.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Z dnešní dopolední reakce trhů se zdá, že mezinárodní investoři ještě včera čekali větší jednotu a rozhodnost zemí EU při uvádění ropného embarga. Citelně dnes totiž rostou akcie maďarské petrochemické společnosti MOL a posiluje rubl. Investoři tak evidentně „započítali“ embargo s méně výjimkami a možná i s dřívějším termínem zahájení.
Akcie MOL na budapešťské burze dnes citelně rostou, až o více než šest procent. Investoři totiž ve velkém nakupují akcie druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, neboť embargo na ruskou ropu se na jeho byznys vztahovat nebude. Bude ji mít navíc v obří slevě.
Embargo EU na ruskou ropu je podle dnešní analýzy agentury Bloomberg zvláště příznivé právě pro MOL, jehož marže prý dále porostou, nad rekordní březnové a dubnové úrovně (ty už firma raději zatajila). MOL totiž dále bude rafinovat extrémně zlevněnou ruskou ropu a tu prodávat za „západní ceny“, a to i českým řidičům.
Vedle akcií MOL se dnes daří také ruskému rublu. Proč rubl po schválení embarga EU na ruskou ropu posiluje? Zaprvé, Embargo připraví Kreml jen o 3,7 procenta příjmů z vývozu energií. Zadruhé, EU není jednotná, platí výjimka na ropu z Družby, z níž těží právě zmíněný MOL. Zatřetí, Kreml letos počítal s cenou ropy 62 USD/barel. Při embargu ji bude Asii prodávat za 124 (současná cena) – 34 (sleva) = 90 USD/barel
Rusko kvůli embargu EU na ropu dodávanou po moři přijde o 230 miliard korun ročně, spočítal Bloomberg. Jen letos utrží za vývoz energií 6200 miliard korun ročně, tedy 27krát více. Pro srovnání, schodek rozpočtu vlády ČR bude letos činit přes 300 miliard korun. Rusko nakonec embargo tolik zabolet nemusí, záleží, za kolik a v jakém objemu se mu bude dařit prodávat ropu zemím typu Indie či Číny, které jsou společně s MOL vítězi situace.
Česká ekonomika v prvních třech měsících roku rostla více, než se čekalo
Lidé totiž hojně utráceli za služby a dařilo se i stavebnictví.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
Lepší než předpokládaný výsledek má na svědomí zejména výraznější než očekávaná spotřeba domácností. Domácnosti navyšovaly své výdaje citelně zejména za služby, protože ty si z velké části musely během pandemie odpírat. V letošním prvním čtvrtletí si tuto odpíranou spotřebu kompenzovaly. Měly zároveň z čeho, neboť v době pandemie si vytvořily rekordní „polštář úspor“. Lidé spořili jak z opatrnostního motivu, neboť se během pandemie báli například propouštění, tak z důvodu prosté nemožnosti nakupovat, jak byli zvyklí – z důvodu pandemických uzavírek a omezení.
Dalším důvodem pozitivního výsledku české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí je příznivý vývoj investic, jež těsně souvisí předně s navýšením stavební produkce. I ta byla loni poznamenaná pandemií, nutností dodržovat související omezující opatření a hrozbou plošných uzavírek, tedy lockdownů.
Za celý letošní rok ale česká ekonomika přidá jen 1,5 procenta. Tíživě na ni totiž doléhají dopady války na Ukrajině, jež zvyšuje nejistotu v oblasti investic firem a omezuje spotřebitele, kteří se v historicky nebývalé míře obávají ztráty kupní síly v důsledku nejvýraznější inflace za posledních třicet let. (31.5.2022)