Lepším a hojně upotřebeným druhům ovoce věnovali jsme v knize této články samostatné; zde chceme promluviti o ovoci vůbec ze stanoviska diaetetického.
Přírodopisci rozeznávají ovoce dle podoby i dělí je na jadernaté, peckovité, jahodovité, dle jakosti (plané čili divoké a štěpné), dle doby (letní, podzimní a zimní). K jadernatému ovoci řadíme z domácích nebo zdomácnělých druhů: jablka a hrušky, kdoule, mišpule, šípky; peckaté jsou broskve, meruňky, třešně, švestky a různé její odrůdy; mezi jahodovité ovoce počítáme jahody, borůvky čili černé jahody, brusnice, maliny, ostružiny, moruše, rybíz a angrešt čili srstku. O nich nalezne čtenář kratší úvahu v heslech samostatných. Není úkolem naším předmět vyčerpávati; kdo chtěl by se o něm blíže poučiti, nalezne v české literatuře více spisů, pojednávajících o ovoci. My máme na zřeteli ohledy diaeteticko-lékařské a poněkud i lučební.
Všecky tyto oblíbené plody chovají kyselinu citronovou, vinou a jablečnou, mucin a extraktivní látku, Jsou proto více méně nakyslé, chladí. Někdy mají účinek mírně projímavý. Užívá se jich k přípravě syrupů i šťáv rostlinných jak diaeteticky, tak lékařsky. Dle lučební jich skladby dlužno je počítati vesměs k potravinám uhlíkatým. Obsahujíť také hojnost cukru, někdy silice, které chuti naší lahodí. Aby čtenář nabyl poněkud jasnějšího názoru také o lučební skladbě různých druhů ovoce, připojujeme přehlednou tabulku:
Jiná tabulka poskytne nám přehledný názor o jiných dvou pro zdraví významných a důležitých součástkách ovoce nejobyčejnějšího, tj. o volných kyselinách a solích.
Ač oboje ty součástky zřídka převyšují 1 %, mají přece důležitý význam. Vliv jejich vztahuje se k trávení. Také patrno z tabulek výše uvedených, jak málo bílkoviny chovají různé ty plody stromů a keřů ovocných.
Čerstvé ovoce ztráví vždy jenom žaludek zdravý, který dobře pracuje. Nemá-li hojné požívání ovoce zaživadlům škoditi, musí i častý a vydatný pohyb výměnu látek ve stálé činnosti udržovati. Slabý žaludek čerstvého ovoce nesnáší, neboť vzniká po něm kyselé říhání, nadýmání a pálení žáhy; také průjmy nastávají snadno po některém ovoci (jablkách, a hruškách apod.), bylo-ji jich požito ve značném množství. Kdyby nebyl žaludek kulturního člověka seslaben a pokažen nesčetnými pokrmy a nápoji kořeněnými a teplými, přílišným požíváním masa apod., a kdybychom byli od mládí jenom poukázáni na čerstvé ovoce a čerstvou vodu pramenitou, bylo by ovoce zajisté každému člověku zdravé a nepůsobilo by žádných obtíží. Tak jest tomu u národů divokých, tak tomu bylo dle slov bible i u prvních lidí. Kulturní diaeta však pokazila tak mnohý žaludek, jenž uvykl příkrým dráždidlům, a otupila zaživadla mnohého v té míře, že potřebuje teprve nějakého dráždidla, má-li ztráviti pokrm nedráždicí, např. ovoce.
Ovoce vařené a dušené snáze se ztráví, nežli syrové. Také kompoty, tj. s cukrem vařené a dušené ovoce je velmi zdravé a ztravitelné i žaludku slabšímu. Proto hodí se kompoty, zvláště ze zralých jablek a hrušek (nikoli však z nezralých srstek) za pokrm osvěžující a chladicí pro nemocné a rekonvalescenty; jde-li o to, mírně žaludek podrážditi, lze k ní přidati víno a vodu, nebo lze ovoce vařiti ve víně.
Syrové, čerstvé ovoce slouží obyčejně k zákuskům, jako desert. Tak stává se denně v nesčetných rodinách. Naskýtá se otázka, je-li to zdravé a správné? Hygiena nemůže obyčejně to nikterak schvalovati. Protože je úkolem dessertu povzbuditi trávení, ovoce pak není takovým dráždidlem, naopak, když po obědě jsme se nasytili a jíme ještě ovoce, jen žaludek přetěžujeme, nerado k dessertu pojídati ovoce, které vzbuzuje často větry. Proto se nehodí ovoce za dessert a slušno od obyčeje toho upustiti, kde zavládl, stejně jako nerado zakončovati oběd pojídáním dortů, mandlí, ořechů nebo sušených hrozinek.
Syrové ovoce má i tu nevýhodu, že na jeho povrchu z rukou prodavačů, ze země atd. tkví mnoho nečistoty, a, jak bakteriologie zjistila, mnoho bakterií. Proto se radí ovoce, jež to připouští, loupati, jiné, jež toho nepřipouští, dobře několikráte vyprati (nikoli však ve vodě vodovodů, jež sama může zárodky chorob obsahovati).
