Nejhlouběji si v Praze do kapsy sáhnou výletníci ze Spojených států, zatímco Poláci jsou při nákupech v naší metropoli nejšetrnější. I takové poznatky přinesl společný výzkum jedenácti ústavů Akademie věd ČR zaměřený na chování a typologii turistů, kteří navštěvují Prahu. Analýzu si nechala zpracovat metropolí vlastněná společnost Prague City Tourism s cílem nalákat do českého hlavního města sofistikovanější a movitější klientelu.
Zatímco v Praze utratili zahraniční návštěvníci za rok 2019 pouze 5,6 miliardy amerických dolarů, v jen o trochu menším Amsterdamu nechali za stejné období dvojnásobek.
„V našem hlavním městě turisté utrácejí mnohem méně než v jiných evropských metropolích. A to jsme se rozhodli za pomoci Akademie věd změnit,“ říká místopředsedkyně společnosti Prague City Tourism Jana Adamcová.
Firma tedy oslovila vědce a nechala si od nich zpracovat humanitní a společenskovědní analýzu desítky trhů, klíčových pro turismus u nás. Humanitní část výzkumu přinesla konkrétní příběhy, které si jednotlivé národnosti s Prahou spojují, část společenskovědní se zase zaměřila na zkoumání jejich typologie a chování.
Cestovatelům na míru
Asiaté do Prahy jezdí hlavně za památkami, turisty z Evropy však v naší metropoli kromě kulturního dědictví zajímá také gastronomie a zábava. Asijští cestovatelé při výběru destinace hodně dají na doporučení rodiny a známých. Britové, Francouzi nebo Američané se naopak k cestování inspirují především na internetu.
I taková zjištění přinesla vědecká analýza nejrůznějších typů dostupných dat o výletnících mířících do Prahy.
Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV ČR (CC)
„Poznatky o jejich chování, preferencích a zájmech umožnily lépe zacílit narativy, které kolegové z humanitně orientovaných ústavů Akademie věd vymýšleli ‚na míru’ návštěvníkům z nejvýznamnějších zemí, odkud turisté do naší metropole přijíždějí“, shrnuje koordinátor celého výzkumu Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu AV ČR.
Evropa jako jedna velká exotika
Milenci v Praze. Tak se v překladu jmenuje oblíbený korejský seriál, který do naší metropole přilákal už celé zástupy asijských turistů. Touží se totiž vyfotit v místech, kde se romantický seriál natáčel. Výletníky z Asie k nám obecně vábí hlavně památky, které znají z fotografií. Jinak je však pro mnohé z nich Česko součástí exotické evropské kultury a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v tomto prostoru jim splývají.
„Zaměření na asijské publikum s sebou nese jistá specifika. Na rozdíl od Spojených států či evropských zemí máme historických styčných bodů jen velmi málo a současně nelze předpokládat jakoukoli sofistikovanější znalost Prahy či české kultury,“ konstatuje Jakub Hrubý z Orientálního ústavu AV ČR, který se do výzkumu rovněž zapojil.
Prague City Tourism chce do Prahy přilákat kultivované návštěvníky. Připravilo proto novou koncepci turistiky, do které zásadně přispěly ústavy Akademie věd. Například asijské návštěvníky nově osloví i kavárenská kultura.
pic.twitter.com/FrJBFQpa3U
Proto se také vědci rozhodli pojmout vytváření příběhů pro asijské návštěvníky jinak a soustředit se na konkrétní fenomény, jako je třeba pití kávy či vína. Například v Číně totiž nemá pití těchto nápojů tradici a rozšiřuje se tam až v posledních letech.
„Můžeme tak turistům představit jak minulost v podobě historických kaváren vídeňského nebo pařížského typu, tak současnost vyhlášených baristů. Anebo tradici pěstování vína na území Prahy a s ním spojenou kulturu jeho konzumace,“ doplňuje vědec.
Více peněz pro Prahu
Výsledky analýzy by měly pomoci přilákat do hlavního města kultivované, a zejména movitější turisty.
„Bonitní klientela je ochotna utratit více peněz za kvalitní nabídku produktů a služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou. Je to další krok ke zvýšení příjmů cestovního ruchu v metropoli,“ doplňuje Jana Adamcová.
Pražské památky jsou pro turisty největším lákadlem.
Firma nyní na základě vědeckých podkladů vyvíjí novou turistickou aplikaci. Výsledky bádání využije i v digitálních marketingových kampaních na důležitých zdrojových trzích nebo při tvorbě turistických tras či suvenýrů.
Není web jako web
V neposlední řadě data poslouží při vývoji nového destinačního webu, jehož obsah se bude proměňovat podle toho, odkud návštěvník pochází. Turista z Izraele tak na něm najde zcela odlišné informace než třeba cestovatel z Polska, který má jiné kulturní a sociologické zázemí a od návštěvy metropole má jiná očekávání.
Kromě Sociologického a Orientálního ústavu se do unikátního projektu zapojil také Filosofický ústav AV ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Historický ústav AV ČR, Ústav dějin umění AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Etnologický ústav AV ČR, Slovanský ústav AV ČR a Archeologický ústav AV ČR, Praha. (15.3.2023)