Pandemie COVID-19 je globální krizí, která dosud ve světě nemá obdoby, a jejíž dopady vidíme v ekonomickém vývoji, chodu firem i domácností. Představitelé podniků mají nyní šanci přeměnit krizi v příležitost a plánovat, jak bude svět vypadat, až pandemie pomine. Velké krize přetvářejí konkurenční prostředí, a proto promyšlená příprava na svět po jejich odeznění nyní nabývá na významu. I přesto, že většina pozornosti je upřena na řešení aktuální krize.
Globalizace a obchod – změna dodavatelských řetězců a výroby
Pandemie COVID-19 odhaluje zranitelnost globálních dodavatelských řetězců a nutí lídry společností, aby v tomto směru přehodnotili své obchodní strategie a zájmy. Je zřejmé, že firmy, které spoléhají pouze na jednoho dodavatele nebo řadu menších dodavatelů se sídlem v jedné zemi, jsou obzvláště zranitelné.
Jedním z možných scénářů je mimo jiné opouštění strategie offshoringu, zpravidla z titulu nižších personálních nákladů, a stažení výrobních kapacit zpět do země, z níž firma pochází. Pandemie postupně povede k metodám zvýšeného sledování zdraví zaměstnanců, omezování interakce mezi nimi, přinese vyšší hygienické nároky či investice do nastavení inteligentních bariér.
„Nové ,vynucené‘ příležitosti může přinést třeba využívání umělou inteligencí podpořených systémů na vizuální identifikaci problémů v kvalitě či specifikaci výrobku, a tím snížení nároků na pracovní sílu,“ říká Vladislav Severa, vedoucí partner týmu pokročilé datové analýzy ve společnosti EY.
Technologie a inovace – implementace 3D tisku do výroby
Je zřejmé, že COVID-19 urychlí zavádění technologií. Spotřebitelé upřednostňují digitální transakce před hotovostní platbou. Udržování doporučené vzdálenosti vede organizace k tomu, aby pořádaly virtuální workshopy a komunikovaly prostřednictví videokonferenčních hovorů. V nebývalém měřítku se rozvíjí i telemedicína. Vývoj technologií pro práci na dálku, rozšířenou a virtuální realitu zažije svůj velký rozmach, protože tato řešení vedou ke zvyšování efektivity za nižších nákladů a v situaci omezené fyzické interakce. Tento proces nejen že přetvoří celá průmyslová odvětví, ale přeformuluje povahu práce a učení.
Na druhé straně technologie, které umožní práci na dálku a týmovou spolupráci také zvyšují riziko izolace a osamělosti, což může ovlivnit osobní pohodu a produktivitu. Organizace by měly najít rovnováhu mezi přijatými opatřeními a kreativními přístupy tak, aby dávaly smysl. Podnikům se otevírá prostor pro zavedení automatizačních technologií, jako jsou robotizace nebo umělá inteligence (AI).
Už i v současné krizové situaci můžeme úspěšně využívat technologie – roboti se podílejí na dezinfikování místností, drony monitorují veřejné prostory, technologie rozpoznání obličeje nebo mobilní aplikace sledují pohyb nakažených jedinců, vědci zapojují umělou inteligenci do výzkumu a vývoje léků a vakcín, 3D tiskárny produkují ochranné pomůcky a nejen to. Přechod k technologii 3D tisku s sebou nese řadu výhod, jako jsou rychlost, nízké náklady, přesnost či materiálová efektivita. Zavedení inovací nastíní nové obchodní modely ve výrobě i návazných odvětvích – např. v logistice.
„Efektivita, flexibilita a ohromná rychlost využití třeba 3D tiskáren v současné krizové situaci například pro ,tisk‘ ochranných štítů bude inspirovat další podniky pro využívání 3D technologií v prototypování ale i ve standardní výrobě,“ uvádí Petr Knap, vedoucí partner EY divize consultingu v České republice.
Předchozí krize nám ukazují, že se v nich a po nich objevují transformační inovace a přelomové inovační nápady. Předpokládáme, že COVID-19 nebude výjimkou a uvidíme menší a agilní firmy objevovat nové příležitosti v rychleji se „digitalizujícím“ světě. Investoři, kteří se zaměřují na rizikový kapitál, uplatní přísnější kritéria a soustředí svou pozornost na projekty, které mají potenciál najít své místo na trhu i po krizi, kterou COVID-19 přináší. Zároveň budou firmy produkovat kvalitnější výrobky a budou čelit menší konkurenci ve výrobě. Zásadní tedy je zajistit prostředí, které umožní implementaci inovací.
Dopad na společnost – skokový růst digitální gramotnosti
Důvěra v podniky v posledních letech poklesla, i když spotřebitelé a investoři vyzývají firmy, aby aktivně řešily společenské výzvy, a to od nerovnosti příjmů po změny klimatu. Jejich aktivita v době koronavirové krize by mohla posílit reputaci a obnovit oslabující důvěru.
„V době krize se v řadě zemí osvědčuje úzká spolupráce mezi privátními společnostmi a vládou. To je model, který bude zřejmě obvyklejší i po krizi, kdy na mnoho výzev bude potřeba inovativní propojení veřejného, neziskového i privátního sektoru,“ uvádí Petr Knap.
„Čistě v rovině chování obyvatel během krize je pak vidět několik významných trendů, které mohou přetrvat i do doby pokrizové, například online prodej a distribuce potravin narostly tempem zcela nevídaným. Sice vynucena okolnostmi, ale dlouhodobě patrně s pozitivním dopadem na společnost a ekonomiku – digitální gramotnost obyvatel dosáhla skokově takového pokroku, jaký by nám v běžných dobách trval možná i několik let. Ať už jde o vzdálenou práci, orientaci v sociálních sítích či používání digitálních kanálů ve vzdělávání,“ říká Vladislav Severa.
Firmy, které vnímají a přizpůsobí se postpandemické generaci, tedy generace Z, budou mít konkurenční výhodu v oblastech, jako je nábor, produktivita, inovace a přístup ke spotřebitelům.
Chování spotřebitelů – minimalizace osobního kontaktu
Aktuálně se spotřebitelé v některých zemích obávají, že z důvodu kolapsu dodavatelského řetězce nebudou moci nakupovat. Převládající strach a nejistota vyvolávají iracionální jednání, které ústí v neúměrné nakupování potravin či hygienických potřeb. S uvolněním krize se pravděpodobně zmírní potřeba zásobit se na dlouho dopředu, nicméně pandemie bude mít dopady na psychologii spotřebitele. Otázkou je, zda si v důsledku sociální izolace budou lidé více vážit osobního kontaktu před sociálními médii, zda upřednostní zážitky před hmotnými statky, nebo zda všudypřítomný pocit rizika a nejistoty zvedne poptávku po výrobcích, které zvyšují komfort.
„V krizi výrazně posílená role eCommerce bude i ve světě po krizi determinovat svět maloobchodu a spotřebního zboží. Zákazníci uvítají minimalizaci kontaktu a fyzické aktivity při nákupech, které pro ně nejsou zážitkem a radostí,“ dodává závěrem Petr Knap. (20.4.2020)
