Pád Asadova režimu v Sýrii může Čechům zdražit pohonné hmoty

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Pokud tedy teď Trump o to razantněji udeří na Írán 

Nečekaně rychlý pád syrského režimu Bašára Asada může vést k růstu cen ropy na světových trzích, a to v rozsahu až deset dolarů na barel. Nestane se tak však přímo a bezprostředně, neboť syrská ropná naleziště už delší dobu kontrolují kurdské síly a americká vojska, na čemž se po dnešku nic nemění.

Konec více než půlstoletí trvající vlády Asadů v Sýrii však rozbíjí takzvanou šíitskou osu. Tedy neformální alianci Íránu, iráckých a syrských milic a Hizballáhu. Teherán s Asadovým svržením definitivně ztrácí pozemní přístup do Libanonu, takže se zhorší jeho zásobování tamního Hizballáhu. Taková situace dále posiluje Izrael.

Tel-Avivu se v reakci na loňský útok Hamásu, vedle Hizballáhu dalšího teroristického uskupení podporovaného Íránem, daří oslabovat pozici obou klíčových pro-íránských sil na Blízkém východě. Konec Asadova režimu je tudíž Íránu další ránou v řadě. Za zhruba jen 14 měsíců zcela ztroskotala snaha Teheránu utvořit kolem Izraele „ohnivý prstenec“, jenž by měl potenciál Židovský stát fatálně ohrozit.

Je pravděpodobné, že jak Izrael, tak Spojené státy se budou snažit nynější oslabení Íránu dále využít a dále jej „podusit“. K tomu by je mohlo vést i to, že konec Asadova režimu znamená oslabení nejen Teheránu, ale také ruských vojenských sil v regionu, které rovněž Damašek podporovaly. Lze tedy čekat, že Spojené státy nyní stupňují své sankce na Írán, zejména poté, co Bílý dům v lednu převezme Donald Trump.

Za vlády dosluhující administrativy Joea Bidena se Teheránu podařilo navýšit produkci ropy o zhruba půldruhého milionu barelů denně. Z toho o 700 milionů barelů denně jen v uplynulých měsících (viz graf Forbesu níže). Tyto barely pomáhají držet světovou cenu ropy níže. Jestliže ovšem Trumpova administrativa, posilněná rozbitím zmíněné šíitské osy, nastolí vůči Teheránu mnohem tvrdší postoj, vývoz íránské ropy na světový trh se zásadně ztenčí, což vytvoří tlak na růst její ceny. Jestliže tento tlak nebude kompenzován zásadním protitlakem, například navýšením těžby v podání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, lze čekat zmíněný růst cen ropy, až o deset dolarů na barel, a nakonec tedy i pohonných hmot v Česku.

V delším časovém horizontu pak může ovšem dojít naopak k redukci cen ropy, a to dokonce znatelně pod nynější úroveň. Tlak Spojených států na Írán a oslabení ruských pozic na Blízkém východě totiž dále oslabí íránský teokratický režim. Takže v důsledku i jím podporované teroristy uskupení Hizballáh a Hamás či jemenské povstalce Húsíje, za nimiž rovněž Teherán stojí. Zásadní oslabení pozice Íránu a jeho spojenců v celém blízkovýchodním regionu by situaci v této geopoliticky výbušné oblasti zklidnilo, což by snížilo stávající rizikovou přirážku v ceně ropy. Takže i přes tvrdší sankce USA vůči Íránu by světová ceny ropy klesala.

Vývoj objemu produkce íránské ropy (zdroj: Forbes, USA):

Trump, Putin a bitcoin: proč je kryptoměna na rekordu?

Potkají se ruský prezident a šéf americké centrální banky – a shodnou se na jednom: na bitcoinu… Nejde o vtip. Vladimir Putin o bitcoinu ve středu řekl, že je nezastavitelný, nejde jej zakázat, zatímco Jerome Powell ho tento týden přirovnal ke zlatu. A hle: pár hodin nato cena světově nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, vzniklé roku 2009, poprvé překonala psychologickou, až kultovní hranici 100 000 dolarů.

Od zrodu až do začátku letoška cena bitcoinu vzrostla z nuly na 990 000 korun. Od startu právě běžícího roku vzrostla až do nynějška téměř na 2,5 milionu. Cena bitcoinu tak letos poskočila zhruba o 50 procent více než dohromady v uplynulých 15 letech.

Bitcoinová komunita už několik let překonání hranice 100 000 dolarů vyhlížela. Symbolem očekávání, jež se dle skeptiků nemělo naplnit, se staly „laserové oči“. Příznivci bitcoinu totiž modifikovali své fotografie používané online takovým způsobem, jako by z jejich očí vyrážely paprsky laseru, přičemž se zařekly, že tuto modifikaci zruší teprve tehdy, až cena bitcoinu překoná právě hranici 100 000 dolarů.

Bitcoinu v posledním měsíci k včerejšímu překonání této mety nebývale pomohlo zvolení Donalda Trumpa prezidentem i fakt, že se Spojené státy přelije červená republikánská vlna. Republikáni ve volbách získali většinu v Senátu a také ve Sněmovně reprezentantů. Mělo by tak být snazší prosazovat legislativu, jež je k bitcoinu vstřícná.

