Ze Zprávy o životním prostředí České republiky 2019 vyplývá, že užívání pesticidů se poslední roky pomalu snižuje. Přispěl tomu i tlak organizací jako Hnutí DUHA či evropských ekologických organizací. Pesticidy v nadlimitním množství nebo “koktejlech” však lze stále nalézt zejména ve vodě, ale i v jídle. Přispívá tomu také nevhodné pěstování řepky a kukuřice.
Dle nové Zprávy o životním prostředí České republiky 2019, vydané Ministerstvem životního prostředí, klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o 4,5 % oproti roku 2018. Klesá tedy již od roku 2013, je však na úrovni roku 2004. Zpráva uvádí, že k poklesu přispěl zejména evropský zákaz používání některých tzv. neonikotinoidů (spojovaných s negativními dopady na opylovače) a národní zákaz používání glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování obilovin a řepky.
O omezení glyfosátu na české úrovni dlouhodobě usilovalo například Hnutí DUHA. Ministr zemědělství Miroslav Toman původně v roce 2018 oznámil zákaz plošného používání glyfosátu v zemědělství, ale pod tlakem některých zemědělských organizací nakonec omezení zmírnil. O zákaz nebezpečných neonikotinoidů také dlouhodobě usilovaly evropské ekologické organizace a veřejnost. Tři z neonikotinoidů byly Evropskou unií na základě vědeckých podkladů zakázány v dubnu 2018.
Pesticidy v českém životním prostředí však stále zůstávají problémem. Jejich rezidua a metabolity se nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. Pesticidy ve vodě, ale i v potravinách se často nacházejí v “koktejlech”, kdy jednotlivé látky mohou být v zákonné normě, avšak společný vliv více pesticidů na lidské zdraví či životní prostředí většinou není znám. Rezidua pesticidů byla v roce 2019 objevena v 71 % potravin a ve 2 % v nadlimitním množství. Kromě hojně nacházených již zakázaných pesticidů jsou ve vodách problémem hlavně pesticidy spojené s pěstováním řepky (metazachlor) a kukuřice (metolachlor).
Za jejich množstvím stojí zejména nevhodné a opakované pěstování těchto plodin. Podle analýzy Ministerstva zemědělství se řepka a kukuřice pěstují celkem na 29 % osevní plochy. V letech 2015-2018 se kukuřice na stejné ploše pěstovala 3x ve 24 % případů, řepka pak 2x ve 44 % případů. Podle Rostlinolékařského portálu přitom pěstování kukuřice na stejné ploše vícekrát po sobě významně zvyšuje množství škůdců a tedy i potřebu užívání pesticidů. U řepky se doporučuje odstup dokonce alespoň po 4 letech.
V současnosti se nastavují podmínky rozdělování zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které významně ovlivňují zemědělskou praxi. Evropská komise doporučila České republice zaměřit se na snižování rizikových pesticidů nebo střídání plodin. Hnutí DUHA a Česká společnost ornitologická k proměně zemědělských dotací vyzývají výzvou Za zdravou a pestrou krajinu na webu zasadmese.hnutiduha.cz.
O další snižování užívání syntetických pesticidů usiluje také například Evropská občanská iniciativa Zachraňme včely a farmáře, která posbírala již půl milionu podpisů.
Martin Rexa, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
„Je zřejmé, že i přes pokles užívání zůstávají pesticidy pro člověka i životní prostředí problémem, o jehož celkových důsledcích toho stále mnoho nevíme. Je proto potřeba zachovávat princip předběžné opatrnosti. Tlak veřejnosti se ukazuje jako zcela zásadní, jak o tom svědčí úspěchy s glyfosátem či neonikotinoidy. Je proto potřeba mimo jiné podporovat nadále rozvoj ekologického zemědělství, které se umělým pesticidům vyhýbá, ale také rozdělovat dotace z veřejných prostředků zemědělcům jen tehdy, pokud rozumně střídají plodiny. Je také lépe potřeba ochránit vodní toky před splavováním pesticidů a nadále omezovat jejich užívání.” (4.3.2021)