Počet obyvatel České republiky vzrostl o 39,7 tisíce na 10,650 milionu. Na přírůstku se podílela zahraniční migrace i přirozená změna. Počet živě narozených meziročně stagnoval, počet zemřelých se zvýšil. Sňatků bylo nejvíce za posledních jedenáct let.
Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky během roku 2018 zvýšil o 39,7 tisíce na téměř 10,650 milionu. Většinu přírůstku, 38,6 tisíce, zajistila zahraniční migrace, přirozená měna zbylých 1,1 tisíce. Počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých osob třetím rokem v řadě, avšak hodnota přirozeného přírůstku se postupně snižovala.
Během roku 2018 se podle předběžných údajů živě narodilo 114,0 tisíce dětí. Šlo o počet o 0,4 tisíce nižší než v roce 2017, ale převyšující počty dětí narozených v předcházejících šesti letech. Meziročně mírně přibylo dětí narozených v manželství (o 0,4 tisíce na 58,7 tisíce) a naopak ubylo dětí narozených mimo manželství (o 0,8 tisíce na 55,4 tisíce). Podíl dětí narozených mimo manželství dosáhl 48,5 % a byl o půl procentního bodu nižší než o rok dříve. Meziroční pokles byl zaznamenán poprvé od roku 1988. V pozadí stálo zejména nižší zastoupení dětí narozených mimo manželství u prvorozených. Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 30 let.
V průběhu roku 2018 podle předběžných údajů zemřelo 112,9 tisíce obyvatel Česka, o 1,5 tisíce více než v roce 2017. Mezi zemřelými bylo 57,3 tisíce mužů a 55,7 tisíce žen. Meziročně nejvíce přibylo zemřelých ve věku 70–79 let (o 6 %), což souviselo s vyšším počtem obyvatel v tomto věku. V průběhu prvního roku života zemřelo celkem 292 dětí, ve srovnání s rokem 2017 o 12 méně. Kojenecká úmrtnost se meziročně mírně snížila z 2,7 na 2,6 ‰.
Podle předběžných údajů uzavřelo sňatek 54,5 tisíce párů mužů a žen, o 1,9 tisíce více než v roce 2017. Vyšší počet uzavřených manželství byl naposledy zaznamenán v roce 2007. Nejvíce snoubenců si pro konání svatby zvolilo měsíc červen (10,7 tisíce) a srpen (10,6 tisíce). U 36,6 tisíce párů šlo o první sňatek jak pro ženicha, tak pro nevěstu, u 7,4 tisíce sňatků byli oba snoubenci rozvedení. Meziroční nárůst se týkal jak sňatků svobodných, tak rozvedených, přičemž u rozvedených byl výraznější (o 3 vs. 5 %). Nejvíce ženichů bylo ve věku 29 let a nejvíce nevěst ve věku 27 let.
Podle předběžných údajů bylo v průběhu roku 2018 rozvedeno 24,1 tisíce manželství, meziročně o 1,6 tisíce méně. Čtyři pětiny mužů a žen se rozváděly poprvé. Celkem 10,0 tisíce rozvodů právně ukončilo manželství bez nezletilých dětí, zbylých 14,1 tisíce manželství s nezletilými dětmi. Rozvedeným mužům bylo v průměru 44,8 let, rozvedeným ženám 41,9 let.
Počet potratů registrovaných v roce 2018 byl podle předběžných výsledků meziročně o 2,4 tisíce nižší, celkem 32,6 tisíce. Umělá přerušení těhotenství zahrnovala 56 % potratů (18,2 tisíce), samovolné potraty 40 % (13,1 tisíce). Čtyři procenta připadla na ukončení mimoděložního těhotenství (1,3 tisíce). Umělé přerušení těhotenství bylo nejčastěji provedeno svobodné bezdětné ženě. Z hlediska věku ženy při potratu byl celkový počet potratů nejvyšší u žen ve věku 31 let.
Saldo zahraničního stěhování v roce 2018 činilo 38,6 tisíce a bylo nejvyšší za posledních deset let. Rekordní byl i počet přistěhovalých, když ze zahraničí do ČR přišlo 58,1 tisíce osob, meziročně o 12,2 tisíce více. Počet osob, které se naopak z Česka do zahraničí vystěhovaly, byl 19,5 tisíce, o 1,8 tisíce vyšší než v roce 2017. Z jedné poloviny se na růstu počtu přistěhovalých i vystěhovalých podíleli občané Ukrajiny, kteří měli i nejvyšší kladnou bilanci stěhování (13,2 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo zahraničního stěhování občanů Slovenska (5,2 tisíce), s odstupem následovalo saldo občanů Rumunska (2,0 tisíce) a Bulharska (1,9 tisíce). (21.3.2019)
