Pandemie vyčerpala veřejné zdravotní pojištění, na tahu je stát

Omezení růstu příjmů z pojistného a vysoký nárůst nákladů nejen v souvislosti s pandemií vytvoří v systému veřejného zdravotního pojištění v následujících letech deficit v řádu desítek miliard korun. Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění bez jejich dalšího zvýšení nevyrovnají výrazně pomalejší růst vybraného pojistného od ekonomicky činných osob v období 2022 až 2024.

Vyplývá to ze studie akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI autorek Lucie Bryndové a Lenky Šlegerové s názvem „Zásah nutný: dopady budoucího ekonomického vývoje a pandemických  opatření na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění“.Analýza dokládá, že je nutné hledat další zdroje příjmů a otevřít diskusi o vyšších odvodech nebo dalším navýšení platby státu či přijetí adekvátních opatření na výdajové straně.

V minulých letech zabezpečila růst příjmů veřejného zdravotního pojištění (v. z. p.) výborná hospodářská situace doprovázená vysokým růstem nominálních mezd a nízkou nezaměstnaností. Vinou pandemie se růst nominálních mezd omezil a nezaměstnanost mírně vzrostla. Díky masivní podpoře pracovních míst naštěstí nijak významně, což se pozitivně odráží ve výběru pojistného od zaměstnanců. Přesto však může dojít k poklesu výběru pojistného v roce 2021 až na úroveň roku 2019, s následným, pouze mírným růstem v letech 2022–2024. Platba státu, i přes její výjimečné zvýšení o 74 % na osobu v letech 2020–2021, nižší pojistné od zaměstnanců zcela nenahradí. Proto lze očekávat celkové přírůstky příjmů v. z. p. v letech 2022 až 2024 ve výši jen kolem 10 mld. Kč ročně, na rozdíl od ročních přírůstků 17–20 mld. Kč v předchozích letech. Naproti tomu výdaje zdravotních pojišťoven setrvale rostou, v roce 2021 i kvůli dodatečným nákladům na zvládání pandemie (očkování, testování, odměny zdravotníkům a vyšší úhrady za vysoké počty covidových pacientů).

„Je třeba si uvědomit, že růstové trendy výdajů ve zdravotnictví nejsou při současném nastavení systému udržitelné. Zároveň však nelze očekávat, že by se zdravotnické výdaje mohly absolutně snížit. Je třeba na jedné straně hledat další zdroje financí, včetně navyšování platby státu, a na druhé straně aktivovat vnitřní zdroje systému – zvyšovat efektivitu poskytování zdravotní péče. Alternativně by neřešená situace v konečném důsledku mohla vést buď ke snížení objemu poskytované péče, nebo ke kompromisům v její kvalitě, k zastavení růstu či snížení odměňování ve zdravotnictví, či k vytváření druhotné platební neschopnosti mezi poskytovateli zdravotních služeb,“ vysvětluje spoluautorka studie Lucie Bryndová.

Autorky studie pracují s různými scénáři makroekonomického vývoje, závažnosti epidemiologické situace a státní podpory pracovních míst v době pandemie. Model zahrnuje všechna relevantní protiepidemická opatření přijatá během pandemie až do března 2021 včetně. Poslední sekce studie upřesňuje závěry ve světle nejnovějších makroekonomických prognóz a obsahuje také komentář k aktuálním záměrům navýšení platby státu.

Shrnutí:

Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění (v.z.p.) v České republice jsou provázány s ekonomickou situací, zejména se situací na trhu práce. Tato studie se zabývá dopadem epidemie covid-19 a s ní spojených restrikcí a podpůrných opatření na vývoj příjmů systému v.z.p. a jeho celkovou bilanci v příštích letech. Ukazuje se, že bez výrazného zásahu, posílení zdrojů financování nebo omezování výdajové strany, bude systém od roku 2021 směřovat k výrazným deficitům.

Náš model pracuje s různými scénáři makroekonomického vývoje, závažnosti epidemiologické situace a státní podpory pracovních míst v době pandemie. Očekávání vývoje trhu práce vychází z prognóz ministerstev práce a financí, České národní banky a České bankovní asociace z ledna, resp. února 2021. Model zahrnuje všechna relevantní protiepidemická opatření přijatá během pandemie až do března 2021 včetně.

