Zařízení k znázornění pohybu planet, je původu starého. Podle zprávy Ciceronovy prý měl již Archimedes v Syrakusách kolem r. 250 př. Kr., p. pohybované vodou. Suetonius vypráví ve svém životopisu cís. Nerona, že si tento císař dal postaviti (kol. r. 60 po Kr.) rozsáhlé p. ve velké jídelně svého zlatého domu, a že bylo v pohybu ve dne v noci. V 9. století je známo p. arabské, v němž napodobena i oblaka, blesky a hromobití. Později se vyskytují planetária na orlojích. Nejstarší zpráva o těchto p. je z r. 1324. V 1. 1656 – 64 dali vévodové Fridrich III. a Christian Holšteinský postaviti podle návodu A. Oleariuse p. v obrovském globu průměru asi 4 m. Později je dal Petr Velký dopraviti do Petrohradu. Hvězdná obloha byla na vnitřku globu jen namalována. První p. s pohyblivou hvězdnou oblohou (s pohybem planet, stálic a p.), promítanou ze středu na kupoli, sestrojily Zeissovy závody v Jeně r. 1924.