Celková zaměstnanost se ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně zvýšila o 6,4 tis. osob a dosáhla 5 307,8 tis. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) se naopak meziročně snížil o 12,6 tis. Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých meziročně klesla o 0,2 procentního bodu na 2,2 %.
Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí 2019 proti 2. čtvrtletí 2019 snížil o 3,6 tis. osob.
Pokračoval pokles tempa růstu celkové zaměstnanosti. Počet pracujících se meziročně zvýšil jen o 6,4 tis., tj. o 0,1 % na 5 307,8 tis. Počet mužů se zvýšil o 4,1 tis. a počet žen o 2,3 tis.
Změny ve věkové struktuře pracujících jsou ovlivněny především demografickými faktory, prodlužující se dobou přípravy na výkon budoucího zaměstnání a zvyšováním věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Snížil se počet pracujících ve věku do 40 let (o 60,9 tis.), ale počet pracujících ve věku nad 40 let vzrostl o 67,3 tis. Nejsilnější ročníky narozené v první polovině 70. let se již přesunují do vyšší věkové kategorie. Počet pracujících ve věku 45–49 let se tak zvýšil o 46,9 tis. Výrazně se zvýšila zaměstnanost i ve věku 55–59 let (o 25,8 tis.) a ve věku 65 a více let (o 6,9 tis.).
Odlišně se vyvíjela zaměstnanost podle zjištěných odvětvových činností. Meziročně se zvýšil počet pracujících v terciárním sektoru služeb (o 17,2 tis.), nejvíce v sekcích zdravotní a sociální péče a doprava a skladování. Podle předběžných výsledků vzrostl i počet pracujících v sekci ubytování, stravování a pohostinství. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví zaměstnanost meziročně stagnovala. V primárním sektoru se počet pracujících meziročně snížil o 10,7 tis.
Snížení přírůstku celkové zaměstnanosti je provázeno i změnou ve struktuře pracujících podle jejich postavení v zaměstnání. Počet zaměstnanců se meziročně zvýšil o 11,4 tis. na 4 409,8 tis. Naopak celkový počet podnikatelů (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) poklesl o 4,5 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v porovnání se 3. čtvrtletím 2018 zvýšila o 0,2 p. b. na 75,3 %. U mužů vzrostla o 0,1 p. b. na 82,0 %, u žen o 0,4 p. b. na 68,2 %. Míra zaměstnanosti v naší republice je jedna z nejvyšších v rámci celé Evropské unie (EU 28). V minulém roce vykazovalo vyšší průměrnou míru pouze Švédsko, Nizozemsko, Německo a Dánsko.
Česká republika se však proti těmto zemím výrazně liší co do uplatnění úvazků na plnou pracovní dobu. Převážná většina pracujících v ČR vykonává své hlavní zaměstnání na plný úvazek. V roce 2018 byl jejich podíl (93,7 %) pátý nejvyšší v EU 28. V severských zemích, ale i u našich sousedů Německa a Rakouska, naopak patřil tento podíl (méně než 75 %) mezi nejnižší. V Nizozemsku dokonce více než polovina všech pracujících měla v hlavním zaměstnání úvazek na kratší dobu.
S rozdíly v druhu úvazků v hlavním zaměstnání korespondují diference v počtu dalšího pracovního uplatnění zaměstnaných osob. V roce 2018 měla v rámci celé EU alespoň dvě zaměstnání 4 % všech pracujících. V České republice byl tento podíl výrazně nižší. Pro porovnání ve Švédsku a Nizozemsku to bylo více než 8 %.
Počet osob s alespoň dvěma zaměstnáními dosáhl v ČR ve 3. čtvrtletí letošního roku 136,1 tis., to je 2,6 % všech pracujících v produktivním věku 15–64 let. Převážná většina z nich pracuje v hlavním zaměstnání v postavení zaměstnanců, ve druhých zaměstnáních již převyšuje nad počtem zaměstnanců počet podnikatelů. Nejvyšší počet druhých zaměstnání je v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, v sekci vzdělávání, ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu.
Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO, očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí 2019 proti 2. čtvrtletí 2019 zvýšil o 8,4 tis.
Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 12,6 tis. a dosáhl 114,9 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 7,9 tis. na 63,2 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 4,6 tis. na 51,7 tis.). Zároveň poklesl počet nezaměstnaných jeden rok a déle (o 5,7 tis. na 30,7 tis. osob).
Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 3. čtvrtletí 2019 na 2,2 % a proti 3. čtvrtletí 2018 se snížila o 0,2 p. b.
Neaktivita
V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí 2019 činil jejich počet 98,0 tis. osob, tj. o 12,4 tis. méně než ve stejném období roku 2018. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 32,4 tis. těchto osob.
Pozn. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí. (4.1.2019)
