Pivo dále zdraží i v příštím roce

Komentář Lukáše Kovandy

Nyní kvůli letošní nejhorší sklizni chmele za deset let.

Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Milovníci zlatavého moku tak i proto musí v příštím roce počítat s dalším citelným zdražením, po zdražování letošním.

Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent.

Špatná úroda chmele představuje zásadní důvod růstu jeho ceny. Zdražující chmel společně se zdražováním energií a obalového materiálu jsou pak hlavními příčinami růstu cen piva. To letos všechny tuzemské pivovary citelně zdražují, leckdy i o více než deset procent. A s podobným zdražením je třeba počítat také v příštím roce. V hospodách přitom obvyklý půllitr piva zdražuje ještě citelně více než „jen“ o desetinu. Hospody totiž musí zahrnout kromě dražšího piva také náklady, které samy mají, opět zejména kvůli prudce zdražujícím energiím v čele s elektřinou a plynem, ale zdražuje jim také pracovní síla – personál.

Český průmysl drtí drahé energie a musí propouštět

 Hlásí prudké zhoršení výrobních podmínek – a bude hůř

Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Zhoršily se více, než předpokládali experti oslovení agenturou Bloomberg. A to přitom tyto předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu.

Údaj 41,6 bodu je nejslabší za celou dobu od května 2020, kdy se průmysl potýkal s dopady první vlny covidové pandemie a souvisejícími restrikcemi. Jakákoli hodnota ukazatele nižší než 50 bodů značí meziměsíční zhoršení podmínek v průmyslu. Čím výrazněji je hodnota ukazatele pod úrovní 50 bodů, tím citelnější zhoršení situace v průmyslu je.

Základním problémem průmyslové výroby v ČR je v současnosti znatelné ochabování poptávky, a to jak té v České republice, tak v zahraničí. Energetická drahota a obecně inflace se totiž propisují do zvýšení nákladů firem a do snížení kupní síly podniků a domácností, přičemž situaci dále zhoršují výrazně se zvyšující úrokové sazby, signalizující zhoršenou dostupnost financování spotřeby i investic. Dochází k takzvané destrukci poptávky. Průmyslové podniky tudíž v Česku přistupují k propouštění, aby tak zmírnily efekt nárůstů nákladů.  Ochromená poptávka činí situaci na straně nabídky méně náročnou. Nabídková strana byla vážně narušena v důsledku pandemie a poškození mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Slábnutí poptávky však situaci dostává blíže k rovnováze.

Výroba v českém průmyslu v listopadu klesala šestý měsíc v řadě, přičemž tempo poklesu zrychluje. Pozitivní přitom nejsou ani vyhlídky do nadcházející doby, neboť nové zakázky tuzemskému průmyslu klesly v listopadu jedním z nejvýraznějších temp od začátku sledování. Například zakázky ze zahraničí klesly třetím nejvýraznějším tempem od března 2009.

Celkově data potvrzují ponurý obrázek českého hospodářství v příštím roce, kdy podle všeho vykáže pokles kolem úrovně mínus 0,5 procenta. Česko tak bude v recesi právě i v příštím roce, nejen letos v druhém pololetí.

Pohonné hmoty v ČR rychle zlevňují

Nafta je nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Zlevňování však může brzy skončit, kvůli proticovidovým protestům v Číně

Ceny paliv v ČR se za týden opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Aktuálně se u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 39,34 Kč, před týdnem byl o 1,17 koruny dražší. O 1,85 koruny na litru zlevnila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 41 Kč. Nafta je tak nejlevnější od letošního 3. března, tedy od prvních dní ruské invaze na Ukrajinu.

V příštím týdnu pohonné hmoty dále výrazně zlevní, benzín o zhruba korunu na litr, nafta o 1,70 koruny na litr. Pokračuje totiž pokles cen ropy na světových trzích a zlevňují rovněž paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Koruna navíc během listopadu citelně. O více než pět procent, zpevnila vůči dolaru, což jen přispívá ke snížení cen pohonných hmot v ČR.

