Podle průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investice, který každoročně provádí společnost EY, klesl v roce 2018 počet investičních projektů na starém kontinentě o 4 % (uskutečnilo se jich celkem 6 356). Přes tento nepříznivý obrat, který přišel po šesti letech nepřetržitého růstu, je loňský výsledek velice dobrý, dokonce druhý nejlepší za bezmála dvě dekády. Jen asi třetina (37 %) oslovených vrcholových manažerů věří, že se atraktivnost Evropy pro zahraniční investory v příštích třech letech zvýší. V loňském průzkumu to byla celá polovina.
„Zahraniční, především američtí investoři Británii tradičně vnímali jako bránu, která jim otevírá přístup do ostatních zemí EU. Samozřejmě je řada jiných konkurenčních výhod, které si Británie zachovala, jako je například flexibilní pracovní trh nebo stabilní právní řád. Ale trvalá nejistota posledních tří let, co se táhne kauza brexit, investory nutí, aby se poohlédli po jiných trzích, protože už nechtějí čekat, jak jednání nakonec dopadnou,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Na Británii se tak pomalu dotahuje Francie, ačkoliv ani tam vloni přímé zahraniční investice nerostly takovým tempem jako v roce 2017. „Pokud budou pokračovat Macronovy reformy, očekává se, že Francie už letos vystřídá Británii na pozici evropské jedničky. Nicméně právě s francouzským prezidentem se pojí i určité obavy investorů, protože jeho role je podle nich pro další úspěšné pokračování reforem příliš klíčová. V Německu na přímých zahraničních investicích stojí tamější export. Jejich aktuální pokles je důsledkem obav z možné obchodní války kvůli nevyvážené obchodní bilanci,“ pokračuje Magdalena Souček.
Evropská mapa přímých zahraničních investic 2018
Dva největší evropské trhy, tedy Velká Británie a Německo, na které připadá celkem asi třetina přímých zahraničních investic směřujících do Evropy, vloni zaznamenaly shodně 13% pokles (v Británii se uskutečnilo 1 054 investičních projektů a v Německu 973). V Británii je nejvíc postižen výrobní průmysl, kde se počet zahraničních investic snížil o 35 % (na 140). Některé společnosti se totiž rozhodly z Británie přesunout své provozy zajišťující jednotný trh EU a musely investovat do nových kapacit v jiných zemích. Počet nově zřízených korporátních centrál, nabízejících kvalitní, dobře placená místa, byl vloni poloviční (klesl z 98 v roce 2017 na loňských 48).
V Německu se nepříznivý hospodářský vývoj nevyhnul ani tradičně silným odvětvím: například automobilový průmysl zaznamenal vloni 7% pokles výroby. Hlavním důvodem jsou rostoucí obavy z „tvrdého“ brexitu, americká cla a zpomalující poptávka v Číně.
Po raketovém, 31% růstu v roce 2017 se přímé zahraniční investice ve Francii v loňském roce zvýšily pouze o 1 %. Francie se ale prvně dostala na místo evropské jedničky v počtu přímých zahraničních investic směřujících do výzkumu a vývoje (144 projektů) a do výrobního průmyslu (339 projektů).
Pokud jde o první desítku evropských investičních destinací, v roce 2018 se dařilo především Španělsku, kde se počet zahraničních investic zvýšil o 32 %, Belgii (29 %), Polsku (38 %), Turecku (14 %) a Irsku (52 %). Loňským rekordmanem v rámci první dvacítky je Itálie se 63% nárůstem počtu přímých zahraničních investic.
Řada jiných evropských zemí naproti tomu zaznamenala dvouciferný pokles přímých zahraničních investic: například Nizozemsko (-32 %), které se ale i tak udrželo v top 10 evropských investičních destinací, Švédsko (-32 %) a Česká republika (-51 %).
„Pokles přímých zahraničních investic v České republice dáváme do souvislosti zejména s napjatým pracovním trhem v posledních letech a s tím související rychlý růst mzdových nákladů. Zahraniční investoři dnes v ČR mají obrovský problém nalézt volnou a kvalifikovanou pracovní sílu, což je od velkých investic samozřejmě odrazuje,“ zdůrazňuje Štěpán Flieger, ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v České republice.
