Penzijní nároky českých domácností dosáhly ke konci roku 2019 úrovně 301 % HDP. Představují hodnotu nároku současných i budoucích penzistů ze všech typů penzí, tedy starobní, invalidní, pozůstalostní a sirotčí.
V České republice vyplývají nároky domácností z prvního důchodového pilíře, tj. průběžného systému financování důchodů a dobrovolného třetího pilíře ve formě naspořených prostředků v penzijních fondech.
„Celých 97 % penzijních nároků domácností vzniká v rámci prvního důchodového pilíře. Ke konci roku 2019 dosáhly výše 16,9 bilionu Kč. Zbylá část penzijních závazků ve výši půl bilionu korun připadá na dobrovolný třetí důchodový pilíř,“ shrnuje ředitelka odboru vládních a finančních účtů Helena Houžvičková.
První důchodový pilíř tvoří závazky z titulu starobních penzí (79 %), invalidních penzí (12 %) a sirotčích a pozůstalostních penzí (9 %).
Stárnutí obyvatelstva, zvyšování věku odchodu do důchodu, růst průměrné mzdy a růst koeficientu valorizace důchodů jsou hlavní příčinou růstu penzijních závazků v roce 2019. V roce 2019 došlo k čistému nárůstu penzijních závazků prvního důchodového pilíře o 3 028 mld. Kč. Nejvýznamněji rostly penzijní závazky z titulu starobních důchodů, kde jde o navýšení o 2 846 mld. Kč, z toho 2 797 mld. Kč připadá na ženy a 49 mld. Kč na muže. Téměř celý nárůst penzijních nároků žen z titulu starobních důchodů (93 %) lze vysvětlit zvýšením maximálního věku odchodu do důchodu ve výpočtovém modelu z 60 let na 61 let. V ostatních typech důchodů je změna minimální.
Provedené odhady vycházejí z publikace Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts, vydané roku 2020 Eurostatem. Dle Transmisního programu Eurostatu jsou členské státy povinny tyto odhady publikovat v tříleté periodicitě. Více informací o celé problematice přináší aktuální publikace ČSÚ. (15.3.2022)
