Po prvním atentátu na hlavu státu v dějinách EU zatím mezinárodní investoři na občanskou válku na Slovensku nesázejí

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Cena a výnos slovenských dluhopisů se dnes naopak vyvíjí nejpříznivěji ze všech zemí EU.

Po prvním atentátu na hlavu státu v historii EU by jeden čekal propad ceny dluhopisů… Jenže slovenské dluhopisy dnes zdražují nejvíce ze všech zemí EU (graf 1 níže) a slovenské vládě dnes klesají relativní náklady půjčování nejvýrazněji ze všech zemí EU (graf 2); výnos slovenských dluhopisů klesá vůči výnosu německých dluhopisů nejvýrazněji v EU.

Lze tedy říci, že trhy nepředpokládají, že by Slovensko v důsledku včerejšího vícečetného postřelení slovenského premiéra Roberta Fica mělo zabřednout do jakkoli vyhrocenější a vleklejší politické krize. Už vůbec pak trhy nemíní, že by Slovensko mělo stát na prahu občanské války, jak včera v reakci na pokus o atentát emotivně varovali někteří slovenští politici. V takovém případě by cena slovenských dluhopisů citelněji klesala a jejich výnos – a výnos v porovnání s výnosy dluhopisů německých, obecně vnímaných jako etalon kvality a bezpečnosti – by naopak znatelněji rostl. Kvůli zvýšené nejistotě ohledně budoucích možností Slovenska čelit možné platební neschopnosti.

Zde konkrétně komentujeme vývoj slovenských dluhopisů pětileté splatnosti. Podobný vývoj lze ovšem vysledovat také u těch s dvouletou splatností. To jsou přitom tedy období splatnosti, která může nejvíce ovlivnit fiskální politika současné Ficovy vlády. V případě dluhopisů například desetileté splatnosti už tomu tak je v menší míře, neboť jejich splatnost nastane v době dlouho po skončení řádného funkčního období nynějšího Ficova kabinetu.

Cena slovenských dluhopisů (zde konkrétně pětileté doby do splatnosti) se dnes vyvíjí nejpříznivěji ze všech zemí EU (viz druhý číselný sloupec). Zdroj: Bloomberg

Výnos slovenských dluhopisů (zde konkrétně pětileté doby do splatnosti) se dnes v porovnání s výnosem dluhopisů německých, obecně vnímaných jako etalon kvality, vyvíjí nejpříznivěji ze všech zemí EU (viz třetí číselný sloupec). Zdroj: Bloomberg

Bidenova obchodní válka s Čínou je „bouří ve sklenici vody“

Světové akcie včera pokořily historický rekord

Ukazatel výkonu všech akciových trhů ve světě – MSCI All Country World Index – včera pokořil svůj historický rekord (viz graf níže). Prodloužil přitom sérii růstových dní, takže ta je nyní nejdelší od letošního ledna. Přitom americká administrativa prezidenta Joea Bidena se uchýlila ke svému dosud nejzásadnějšímu navýšení cel na dovoz do USA z Číny, jímž navázala na obdobné, ovšem razantnější kroky předchozí administrativy Donalda Trumpa. Světové trhy však tedy nezneklidnil ani tah americké administrativy, ani jeho včerejší odsouzení ze strany Pekingu, jenž už podle svých slov chystá odvetná opatření.

Spojené státy zvyšují clo například na dovážené čínské čipy, solární panely či průmyslově využívané nerosty, dále třeba na autobaterie nebo elektroauta. Sazby se pohybují od 25 procent právě u baterií do sta procent u elektroaut. Navýšení je výsledkem revize celní politiky Trumpovy administrativy. Bidenova administrativa přitom všechna cla zavedená Trumpem ponechává v platnosti.

Podle Číny jde o „politickou manipulaci“, jež je motivována blížícími se prezidentskými volbami v USA. Zatímco na Trumpova cla Peking zpravidla reagoval ve stylu „oko za oko, zub za zub“, nyní bude jeho odezva patrně slabší.

Ze dvou klíčových důvodů.

Zaprvé, Peking se v současnosti snaží opět se vemluvit do přízně mezinárodních investorů. Čínská ekonomika se stále nevzpamatovala z takřka tří let, po která bojovala s covidem. Současně tamní režim neváhal až příliš „zatínat svaly“ jak ve vztahu k domácím, tak zahraničním investorům, které intervence Pekingu například v technologickém sektoru dodnes znejišťují. Vnímají přitom i obojaký postoj Číny k válce na Ukrajině a hrozí se možné eskalace konfliktu kolem Tchaj-wanu. To vše snižuje jejich apetýt po investování v Číně. Peking tedy vyráží do boje, aby u nich získal zpět alespoň část ztraceného lesku. Pokud nyní odpoví na Bidenova cla jakkoli razantněji, tato snaha přijde vniveč a důvěru mezinárodních investorů nezíská.

Navíc, pokud by Peking odpověděl rázněji, snadno se obchodní válka USA a Číny může stát klíčovým tématem předvolebního zápolení Bidena s Trumpem, který se do Bílého domu snaží vrátit a nemusí dvakrát váhat Čínu vykreslovat jako stěžejní hrozbu americké prosperitě. A jako hrozbu, na niž je Biden ještě příliš měkký. Takové nasvícení čínského problému v Trumpově podání by ovšem jen dále zneklidnilo mezinárodní investory.

Zadruhé, Bidenova opatření vskutku poměrně měkká jsou. Zcela objektivně. Pokud by je tedy Trump jako taková líčil, vlastně bude mít pravdu. A právě protože jsou poměrně měkká a slabá, může být celkem slabá – ba až symbolická – také odveta Pekingu. Vždyť Bidenova cla představují v souhrnu nakonec jen nárůst o osm procent, pokud zohledníme celkový dotčený objem dovozu z Číny.

Ostatně, pokud by byla Bidenova cla skutečně razantní – a pokud by měla být razantní čínská odezva –, světové akciové trhy by kroky a hrozby obou zemí tak snadno nepřešly a místo zmíněného včerejšího dosažení dějinného rekordu by se otřásly. Jako se otřásaly v řadě z těch případů, kdy cla v předcovidových letech zaváděl Trump a Peking na ně s gustem odpovídal. Jenže současná, Bidenova obchodní válka je zatím jen „bouří ve sklenici vody“. (16.5.2024)