Počítací stroje

První p. s. sestrojil B. Pascal r. 1652 (jako 28letý, ne r. 1642, jako 18letý, jak se namnoze tvrdívá). Byl to stroj jen sčítací. R. 1662 sestrojil p. s S. Morland a r. 1672 jej zlepšil; tento stroj se stal základem p. s. Ch. Mahona z r. 1780 a Rothova z r. 1842. V 1. 1671 – 94 sestrojoval násobící p. s. G. W. v. Leibniz, ale k praktickému počítání se nehodil, pro konstruktivní vadu; po mechanické stránce byl zajímavý válci s odstupňovanými zuby. První praktický násobící p. s. sestrojil farář F. M. Hahn r. 1770. O sestrojení praktického p. s. se pokoušeli m. j. Lepine (1725), Leupold (1727), Boistessandeau (1730), Gersten (1735), Pereire (1750), Hahn (1774), Mahon (1775) aj. Velmi dokonalý p. s., který nejen násobil, ale také umocňoval a odmocňoval, sestrojil r. 1820 ředitel pojišťovny v Kolmaru X. Ch. Thomas. R. 1840 nahradil Roth u svého stroje ozubené válce Leibnizovy s nestejně dlouhými zuby kolečkem s proměnným počtem zubů. Na témž principu byly postaveny p. s. F. S. Baldwina (1875) a švéd. inženýra W. T. Odhnera (1874). První klávesový p. s. sestrojil D. D. Parmalee (1850), ale prakticky způsobilý až D. E. Felt (1887). O tabulační p. s. se pokusil r. 1822 angl. matematik Ch. Babbage, ale nedokončil jej. Přímo násobící p. s., prakticky způsobilý, sestrojil r. 1889 L. Bollée, měl již americké předchůdce, E. D. Barboura (1872) a R. Merea (1878), další stroje toho druhu sestrojili r. 1893 O. Steiger a r. 1911 J. R. Monroe a F. S. Baldwin. R. 1888 užil Steiger u svého stroje převodu tyčového, na podobném principu postavil p. s. r. 1900 německý konstruktér Hamann.

Registrační (zapisující) p. s. sestrojil první E. D. Barbour r. 1872, po něm následovaly konstrukce F. S. Baldwina (1875), H. Pottina (1883), A. C. Ludhuma (1888).

Stroj na řešení algebraických rovnic sestrojil r. 1900 španělský matematik Torres y Quevedo.

Stroj na řešení diferenciálních rovnic byl sestrojen r. 1932 na Massachusettské techn. škole.

V 1. 1940 – 42 vymyslili dr. J. Mauchly a E. Prosper v USA počítacího robota, který byl r. 1943 sestrojen v laboratořích armády USA. Nazývá se ENIAC a vypočítává nejsložitější úkoly z vyšší matematiky s neslýchanou rychlostí, od několika vteřin do několika hodin, podle jejich složitosti. Řeší i úkoly dosavadními matemat. prostředky neřešitelné.