Odbor protidrogové politiky uspořádal Národní konferenci o nelegálních návykových látkách, na které vystoupili přední domácí i zahraniční odborníci z oboru adiktologie a zástupci partnerských institucí. Konference Nelegální návykové látky 2021, která probíhala kvůli epidemiologické situaci on-line, se zúčastnilo přes 250 hostů. Konference se věnovala současné situaci v oblasti užívání nelegálních návykových látek v ČR ve světovém i evropském kontextu.
„Jsem ráda, že se nám přes ztížené podmínky podařilo uspořádat historicky první národní konferenci k problematice nelegálních drog, a to za účasti významných domácích i mezinárodních panelistů včetně Alexis Goosdeela, ředitele Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, či Anji Busse a Giovanny Campello z Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu,“ uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Z tuzemských hostů na konferenci vystoupili přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský, primář a zástupce přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Petr Popov, odborný ředitel organizace White Light Josef Radimecký, ředitel Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Jakub Frydrych a Jindřich Vobořil, ředitel Společnosti Podané ruce. Za Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády na konferenci vedle národní protidrogové koordinátorky hovořila také Pavla Chomynová, pověřená vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Konference se věnovala situaci v oblasti nelegálních návykových látek v ČR v kontextu Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027, respektive akčního plánu na období 2019–2021, a tomu, jak se daří naplňovat základní pilíře národní strategie. Těmi jsou oblast prevence, minimalizace rizik, léčby a resocializace a regulace trhu a snižování nabídky nelegálních drog.
Nová výroční zpráva o nelegálních drogách
Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2021 zpracované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti a představené na konferenci jsou nejčastěji užívanou nelegální drogou v Česku konopné látky: zkušenost s nimi uvádí přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob starších 15 let. Podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 uvádí téměř 10 procent dospělých užití konopných látek v posledních 12 měsících, což odpovídá přibližně 600 až 800 tisícům osob. Prevalence užití konopných látek je podle Pavly Chomynové vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách.
Konopí z důvodu samoléčby užilo v posledním roce 5 až 10 procent populace, tj. odhadem 400–900 tis. osob. Výhradně pro samoléčbu, tedy po vyloučení užívání pro rekreační účely, užila konopí 2–3 % dospělých, tj. odhadem 200 tisíc osob. Užívání konopí z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je ve věkových skupinách 55–64 a zejména 65+ let.
Podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 se odhaduje přibližně 400 tisíc osob v riziku v souvislosti s užíváním konopí. „Z toho 200 tisíc osob je ve vysokém riziku. Denních uživatelů konopí je odhadem 27 tisíc,“ uvedla Pavla Chomynová.
Míra užívání jiných nelegálních drog v dospělé (i školní) populaci je podle Vedralové na řádově nižší úrovni – zkušenost s užitím extáze nebo halucinogenů v posledním roce uvádí odhadem 130 tis. osob, s pervitinem (nebo amfetaminy) nebo kokainem přibližně 60 tis. dospělých osob. Trendy v míře užívání nelegálních drog mezi dospělými jsou dlouhodobě stabilní, mezi mladými dospělými v posledních letech mírně roste užívání konopných látek a kokainu. Naopak výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z r. 2019 ukazují, že v populaci dospívajících zkušenosti s drogami dlouhodobě klesají.
Roste počet osob užívajících drogy rizikově
Konference potvrdila, že ČR je v mezinárodním kontextu charakteristická problémovým užíváním pervitinu. Hlavním opioidem mezi problémovými uživateli drog v ČR je buprenorfin, který uniká ze systému legálního využití na nelegální trh, aktuálně však roste také míra užívání opioidních analgetik.
V ČR je podle Pavly Chomynové aktuálně odhadem 44 tisíc lidí užívajících drogy rizikově, což jsou dlouhodobí a/nebo pravidelní a/nebo injekční uživatelé drog opiátového a/nebo amfetaminového typu. „Tři čtvrtiny tvoří uživatelé pervitinu, přibližně čtvrtinu uživatelé opioidů. Mírně roste zneužívání buprenorfinu a opioidních analgetik, celkové odhady počtu osob užívajících drogy rizikově dlouhodobě mírně rostou,“ konstatovala Pavla Chomynová.
Míra injekční aplikace mezi lidmi užívajícími drogy rizikově je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 90 procent. Dlouhodobě roste počet injekčních uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými adiktologickými službami a průměrný věk uživatelů drog v kontaktu se službami se zvýšil na 34 let. „Díky dostupnosti výměnných programů a rostoucímu počtu vyměněného injekčního materiálu se v ČR daří udržovat relativně nízkou míru výskytu infekčních onemocnění mezi uživateli drog,“ doplnila Jarmila Vedralová.
