Poselství, ústavy, nebo zákon o zániku Československa jsou mezi pěticí historicky významných dokumentů, o něž se právě rozšířil seznam archivních kulturních památek České republiky.
Historická výpověď
Mezi nové archivní kulturní památky, mapující milníky československé historie od vzniku republiky až po její zánik, patří tzv. Orlandova adresa, významný dokument týkající se zahraničněpolitického uznání Československé republiky v roce 1918, soubor dokumentů ke vzniku ústavní listiny Československé republiky přijaté v roce 1920, Ústavní zákon o vzniku československé federace z roku 1968, dále Listina základních práv a svobod z roku 1991 a také zákon o zániku ČSFR z roku 1992.
Všechny dokumenty jsou významnou národní historickou památkou a zároveň mají přesah jako výpověď o politickém a společenském vývoji nejen na našem území.
Svědectví o změnách
Například zákon o zániku Československé federativní republiky (ČSFR), přijatý 25. listopadu 1992, význačně zapůsobil na identitu a sebeurčení obou národů a symbolizuje konec jedné historické éry a začátek nové, která ovlivnila život celé generace Čechů a Slováků.
„Tento zákon je důležitým pramenem pro pochopení transformace postkomunistických společností ve střední Evropě směrem k demokratickým státům a svědectvím o politických změnách, které měly zásadní vliv na celý region,“ říká vedoucí Archivu Poslanecké sněmovny Petr Dvořáček.
Zvláštní ochrana
„Tyto archiválie, které spravuje Archiv Poslanecké sněmovny, nyní získaly statut, který je udělován pouze těm dokumentům, které měly zásadní vliv na dějiny společnosti,“ doplňuje Petr Dvořáček s tím, že zařazením do této kategorie je zajištěna jejich trvalá ochrana a podpora pro jejich veřejnou propagaci.
O prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhodlo 18. listopadu Ministerstvo vnitra jako gestor archivnictví v Česku na základě návrhu Archivu Poslanecké sněmovny, přičemž přihlédlo k doporučení odborné komise.