V důsledku příznivé makroekonomické situace celkové příjmy v.z.p. v minulých letech průběžně rostly. Přestože dosáhly podobného tempa růstu i v roce 2020 a pravděpodobně dosáhnou i v roce 2021, oproti předchozím obdobím je to pouze díky zvýšení platby státu do rozpočtu v.z.p. v reakci na pandemii (+20 mld. Kč v roce 2020 a +50 mld. Kč v roce 2021, celkem za oba roky zvýšení o 74 % za osobu) a obnovení povinnosti OSVČ platit minimální měsíční pojistné v celém roce 2021. U výběru pojistného od ekonomicky činných osob očekáváme, že dojde v roce 2021 k poklesu a v roce 2022 jen k mírnému nárůstu.

Platby státu do systému v.z.p., bez jejich dalšího zvýšení, nevyrovnají výrazně pomalejší růst vybraného pojistného od ekonomicky činných osob v období 2022 až 2024. V tomto období lze očekávat růst celkových příjmů v.z.p. jen přibližně 3 % ročně. Se zahrnutím plateb státu budou roční přírůstky příjmů v letech 2022 až 2024 představovat pouze zhruba 10 mld. Kč ročně. To je výrazně méně než roční přírůstky 17–20 mld. Kč v letech před pandemií.

Střednědobý výhled poklesu výdajů v.z.p. předpokládaný ve zdravotně pojistných plánech na rok 2021 je v rozporu s předchozím vývojem i zkušenostmi z vyjednávání o úhradách a jeví se jako podceněný. Skutečné výdaje zdravotních pojišťoven v roce 2021 budou významně vyšší než výdaje plánované ve ZPP2021, minimálně o 33 mld. Kč. Výdaje totiž budou zatíženy dodatečnými náklady pandemie, jako je očkování, testování, odměny zdravotníkům a úhrady za vysoké počty covidových pacientů v nemocnicích.

Původní plán jen mírně deficitního financování zdravotní péče v roce 2021 proto není reálný. I při příznivém vývoji příjmů systému v.z.p. díky vyšším platbám státu bude v roce 2021 hospodaření zdravotních pojišťoven významně deficitní, kryté rezervami pojišťoven z minulých let. Rezervy však budou s velkou pravděpodobností vyčerpány již během roku 2021, přičemž v dalších letech hrozí deficity hospodaření v.z.p. v řádu desítek mld. Kč.

Naše predikce také ukazují na význam trvání vládního programu podpory pracovních míst během pandemie i zásadní vliv vývoje pandemie samotné na příjmy v.z.p. Rozhodnutí, zda a v jaké míře prodloužit podpůrná opatření na udržení pracovních míst po zbývajících 8 měsíců roku 2021, se může dotknout až 10 mld. Kč jako možného rozdílu v očekávaných příjmech systému v.z.p. Vedle toho by horší epidemická situace znamenala snížení příjmů v.z.p. o 1,5 až 5 mld. Kč ročně. Výběr pojistného od zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů by se v tomto případě na předpandemickou úroveň roku 2019 nemusel dostat ani během roku 2022.

Předložená analýza ukazuje nutnost hledání dalších zdrojů příjmů systému v.z.p., včetně otevření diskuse o vyšších odvodech či dalším navýšení plateb státu. Alternativou jsou opatření na výdajové straně, včetně cíleného zvyšování produktivity poskytování zdravotní péče, které by však bylo třeba realizovat již v nejbližším období. Zbývají tak nepopulární opatření, která by v konečném důsledku vedla buď k omezení dostupnosti zdravotní péče, ke kompromisům v její kvalitě, k zastavení růstu či snížení odměňování ve zdravotnictví, či k vytváření druhotné platební neschopnosti mezi poskytovateli zdravotních služeb.

V době finalizace studie k vydání byly zveřejněny nové predikce makroekonomického vývoje a upřesněny vládní záměry ohledně výše příspěvků státního rozpočtu za státní pojištěnce do systému v.z.p. Dopad těchto nových skutečností na klíčové závěry studie jsou objasněny v závěrečné sekci studie.

Studie je dostupná na: https://idea.cerge-ei.cz/zpravy/verejne-zdravotni-pojisteni-v-dobe-pandemie (22.6.2021)