To potvrzuje i krok Donalda Trumpa, který představuje bezprostřední důvod vzletu bitcoinu nad nedávnem zdánlivě nedosažitelnou cenovou hranici. Investory totiž povzbudila zprávu, že nově zvolený prezident vybral do čela Komise pro burzy a cenné papíry Paula Atkinse, libertariánsky orientovaného lobbistu ve prospěch kryptoměn.

Hlavním motorem cenového růstu bitcoinu je nyní hlavně právě postoj nové americké administrativy. Trump už ve své kampani slíbil učinit z USA světové centrum bitcoinu a kryptoměn obecně, ba dokonce položit základ státních strategických rezerv v bitcoinu.

Pokud se navíc o bitcoinu s respektem vyjadřují bedlivě sledovaní činitelé světa, jako zmínění Putin nebo Powell, zajišťuje mu další publicitu a v očích širší veřejnosti ji legitimizuje jako celkem již standardní nástroj investiční diverzifikace. Což jen dále umocňuje sháňku po něm.

Brusel tlačí na USA, aby zmírnily sankce na ruskou Gazprombanku

EU se obává o svoji energetickou bezpečnost, pokud by přestal přitékat ruský plyn – jeho největším zákazníkem je v EU v době Francie 

Evropská unie tlačí na Spojené státy, aby zmírnily dopad svých sankcí na ruskou Gazprombanku. Ta hraje klíčovou roli při platbě za dodávky zemního plynu do EU a Brusel se obává, že americké sankce mohou ohrozit energetickou bezpečnost Unie.

Brusel podle agentury Bloomberg žádá zmírnění dopadu amerických sankcí i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek svým výnosem rozhodl, že odběratelé ruského plynu z takzvaně nepřátelských zemí, tedy včetně zemí EU, mohou platit i u jiné banky, než je Gazprombank. Přesto na jaře 2022 Putin svým tehdejším rozhodnutím fakticky nařídil odběratelům otevřít si u Gazprombanky zvláštní účet a platit za plyn v rublech výhradně právě této bance. Gazprombank je finanční instituce plynárenského gigantu Gazprom, jejž Kreml ovládá.

V reakci na Putinovo čtvrteční rozhodnutí zpevnil rubl. Ruská centrální banka pro dnešní den (7.12.) stanovuje kurs ruské měny na úrovni 99,42 rublu za americký dolar. Rubl tak zpevňuje pod psychologickou hranici 100 rublů za dolar. Nad úrovněmi 100 rublů za dolar se ruská měna obchoduje od 19. listopadu. Koncem minulého měsíce oslabila až nad 114 rublů za dolar poté, co Spojené státy rozhodly sankcionovat právě i Gazprombanku. Měnoví investoři totiž situaci vyhodnotili tak, že může vést k omezení vývozu ruského plynu zejména do „nepřátelských“ zemí, což by ztenčilo příliv deviz do Ruska, a tedy poptávku po rubu plynoucí ze směny těchto deviz.

Evropská unie i přes uvedený Putinův jistý ústupek nyní ovšem v obavách z ohrožení energetické bezpečnosti tedy tlačí Spojené státy, aby dopady svých sankcí zmírnily, a to například nabídnutím plateb přes lucemburskou dceřinou společnost Gazprombanky. V reakci na americké sankcionování Gazprombanky totiž nejen oslabil rubl, ale též poskočily burzovní ceny plynu v EU. Uzavírací referenční burzovní cena plynu se od začátku prosince vyhoupla až přibližně 49 eur za megawatthodinu, nejvýše od října 2023, vyplývá z údajů agentury Bloomberg.

Tento tlak na ceny plynu v EU dokládá, že se stále zcela bez ruského plynu obejít neumí. Nebo alespoň ne za přijatých ekonomických podmínek.

Letos v říjnu odebíraly ze zemí EU nejvíce ruského plynu Francie, Rakousko a Belgie. Francie a Belgie plyn odebíraly námořní cestou ve zkapalněné podobě, Rakousko v plynném skupenství potrubně. O měsíc dříve, v září, dominovaly v odběru ruského plynu v rámci EU Itálie, Francie a Maďarsko. Francie její odbírala ve zkapalněné podobě, Itálie a Maďarsko v plynné. V srpnu byli největšími odběrateli Maďarsko s Francií, následované Rakouskem. Tato pořadí plynou z dat finského think-tanku CREA.

Poslanci srovnali podmínky investování do kryptoaktiv s podmínkami investování do tradičnějších nástrojů typu akcií

Jde o krok správným směrem. Znamená třeba to, že po třech letech držení jsou krypto-investice osvobozené od daně z příjmu z jejich prodeje.

