Otevřený dopis SP ČR koaličním stranám ke konsolidaci státního rozpočtu

Svaz průmyslu a dopravy ČR odeslal předsedům koaličních stran otevřený dopis. Připomíná v něm příslib předsedy vlády z tripartity, že se sociálními partnery budou probíhat věcná jednání nad možnostmi konsolidace státního rozpočtu ještě před schválením vládou. Za zaměstnavatele jsou důležité zejména dopady na podnikatelský sektor. Dopis obsahuje základní principy, které by vláda při vytváření návrhů měla brát v potaz.
„Uvědomujeme si, že současný stav veřejných financí je neudržitelný. Jako hlavní plátci daní jsme proto připraveni se podílet na hledání řešení. Vláda musí ale zvážit všechny možnosti. Musí udělat primárně revizi svých výdajů, zvýšit efektivitu agend a jakékoliv daňové změny vyhodnotit nejen politicko-účetně, ale také z dlouhodobého ekonomického pohledu. Špatné nastavení daňového prostředí v Česku může například odradit investory,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Dnes jsme zaslali koaličním stranám otevřený dopis a znovu jsme vládě nabídli aktivní spolupráci na odborné úrovni při hledání řešení a vyhodnocování dopadů. Kromě prvních vstupů do diskuze jsme vládu také vyzvali ke zklidnění situace ohledně komunikace návrhů. Očekáváme, že představí reálné analýzy změn výdajové i příjmové stránky rozpočtu. Jsme připraveni se diskuse účastnit již ve fázi příprav.“

Součástí dopisu je příloha základní principy, která je prvním vstupem Svazu průmyslu do diskuse k dané problematice. SP ČR žádá o jejich zohlednění již při prvních úvahách. „U všech návrhů je nutné důkladně vyhodnotit ekonomické dopravy, které je nutné kvantifikovat nejen jako krátkodobý lineární dopad zvýšené sazby daně do státního rozpočtu, ale i skrze budoucí ekonomické dopravy, zahrnující přímé i nepřímé efekty na konkurenceschopnost či investice,“ píše se v dopise.    

Základní principy a možnosti konsolidace

■ Prioritou vlády v rámci konsolidačních opatření by měly být především systémové a koncepční změny, které povedou k trvalému snížení deficitu veřejných financí. Tedy nikoliv jednorázová ad hoc opatření, ale skutečně systémové reformy. Zatím nevidíme přípravu výraznějších systémových kroků a dlouhodobě diskutovaných témat, jako je např. zdravotnictví, penzijní reforma či zvýšení efektivity veřejné/státní správy. Za zcela zásadní opatření a prioritu číslo jedna firmy považují šetření na straně státní správy, na které prozatímní komunikace vlády zatím rezignuje.

■ Vnímáme deklarace zástupců vlády, že zhruba 1/3 opatření bude na straně příjmů. Nicméně stát nesmí rezignovat na výrazné změny na straně výdajů. Vláda by se v souladu s předvolebními sliby měla zaměřit v prvé řadě na revizi výdajové stránky a nastavit vhodné podmínky pro dlouhodobý ekonomický růst. Zvýšení zdanění či hledání krátkodobých zdrojů (nezřídka v hodnotě jednotek miliard Kč) bez vyřešení primárně výdajové strany problém s veřejnými financemi nevyřeší, a naopak může demotivovat podnikatele, poškodit investiční prostředí nebo zhoršit konkurenceschopnost českých podniků na mezinárodních trzích, mít negativní sociální dopady apod. To potvrzuje i nedávná zpráva NKÚ, dle které je hlavním makroekonomickým problémem Česka prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůstem zadlužování. Dokument uvádí, že bez reforem důchodového, zdravotního a sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná.

■ Je nezbytné si uvědomit, že nesystémovost opatření bude posilovat fiskální šoky veřejným financím, ať již v důsledku ekonomických cyklů, nebo v důsledku volebních cyklů. Již teď negují debatu o opatření některá politická uskupení tím, že je po volbách redigují, a tím vnáší do přípravy konsolidačních opatření ještě větší nestabilitu.

■ Pokud bude součást konsolidačních opatření spočívat i ve zvyšování daní, je třeba jakékoliv změny vyhodnotit i z dlouhodobého pohledu, nikoliv pouze politicky či účetně pro účely ročního státního rozpočtu.

► ► Například případné zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob (DPPO) by nepřineslo výrazné příjmy do státního rozpočtu, hrubým odhadem by se mohlo jednat o cca 8 mld. Kč za jeden procentní bod. Toto je navíc pouze krátkodobý propočet bez efektu na dlouhodobé investice a snížení dlouhodobého potenciálu v důsledku demotivace podnikat/vytvářet zisky v ČR. Sazba české DPPO by mj. převyšovala sazbu korporátní daně v Polsku či v Maďarsku, stejně tak poměr výběru z této daně k HDP máme dokonce vyšší než Německo, Francie či Švédsko. Daleko důležitější je usilovat o prorůstová opatření, protože ekonomický vývoj má výrazněji vyšší efekt než úprava sazby, jak ukazují i data ČR za posledních 30 let. S tím souvisí i některé položky pro výpočet základu daně. Zrušení či jen úprava podmínek odpočtů na výzkum a vývoj by měly zanedbatelný efekt v inkasu státního rozpočtu, ale zásadně by to poškodilo inovační potenciál ČR. Daňové odpočty na VaV hrají ve vyspělých zemích čím dal větší roli a podílí se na jejich konkurenceschopnosti.

■ Jak ukazují nejen výsledky našeho fokusního dotazování (V průběhu Velikonočního týdne jsme rychlým průzkumem oslovili členy k základnímu zjednodušenému hodnocení potenciálních daňových návrhů) mezi členy z úvodu dubna 2023, ale i empirické analýzy v odborných článcích z ČR i zahraničí, klíčový je dopad úpravy zdanění na ekonomickou aktivitu a samotný vývoj ekonomiky, který může mít pro příjmy z daní, zejména pak těch vázaných na ekonomickou aktivitu, mnohem větší efekt než úprava sazeb či podmínek dané daně. Za nejškodlivější firmy považují úpravy spojené s výraznými, skokovými změnami a zásahy spojenými s ekonomickou aktivitou a potenciálem rozvoje firem a ekonomiky.

■ Dlouhodobá ekonomická doporučení pro ČR dávají náměty k preferenci zvyšování nepřímých daní či dílčích parametrů a výjimek v jednotlivých daních. I zde by ale návrhy měly být podloženy důkladnými analýzami a konzultacemi, měly by zohlednit například vliv externalit, dopady na chování spotřebitelů, na míru inflace či rizika daňových úniků pro ČR.

Jednou z hlavních potřeb podnikatelské sféry je stabilita a předvídatelnost. Firmy potřebují dostatek času na přizpůsobení se legislativním změnám. Obzvláště nyní, v době překotných změn od energetické krize až po probíhající zelenou transformaci, jež se silně dotýkají českého průmyslu. To by měla zajistit dostatečná legis vakance, tj. doba mezi schválením a účinností dané legislativy, která ale z avizovaného harmonogramu příliš nevyplývá.

■ Samozřejmě hodnocení daňových úprav a míry škodlivosti úpravy jakékoliv z daní nelze komplexně provést bez znalosti konkrétních návrhů, jejich parametrů a důsledných analýz.

V Praze dne 19. dubna 2023 (30.4.2023)