Pivo

Zprávy a doklady o pivu u starověkých národů, počínajíc Šuméry v Mesopotamii a Babyloňany (zákoník Hamurabiův ze 4. tis. př. Kr.) jsou, podle soudu historika techniky Feldhause, ve skutečnosti zprávy o kvasu, poněvadž v této tekutině nebylo chmele, nebyla ani čistě alkoholicky vykvašena. Prvním národem, který začal připravovat skutečné pivo, byly pravděpodobně Osetinci (na Kavkazu). Nejstarší zmínka o užívání chmele k přípravě piva je u spisovatele Isidora ze Sevilly z r. 624 po Kr. Za panství Karla Velikého se vyskytují pivovary (klášterní) již dosti četně. Nejstarší zpráva o vaření piva u nás je v zakládající listině kolegiátního kostela na Vyšehradě z r. 1088. Do počátku 19. století se vařilo pivo velmi primitivně. Teprve na sklonku 18. století se začíná pivovarství racionalizovat. U nás byli čelnými reformátory pivovarství F. O. Poupě a K. N. Balling. Začíná se užívat kovu místo dřeva, motorického pohonu, vaření piva nepřímo parou (první angl. patent 1815), později čistých kvasnic a strojního chlazení.