Oteplování nechává české firmy chladné, každá druhá CO2 stopu nepočítá nebo odmítá zveřejnit, ukázal průzkum Carbon Tracker

Výsledky průzkumu Carbon Tracker 2023 potvrdily rezervy v připravenosti českých firem na povinnost reportovat finanční data. Každá druhá česká firma svou uhlíkovou stopu nepočítá nebo se jí z různých důvodů obává zveřejnit. Nejzodpovědnější jsou firmy podnikající v oborech dopravy, IT a telekomunikací, dále pak banky a pojišťovny. Důvodem, proč se výpočtu uhlíkové stopy věnují, jsou požadavky obchodních partnerů či mateřských společností.

„S politováním musím říct, že výsledky ukázaly stagnaci českých firem v přístupu k výpočtu uhlíkové stopy a tedy i k budoucí zákonné povinnosti nefinančního reportingu, jehož je součástí. I letos průzkum Carbon Tracker ukázal, že každá druhá česká společnost svou uhlíkovou stopu zatím nepočítá, případně se z různých důvodů obává výsledky zveřejnit,“ uvedl Jakub Skavroň, předseda správní rady a zakladatel platformy Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, z.s. a dodal, že se zvětšuje odstup českých firem od společností západoevropských zemí, které již pochopily, že měřit uhlíkovou stopu neznamená činit neekonomická opatření. Že aktivní přístup k dekarbonizaci je, kromě snahy zanechat planetu obyvatelnou i dalším generacím, především důkazem připravenosti na změnu tržního prostředí.

Zástupce spolku ale také přiznal, že problémem pro mnoho podnikatelských subjektů může být nejasná legislativa a definice budoucí povinnosti.  „Některé firmy v problematice tápou, jen obtížně se orientují v aktuálně platné legislativě a čekají na zveřejnění národní strategie, aby se měly čeho chytnout,“ doplňuje Jakub Skavroň a upozorňuje, že schopnost poskytnout nefinanční data je už dnes klíčovou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti. Výsledky Carbon Trackeru 2023 potvrdily, že k problematice výpočtu uhlíkové stopy přistupují velice zodpovědně segmenty dopravy, finanční sektor a pojišťovnictví a IT spolu s telekomunikacemi. Nízké skóre naopak vykazují oblasti hazardu a zábavy, obchodu a distribuce a výroba.

Povinnost nefinančního reportingu se významně rozšiřuje v Česku i v celé Evropské unii. Nejprve se bude týkat velkých společností, které splňují na konsolidované bázi minimálně dvě ze tří následujících kritérií – mají více než 250 zaměstnanců, čistý výnos 40 milionů eur či více, nebo bilanční sumu rozvahy nad 20 milionů eur. Pokud zároveň vydali veřejně obchodovatelné cenné papíry, budou povinně reportovat za rok 2024 v roce 2025. Ostatní bez veřejně obchodovatelných cenných papírů o rok později, tedy za finanční rok 2025 v roce 2026. V České republice by tak povinnost měla dopadnout na zhruba 1 500 firem.  „Požadavek uvádět uhlíkovou stopu a definovat dekarbonizační cíle však dopadá už dnes i na další velké, střední i menší podniky,“ říká Jakub Skavroň a doplňuje, že reporting nefinančních dat přichází velmi často, bez ohledu na velikost firmy, její výnosy a bilanční sumu rozvahy, také dodavatelsko-odběratelským řetězcem a absence těchto údajů může v budoucnu diskvalifikovat české firmy z mezinárodních výběrových řízení či prodražit financování projektů. Menší společnosti si uvědomují potřebu měření a reportování uhlíkové stopy ještě méně než velké a jen malá část jich dnes takové informace zveřejňuje.

Největší problémy dělá českým společnostem Scope 3, z dotazovaných subjektů tento údaj poskytlo pouze 24 firem, což je ale ve srovnání s rokem 2022 8 % nárůst. Nejkomplikovanější část výpočtu uhlíkové stopy byla dle zveřejněného reportu opomíjena hlavně výrobními společnostmi. Na druhou stranu je třeba dodat, že tzv. nepřímé emise patřící do Scope 3 se staly zákonným požadavkem pro velké společnosti až 31. července 2023, kdy byly zveřejněny tzv. ESRS standardy v rámci směrnice CSRD.

Povinně zveřejňovaná nefinanční data také budou muset být auditována. Carbon Tracker 2023 ukázal, že audit nefinančních dat realizovalo 6 % poptávaných společností, což je pětkrát více než v roce 2022. „Budoucí audit výpočtu uhlíkové stopy by neměly společnosti podceňovat, jelikož je velmi detailní a dochází při něm k ověření kalkulace vůči principům popsaným v GHG protokolu i úplnosti a přesnosti použitých dat. Také bych rád varoval před různými kalkulátory, kterých se objevila celá řada a dle našich praktických zkušeností auditním požadavkům většinou nevyhovují,“ upozornil Pavel Štefek, místopředseda spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic a ESG partner PwC Česká republika. (12.10.2023)