Ropa Brent za poslední dva týdny zlevnila o bezmála osm procent, v přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu – pak přibližně rovněž o osm procent. Velkoobchodně prodávaná nafta na burze v Rotterdamu stojí nyní v přepočtu do korun o přibližně sedm procent méně než před dvěma týdny. Tento vývoj teprve ještě čerpací stanice v Česku do svých cen plně promítnou.

V posledních dnech se však ve světě dochází k vývoji, který signalizuje zastavení zlevňování pohonných hmot v Česku, a to ve druhé polovině prosince.

Zaprvé, Čína v posledních dnech dává najevo, že by mohla zmírnit svá drakonická proticovidová opatření. O víkendu se lidé v řadě čínských měst bouřili proti pandemickým restrikcím v takové míře, že pozorovatelé hovořili o nejvíce konfrontačních nepokojích od událostí roku 1989, jež vyvrcholily masakrem na Náměstí nebeského klidu. Zdá se, že režim i pod vlivem těchto nepokojů může nyní zmírnit své covidové restrikce. To by rovněž povzbudilo čínskou ekonomiku. Očekávání trhů ohledně tempa otevírání čínské ekonomiky po covidu by rovněž byla příznivější. Oboje se pak promítne do výhledově silnější světové poptávky po ropě, neboť Čína je jejím největším globálním dovozcem. Růst poptávky po ropě by pak už tento měsíc trvaleji zastavil její současné zlevňování, ba nastal by růst ropných cen.

Zadruhé, šéf americké centrální banky Jerome Powell včera signalizoval, že v USA by mohlo dojít ke zmírnění stávajícího výrazného tempa utahování měnové politiky. To by znamenalo povzbuzení pro trhy, včetně těch s ropou, neboť vyhlídka rychle se zvyšujících úroků a tedy stále obtížněji dostupného financování a je dusivá. Mírnější postoj americké centrální banky ovšem znamená relativně slabší dolar, což efekt dolarového zdražení ropy po přepočtu do korun zmírní.

O víkendu také zasedá kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem. Spíše však prodlouží stávající politiku přiškrcení těžby. K tomu, aby těžbu eventuálně producentské země navýšily, by bylo potřeba více zaručených zpráv, že Peking vskutku a citelně svá proticovidová opatření zmírní.

Maďarská vláda naznačuje, že může být nucena zrušit zastropování cen pohonných hmot

Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas dnes odpoledne novinářům řekl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.

MOL dnes uvedl, že hlavní rafinerie v zemi, Danube, běží pouze na 50 až 55 procent svého celkového výkonu. Důvodem má být to, že se po údržbové odstávce vrací do provozu. Není ovšem jasné, kdy bude moci fungovat naplno. Pokud by to mělo být až za delší dobu, kritická situace se zásobování palivy se v zemi dále vyhrotí. Zhoršuje ji právě zastropování. To vede k tomu, že se přirozeně nesnižuje poptávka po palivech, zatímco se současně omezuje jejich nabídka. Například zahraniční dodavatelé totiž nejsou tolik ochotní dodávat na maďarský trh, kde právě čelí zastropovaným prodejním cenám.  Raději přesměrovávají dvé dodávky jinam, do jiných zemí, kde zastropování jako v Maďarsku není.

Rafinérie Danube, která se nachází v obci Százhalombatta, nedaleko Budapešti jihozápadním směrem, zajišťuje 100 procent maďarských palivových potřeb. Rafinérie představuje hlavní rafinační kapacitu společnosti MOL v zemi. V současnosti zpracovává extrémně zlevněnou ruskou ropu Ural.

O víkendu vláda premiéra Viktora Orbána vydala nový výnos, na jehož základě upustí od zastropování cen pohonných hmot tehdy, pokud nebudou dodávky ropy Ural z Ruska dostatečné či pokud právě rafinérie Danube nebude v plném provozu. V poslední době dochází k výpadkům dodávky ruské ropy do Maďarska a obecně jižní větví ropovodu Družba, a to kvůli poměrně intenzivním bojům na Ukrajině, kde Rusko útočí na energetickou infrastrukturu země, včetně právě ropovodů a souvisejících zařízení. (1.12.2022)