Tempo růstu amerických investic v Evropě zpomaluje
Spojené státy jsou v Evropě tradičně velice významným investorem. Nicméně vloni se počet jejich investic v Evropě zvýšil o pouhá 3 %, zatímco v předchozích čtyřech letech rostl průměrně 8% tempem. Hlavním důvodem zpomalení je americká daňová reforma, spuštěná v prosinci 2017, která tamější nadnárodní společnosti motivuje k tomu, aby aktiva ze zahraničí převedly domů a vytvářely tam nová pracovní místa. Přesto jsou USA v Evropě stále největším investorským státem, americké společnosti stojí za pětinou (22 %) všech zdejších přímých zahraničních investic.
Tak jako v minulosti, i vloni v Evropě nejvíc investovali evropští investoři, i když i v této kategorii došlo k mírnému, 2% poklesu. Mimoevropské investice ale klesly o 8 %.
Digitální technologie táhnou
Vloni se velmi dařilo evropskému sektoru digitálních technologií, kde se uskutečnilo rekordních 1 227 zahraničních investičních projektů, což je o 4 % víc než v roce 2017. Za posledních pět let se tak počet přímých zahraničních investic v tomto evropském sektoru více než zdvojnásobil. Největší podíl na tom měli američtí investoři, kteří stojí asi za třetinou (37 %) technologických investičních projektů. Oslovení investoři vnímají digitální technologie jako velice perspektivní obor. Dvě pětiny (39 %) z nich se domnívají, že právě toto odvětví v nadcházejících letech nejvíc přispěje k růstu evropské ekonomiky. Na druhém místě je odvětví cleantech (25 %) a na třetím energetika a veřejné služby (21 %).
Dobré výsledky hlásí i tradiční odvětví, jako je doprava a strojírenský a chemický průmysl, kde se v roce 2018 uskutečnilo celkem 1 729 projektů, což rovněž představuje 4% meziroční nárůst.
Varovný příběh – optimismus vyprchává
Investoři stále vnímají Evropu velice pozitivně, 56 % účastníků aktuálního průzkumu ji zařadilo mezi tři top destinace světa, kde by chtěli investovat (pro srovnání – před rokem to bylo 53 %). Jejich konkrétní plány s tím ale úplně nekorespondují, protože jen 27 % oslovených podniků v roce 2019 hodlá založit nové nebo rozšířit své stávající evropské provozy. To je výrazně méně než v loňském průzkumu, kdy stejné plány měla více než třetina (35 %) dotázaných. Podle stávajícího průzkumu jsou investiční plány momentálně na nejnižší úrovni za posledních sedm let.
Zatímco ještě před rokem se polovina oslovených investorů domnívala, že atraktivita Evropy pro zahraniční investice poroste, nyní si to myslí už pouze 37 % respondentů. Odliv plánovaných investic se týká především výrobního sektoru a dodavatelského řetězce: investici do projektu v oblasti výroby či dodavatelského řetězce, případně do logistického projektu chystá pouze 10 % oslovených společností, vloni to bylo ještě 16 %.
Paříž zařadilo do trojice investičně nejatraktivnějších evropských měst 30 % účastníků průzkumu (oproti loňským 37 %), v případě Londýna to byla dokonce pouze čtvrtina respondentů (oproti 34 % vloni). Londýn je na tom prakticky stejně jako Berlín, který má jen o jeden procentní bod méně (24 %), přitom ještě v loňském průzkumu byl rozdíl mezi oběma metropolemi deset procentních bodů.
Největším problémem jsou geopolitické obavy
Investory při plánovaní zahraničních investic odrazují geopolitická rizika, v prvé řadě brexit, který do trojice největších rizik, jež budou v následujících třech letech ovlivňovat atraktivnost Evropy, zařadilo 38 % respondentů. Přitom vloni byl brexit se 30 % až na čtvrtém místě. Na druhém, resp. třetím místě oslovení investoři uvádějí politickou nestabilitu Evropské unie a vzestup populistických a protekcionistických tendencí.
42 % účastníků průzkumu se domnívá, že hlavní prioritou Evropské unie by měla být reforma ekonomické správy, která jí zajistí udržitelný hospodářský růst. 32 % si myslí, že by Unie měla posílit svou mezinárodní roli. (25.6.2019)