Poslanecká sněmovna schválila legislativu, jež srovnává podmínky investování do kryptoměn s podmínkami, které jsou běžné při investování do tradičnějších investičních nástrojů, třeba do akcií. Jedná se o krok, který podpoří investování v Česku a má potenciál podpořit celou českou ekonomiku. Dosud totiž bylo investování do kryptoměn v Česku znevýhodněno, i když jde o inovativní obor. Zatímco v případě akcií je investor po třech letech jejich držení osvobozen od daně ze zisku (protože se uplatňuje takzvaný časový test), v případě kryptoměn takto osvobozen dosud nebyl. Stane se tak právě až díky schválené legislativě.

Nová legislativa tedy kryptoměnám nepřináší žádnou výhodu navíc, nad rámec toho, jak stát už nyní přistupuje k jiným investičním nástrojům. Pouze srovnává podmínky, a to právě zavedením časového (a hodnotového) testu i u krypta.

V době existence bitcoinových nebo etherových burzovně obchodovaných fondů (ETF), které už i v USA tamní regulátor letos schválil, byl časový test uplatňovaný na kryptoměny zcela nelogický. Protože investor může třeba do bitcoinu vložit své peníze skrze ETF – a pak tedy po třech letech držení daň neplatí. Anebo vloží své peníze do bitcoinu přímo, nikoli skrze ETF, a pak i po třech letech držení dani dosud vystaven zůstával.

Srovnáním podmínek zdanění zákonodárci nejen odstranili tuto nelogičnost v českém právním pořádku, leč zejména podpoří investování Čechů, včetně toho do krypta, a podpoří tudíž jeho další rozvoj a obecněji tolik potřebné inovace a digitální ekonomiku.

Odborníci často upozorňují, že Češi, když už investují, tak „do cihly“. Což je jeden z důvodů, proč ceny nemovitostí v ČR trvaleji rostou jedním z nejrychlejších temp v EU a dostupnost bydlení je nejhorší v celé Evropě. Investování do realit je přitom poměrně neproduktivní, neboť sektor nemovitostí z povahy věci obecně vykazuje slabý inovativní potenciál. Česko je ekonomicky zbrzděné tedy i proto, že se tu stále relativně málo investuje právě do inovativního potenciálu. Málo peněz – například ve srovnání s USA – jde do rizikového kapitálu, startupů, akcií inovativních firem, krypta… Srovnání podmínek investování do krypta s podmínkami jiného investování je rozumným minimem k rozvoji inovativního potenciálu Česka. Může alespoň drobný zlomek peněz, které Češi investují, přesměrovat vstříc inovacím.

Svůj bitcoinový ETF fond od letoška provozuje třeba i americký BlackRock - největší investiční společnost na světě, která do loňska dlouhá léta spravovala investice České národní banky. Krypto ve Spojených státech a dalších zemích s inovativním potenciálem dávno vystoupilo z příšeří undergroundu a je dnes vlastně záležitostí establishmentu, který pochopil jeho možnou přínosnost. Chápe, ba oceňuje ji, zdá se, i rozhodující část českých zákonodárců, což je jedině dobře.

Češi navyšují své útraty v obchodech rychleji, než se čekalo, díky rychlejšímu růst mezd

Více utrácí třeba za kosmetiku, šetří však na elektronice

Říjnové maloobchodní tržby vzrostly meziročně i meziměsíčně o něco více, než se čekalo. Meziročně přidaly 5,5 procenta, zatímco střední hodnota odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg činí 4,9 procenta.

Lidé v Česku v říjnu navyšovali výrazněji své výdaje za nepotravinářské zboží, a zejména pohonné hmoty, než za potraviny. To svědčí o tom, že se vrací k vyšší úrovni spotřeby zboží zbytnějších statků. Dvouciferný meziroční nárůst tržeb zaznamenaly prodejny typu lékáren, ale také ty s kosmetickými potřebami. Například za elektroniku ovšem Češi utratili meziročně reálně méně. Přitom se dále přesouvají z kamenných obchodů do těch internetových, jimž tržby narostly hned o více než dvacet procent, tedy zhruba čtyřikrát výrazněji, než jak narostly celkově.

Mírně lepší než očekáváný vývoj maloobchodních tržeb koresponduje se silnějším než předpokládaným růstem reálných mezd v letošních měsících červenci až září. Lidé se díky růstu mezd osmělují k vyšší spotřebě, přičemž často uskutečňují odkládanou spotřebu. Kompenzují tak slabší utrácení jak ještě z doby covidu, tak z pozdější doby mimořádné inflace a prudkého růst cen energií, kdy se zhusta soustředili spíše na opatrnostní spoření, pokud měli z čeho.

Růst mezd nastává proto, že tuzemští pracovníci do značné míry úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. Rychlejší přidávání může částečně souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd. Konsolidační balíček ovšem také navýšil daň z příjmu, což pozitivní dopad růstu mezd do spotřeby a maloobchodních tržeb spíše brzdí.

V dalších měsících by maloobchodní tržby měly dále mírně oživovat, díky pokračujícímu růstu mezd, takže letos celkově přidají 4,6 procenta. V příštím roce je pak třeba kvůli vyšší základně meziročního srovnání a stále poměrně slabým růstem české ekonomiky, méně než dvouprocentním, počítat s poklesem ke tříprocentní úrovni růstu maloobchodní tržeb. (8.12.2024)