Lidé mají pro neočekávané životní situace naspořeno méně, než by chtěli a měli mít. Obecně jsou na tom s tvorbou finanční rezervy hůře ženy než muži. Vůbec nejméně pak mají naspořeno mladí do 34 let.
Rozbitá pračka, výpověď z práce či nájmu nebo delší pracovní neschopnost. Podobné neočekávané životní situace v průběhu života potkají snad každého. A 98 % Čechů je proto přesvědčeno, že právě pro takové situace je nutné vytvořit si finanční rezervu. Avšak horší už je to s naší schopností skutečně si nastřádat. To vyplývá z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu.
Podle dotázaných by rezerva na „horší časy“ měla být v průměru ve výši okolo 80 000 Kč (medián 50 000 Kč). Realita je však taková, že 19 % lidí nemá na nenadále výdaje naspořeno vůbec nic a dalších 28 % jen do 20 000 Kč. Z těch, kdo nějakou rezervu mají, si na ni navíc jen polovina dokáže spořit pravidelně, ostatní si ji vytvářejí nárazově.
„Smysluplný finanční polštář by měl dosahovat alespoň výše dvouměsíčního výdělku. Jen tak máte jistotu, že vás nezaskočí třeba menší neplánovaná oprava vašeho bydlení nebo nutnost koupit nový domácí spotřebič. Takovou částku určitě nastřádáte snáze pravidelným odkládáním než jednorázově,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.
Průzkum také ukázal, že nižší úspory pro nenadálé situace mají ženy než muži. Zatímco téměř každý třetí muž má rezervu přes 100 000 Kč, u žen je to jen každá pátá. Navíc nadpoloviční většina žen nemá na nenadále výdaje úspory žádné nebo jen malé, zhruba do 20 000 Kč.
„Potvrdilo se, že nejmenší finanční rezervu mají mladí lidé ve věku do 34 let. V tomto životním období dnes lidé mají velké náklady na pořízení bydlení, ať už na koupi nebo pronájem. Není tedy divu, že na významnější spoření jim už nezbývá nic. Pomoci jim mohou rodiče, pokud jim včas, a to nejlépe už od útlého dětství, začnou spořit, například formou bezpečného stavebního spoření,“ dodává Lenka Molnárová. (11.3.2019)