Na předávkování nelegálními drogami zemře ročně v Česku 40–60 osob. Dalších 130–150 případů úmrtí ročně tvoří úmrtí pod vlivem nelegálních drog z jiných příčin než předávkování (nejčastěji z důvodu nemocí, nehod nebo sebevražd). Podle Jarmily Vedralové se v prevenci předávkování opioidy ukázal jako dobře fungující zatím pilotní projekt distribuce naloxonu realizovaný v letošním roce. „Naloxon jako antidotum opioidů ruší účinky opiátů v těle uživatele drog. Jedná se o prostředek pomoci při předávkování. Pilotní projekt probíhá v sedmi městech v celkem 14 programech, které byly vybrány s ohledem na poměrně vysoký výskyt vysoce rizikových (injekčních) uživatelů. Předběžné výsledky ukazují, že ve 20 případech odvrátilo použití přípravku Nyxoid předávkování opioidy,“ uvedla Vedralová.
Je potřeba udržet a dále rozšiřovat síť služeb pro osoby v riziku závislosti
Síť adiktologických služeb v ČR tvoří dlouhodobě 250–300 stacionárních zařízení, z toho 90–100 programů ambulantní léčby, 55–60 nízkoprahových kontaktních center, 35–45 programů ambulantní následné péče, 25–35 programů lůžkové zdravotní péče a 15–20 terapeutických komunit. Síť služeb je dlouhodobě stabilní, v posledních letech roste počet dětských adiktologických ambulancí a množství výkonů nízkoprahových programů.
V roce 2020 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy celkem 38,8 tis. uživatelů drog. Došlo k nárůstu množství některých výkonů, především krizové intervence, sociální práce a zdravotního ošetření. Výrazný meziroční nárůst je zaznamenán rovněž v počtu distribuovaného injekčního materiálu – celkem bylo v r. 2020 vyměněno 8,9 mil. injekčních jehel a stříkaček. V přepočtu na 1 odhadovaného injekčního uživatele drog jde o 211 ks, což podle WHO řadí ČR v rámci přenosu HIV těsně nad hranici vysokého pokrytí.
V r. 2020 došlo k nárůstu podpory programů ambulantní léčby na 63 programů. Počet klientů v péči těchto programů dlouhodobě roste, stejně jako počet kontaktů, kterých bylo v roce 2020 uskutečněno více než 242 tisíc.
Stejně tak bylo znatelné navýšení počtu programů specifické adiktologické primární prevence z 15 na 20 programů v roce 2020. V roce 2020 proběhlo celkem 9641 hodin všeobecné primární prevence, 1352 hodin selektivní a 386 hodin indikované specifické primární prevence.
V posledních letech se také rozvíjí privátní segment adiktologických služeb, které nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů. Nicméně skutečností je, že síť služeb, zejména v některých regionech, je stále hodnocena jako nedostačující, a to zejména s ohledem na nízkou dostupnost ambulantní péče a substituční léčby.
Z veřejných rozpočtů bylo v ČR v r. 2020 vydáno v oblasti celé protidrogové politiky celkem 2278,2 mil. Kč., z toho 82 % tvořily výdaje státního rozpočtu a 18 % výdaje krajů a obcí. Od r. 2018 dochází k nárůstu finančních prostředků alokovaných na dotační řízení pro programy protidrogové politiky (v r. 2018 šlo o 174,7 mil. Kč; v r. 2019 o 216,6 mil. Kč; v r. 2020 o 292,2 mil. Kč; v r. 2021 o 292,5 mil. Kč). „Dlouhodobě dochází k nárůstu výdajů na protidrogovou politiku z veřejných rozpočtů, nicméně některé typy služeb jsou stále podfinancovány, např. na oblast prevence připadá dlouhodobě pouze 3,5 % zdrojů. I v této klíčové oblasti se zasazuji o zvýšení dostupnosti,“ uvedla Jarmila Vedralová.
Vzhledem k vývoji v oblasti zajištění sítě služeb byl v listopadu 2019 Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválený Koncept adiktologických krajských ambulancí jako zdravotnických zařízení poskytujících komplexní péči, jehož cílem je integrovaný, mezioborově koncipovaný zdravotnický provoz se zastoupením všech klíčových relevantních zdravotnických odborností, cíleně designovaný pro adiktologické pacienty a jejich specifické potřeby.
Následně byla v červnu 2021 Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválena Koncepce rozvoje adiktologických služeb, která definuje východiska, ze kterých adiktologické služby v ČR vycházejí, principy, na kterých jsou postaveny, a dále stanovuje a popisuje typologii adiktologických služeb a kritéria jejich poskytování. V neposlední řadě tento dokument určuje základní principy tvorby sítě adiktologických služeb a také systému jejího financování a cílí na další rozvoj systému adiktologických služeb.
S ohledem na celkový vývoj v oblasti adiktologických služeb a skutečnosti, že kvalita je i v této oblasti velmi důležitá byl v listopadu 2021 Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválený nový systém certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb a inovované Standardy odborné způsobilosti adiktologických služeb, a to i pro programy preventivní, což umožnuje certifikovat i adiktologickou část programů primární prevence.
Stále je potřeba pracovat na rozvoji a stabilizaci sítě služeb pro osoby se závislostním chováním, stejně tak jako na realizaci komplexních programů primární prevence závislostního chování, včetně intenzivní komunikace dopadů užívání návykových látek nejenom na jednotlivce, ale i celou společnost. (2.12.2021)
