v době rostoucí nezaměstnanosti, potřeba,“ říká Martin Malo.
IT a telekomunikace: mzdová bublina splaskla
Informační technologie a telekomunikace dlouhodobě patří mezi obory s největším nedostatkem kvalifikovaných expertů. Do značné míry to souvisí i s digitalizačními projekty, které probíhají napříč všemi sektory české ekonomiky a v době pandemie koronaviru ještě získaly na důležitosti. Přesto lze zaznamenat asi pětinový pokles počtu volných pracovních pozic stejně jako stagnaci mezd.
Asi největší poptávka po uchazečích je v oblasti e-komerce a datové analýzy. Nárůst je patrný i v případě administrátorských pozic v rámci infrastruktury a hojně poptávaní jsou i cloud specialisté. Zajímavým fenoménem oboru informačních technologií je smazávání rozdílů v letech zkušeností. Mnohé technologie jsou totiž nové, a proto i dvouleté zkušenosti jsou považované a také ohodnocené jako seniorní. Preference uchazečů o IT pozice zůstaly nezměněny. Stále platí, že není ani tak podstatné, kolik si vydělají, ale na jakém projektu, s jakými technologiemi a v jakém prostředí budou pracovat. O zaměstnání se z důvodu nejistoty panující na celém trhu uchází rostoucí počet kontraktorů.
Výroba: i přes propad nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Výrobní obor zasáhla pandemie nemalou měrou. Propad zaznamenala zejména oblast automotive a firmy, které jsou na automobilový průmysl napojené. U těchto výrobců byl zcela zastaven nábor a došlo i k rušení finančních a nefinančních benefitů. Naproti tomu výrobní firmy z oblasti farmacie nebo potravinářství zažívaly i během vrcholu pandemie růst a potřebovaly nabírat nové pracovníky. Mzdy však ani u těchto zaměstnavatelů nerostly. Volných nekvalifikovaných pracovníků je aktuálně dostatek, a to i díky propouštění v jiných segmentech, zejména v oblasti HoReCa. Stále však panuje hlad po kvalifikovaných pozicích, jako například elektrikářích, svářečích, skladnících s VZV a podobně.
Bankovnictví a finanční služby: spojování agend a pozic
Obor financí patří k oblastem pandemií nejméně zasaženým. Po zastavení náboru během celostátní karantény zaznamenal tento sektor nejrychlejší návrat zpět na hodnoty před pandemií. Nejvíce se hledají účetní a finanční specialisté, nárůst se očekává i u pozic spojených s pohledávkami, risk managementem a datovou analytikou ve vztahu k zákaznickému trhu a chování spotřebitelů. V oboru vzniká nový trend, kdy se pozice již tolik nespecializují a požadavky firem se prolínají napříč odpovědnostmi (např. účetní a finanční kontrolor). Ve většině případů však takové shlukování pozic a odpovědností pod jednoho člověka není přijímáno pozitivně.
Bankovnictví naproti tomu zažívá kontinuální pokles náboru, zároveň klesá i atraktivita celého oboru. Vzhledem k širšímu využívání automatizace je patrné snížení počtu „front office“ pozic, naopak nárůst lze sledovat v oblasti analytických rolí.
Nákup a logistika: rostoucí nároky a postihy nekalého jednání
V oblasti nákupu pokračuje stagnace mezd a pandemie přinesla i omezení finančních benefitů, zejména 13./14. platů a kvartálních bonusů. Pozice v nákupu jsou často rušeny bez náhrady, díky čemuž je nyní na trhu mnoho volných uchazečů. Zároveň se mění nároky zaměstnavatelů, důraz nově v případě pracovníků nákupu kladou i na strategické myšlení a schopnost profesionální prezentace. Zvýšený pozor firmy věnují i případnému nekalému jednání svých lidí na nákupních pozicích a tvrdě ho postihují. Jiná situace panuje v oblasti skladů a logistiky, kde je patrný značný nárůst volných pozic. I zde však na uchazeče o práci rostou nároky, firmy chtějí chytré a bystré zaměstnance, kteří si umí poradit i s neobvyklými situacemi.
Obchod a marketing: menší příjmy v obchodě, zaměření na e-komerce v marketingu
Stejně jako u většiny ostatních kancelářských profesí, došlo i v případě obchodních a marketingových pozic ke krácení benefitů. Nejčastěji se jednalo o snižování příspěvků na volnočasové aktivity. Vzhledem k tomu, že většina mezd na obchodních pozicích je vázána na výkon, který byl v době nouzového stavu a karantény minimální, došlo u těchto pracovníků i ke snížení příjmů.
Na trhu se aktuálně pohybuje větší množství aktivně hledajících kandidátů, kteří jsou ochotni dělat ve svých požadavcích velké ústupky. Jen málo jich však odpovídá představám firem, které stále častěji požadují specializaci i v oblasti obchodu. V oblasti přímého prodeje je patrný posun směrem k budování vztahů s klienty a analytické práci s daty tak, aby komunikace byla co nejefektivnější.
V marketingu lze zaznamenat pokles pozic specializovaných na offline marketing a trade marketing, boom naopak nastává u pozic spojených s e-komerce a sociálními médii.
