Po téměř pěti letech se do Česka vrátil africký mor prasat, ptačí chřipka po sedmi měsících

V České republice byl dnes po téměř pěti letech od posledního případu potvrzen africký mor prasat (AMP). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha dnes potvrdilo nákazu u uhynulého selete prasete divokého nalezeného v Jindřichovicích pod Smrkem na Frýdlantsku v Libereckém kraji. Místo nálezu se nachází v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého. Není přenosná na člověka ani další živočišné druhy.

Státní veterinární správa (SVS) v současnosti připravuje mimořádná veterinární opatření. Na jejich základě bude kolem místa nálezu nakaženého prasete vymezeno takzvané pásmo infekce na ploše zhruba 200 km². V této oblasti bude dočasně zakázán lov divokých prasat, omezen pohyb obyvatelstva v přírodě a zintenzivněn monitoring výskytu nákazu u divokých prasat. Opatření zasáhnou také chovatele prasat domácích v oblasti a provozovatele jatek či zvěřinových závodů. S ohledem na zásadní změnu nákazové situace bude zrušena takzvaná zóna intenzivního odlovu prasat divokých v příhraničních oblastech na severu ČR.

„Všechna přijímaná opatření mají za cíl především zamezit dalšímu šíření nákazy v populaci prasat divokých a zabránit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích,“ uvedl ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán.

Konkrétní podobu mimořádných veterinárních opatření a další podrobné informace k situaci zveřejní zástupci Ministerstva zemědělství a SVS v pátek 2. 12. 2022.

AMP je akutní onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř 100% úmrtností. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem, vodou a předměty.

V ČR byl dne 26. 6. 2017 potvrzen historicky první výskyt AMP v populaci prasat divokých na území Zlínského kraje. Včasný záchyt AMP byl umožněn celoplošným monitoringem, v rámci kterého jsou již od roku 2014 na celém území ČR vyšetřována na AMP všechna nalezená uhynulá prasata divoká. Okamžitě po potvrzení této nebezpečné nákazy v souladu s legislativou ČR i EU vydala SVS mimořádná veterinární opatření směřující k zabránění šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména k zamezení zavlečení AMP do chovů domácích prasat, jeho postupnému tlumení a konečné eradikaci. Důsledným uplatňováním přijímaných opatření se podařilo zabránit šíření infekce AMP v populaci prasat divokých a zavlečení AMP do chovů domácích prasat. Poslední pozitivní případy AMP tak byly zaznamenány 8. 2. 2018 u uloveného prasete divokého a 15. 4. 2018 u nalezeného uhynulého prasete divokého.

V České republice bylo po více jak sedmi měsících potvrzeno nové ohnisko ptačí chřipky. Nachází se ve velkochovu kachen na výkrm v obci Frahelž na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Zdrojem nákazy jsou zřejmě volně žijící vodní ptáci. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha potvrdilo výskyt ptačí chřipky.

V chovu se původně nacházelo přes 22 000 výkrmových kachen. Během tří dnů došlo k postupnému úhynu jednotek tisíců kusů.  U kachen byly pozorovány klinické příznaky typické pro ptačí chřipku. Veterinární inspektoři zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. To následně potvrdilo ptačí chřipku H5N1. Chovatel nevyloučil, že drůbež v chovu přišla do kontaktu s volně žijícími vodními ptáky.

Zbývající drůbež v chovu bude utracena. Kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcí jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

V první polovině letošního roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno 10 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. První dvě letošní ohniska byla potvrzena 3. ledna v malochovech drůbeže v Bojanovicích na Znojemsku a v Blažimi na Lounsku. Postupně přibylo 8 dalších ohnisek v chovech. Nacházela se jak v neevidovaných malochovech, tak v komerčních velkochovech. Poslední ohnisko v obci Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji bylo potvrzeno 14. dubna.

Vyjádření Agrární komory České republiky a Českomoravské drůbežářské unie k výskytu vysoce nakažlivých virových onemocnění afrického moru prasat a ptačí chřipky na území České republiky.

„Po téměř pěti letech byl v České republice zaznamenán případ afrického moru prasat. Nákaza se objevila u prasete divokého, riziko přenosu do komerčních chovů je sice minimální, ale není vyloučené. Je proto třeba výskyt dalších případných nakažených prasat divokých monitorovat a soustředit se na odstřel a testování u ulovených i nalezených kusů. Přenos na člověka nehrozí a z hlediska bezpečnosti potravin se není čeho obávat. Africký mor prasat je nicméně mezi volně žijícími prasaty divokými vysoce nakažlivé virové onemocnění. Stavy divokých prasat se v posledních letech nedaří příliš regulovat. Zvíře bývá nakažlivé den až dva předtím, než se projeví příznaky. Vir se přenáší přímým kontaktem s nakaženým zvířetem i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat, jako jsou tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje nebo zbytky lovu. K přenosu nákazy může dojít také kontaminovanými předměty a krmivem.

Po sedmi měsících se objevila také ptačí chřipka v českém komerčním chovu kachen. V podzimních měsících se riziko přenosu tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění drůbeže zvyšuje vzhledem k migrujícímu ptactvu. Náchylná je především vodní drůbež, jako jsou kachny nebo husy. Nákaza se projevuje dýchacími potížemi a ztrátou chuti. Zvířata hynou zpravidla v průběhu jednoho až dvou dnů. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků, který kontaminuje krmivo nebo vodní zdroje v chovech drůbeže.

Agrární komora České republiky důrazně doporučuje chovatelům prasat a drůbeže striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti. Situaci sledujeme a konzultujeme vývoj se Státní veterinární správou a profesními svazy chovatelů. Současně je třeba říct, že chov prasat a drůbeže patří k nejohroženějším oborům zemědělské prvovýroby v České republice. Potýkají se s vysokými náklady, které se nedaří promítat do prodejních cen. Současně čelí nejistotě v souvislosti s plánovaným snížením národních dotačních podpor z letošních 5 miliard korun na 2,7 miliard korun v příštím roce a novým pravidlům v rámci nadcházející Společné zemědělské politiky EU,” říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

„Nákaza ptačí chřipky se nyní šíří v západní Evropě a po sedmi měsících byl zaznamenán první případ také v Česku. Jedná se o komerční velkochov kachen v obci Frahelž na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Českomoravská drůbežářská unie apeluje na chovatele, aby dbali na dodržování zásad biologické bezpečnosti. To znamená například využívání jednorázových obleků v chovech drůbeže a vyšší spotřebu dezinfekčních prostředků. Je třeba také zamezit kontaktu krmiva a vody s volně žijícími ptáky, kteří mohou být zdrojem virové nákazy. Doporučujeme chovatelům uzavřít venkovní výběhy a přesunout drůbež do vnitřních prostor. To současně znamená pro chovatele další nárůst již tak vysokých nákladů, které ještě prohlubují nejistotu chovatelů v souvislosti s rozdělením zemědělských dotací v příštím roce. Stavy drůbeže v Evropě se kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky snižují, což může ovlivnit budoucí cenový vývoj vajec a drůbežího masa pro spotřebitele. Je také nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir spolehlivě likviduje,” říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. (1.12.2022)