Na otázky CzechIndustry odpovídá Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj
Paní ministryně, vyjednávání o legislativě pro čerpání z evropských fondů v období 2021-27 probíhá lidové řečeno „na plný plyn“. V jakém stadiu je nyní?
Přípravy na příští období probíhají na dvou úrovních. Na národní úrovni jsme nyní aktualizovali dokument, který mapuje oblasti vhodné pro financování z evropských fondů v ČR, připravujeme zastřešující dokument o čerpání – Dohodu o partnerství a také jsou již v přípravě jednotlivé operační programy. Na evropské úrovni se nyní vstupuje do poslední fáze vyjednávání podmínek pro čerpání – začnou tzv. trialogy, tedy vyjednávání mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí, jejichž výsledkem bude finální podoba evropské legislativy.
Účastníte se jednání Rady pro obecné záležitosti, kde zasedají ministři odpovědní za politiku soudržnosti. Na co kladete důraz v zájmu České republiky?
Je pro nás velmi důležité, abychom měli co nejvolnější ruce v tom, jak, kam a kolik potřebujeme evropských peněz investovat. V návrzích Evropské komise jsou pro některé členské státy, včetně České republiky, velmi přísně stanovené limity, kolik je nutné na které oblasti vynaložit. Vzhledem k tomu, že nejen každý stát, ale i region je jiný a má svá specifika, snažíme se o to, aby prostředky bylo možné efektivně využít na jeho potřeby.
Takže nehrozí, že by došlo ke zpoždění při čerpání v novém programovém období?
Na úrovni státu, tj. České republiky, se vše připravuje k rozhodnému datu 1. 1. 2021. Na úrovni EU se to bohužel nedaří. Doufali jsme, že se evropské podmínky pro čerpání schválí ještě před evropskými volbami, ale to se bohužel nestalo. Otázka reálného spuštění programovacího období je tedy nejasná.
Ministerstvo pro místní rozvoj se připravuje na efektivnější využívání unijních programů a úvěrů a záruk z fondů EU. Můžete to více konkretizovat, znamená to, že doposud jsme byli málo efektivní?
Příjemci v České republice jsou zvyklí čerpat evropské peníze skrze operační programy, které jsou spravované na národní úrovni, a to zejména prostřednictvím dotací. Nicméně zatím si příliš nezvykli čerpat i z jiných unijních programů, kde zpravidla musí o podporu soutěžit s žadateli z ostatních evropských států. Chceme žadatele podpořit, aby se pokoušeli uspět i tam – je škoda si na tyto peníze nesáhnout a nerealizovat zajímavé a přínosné projekty. Existují ale i unijní programy, jako je třeba Erasmus+, kde se čerpá velmi dobře.
Valná většina podpory z fondů EU byla doposud v České republice poskytována formou dotací. Nebyl příliš velký tlak na to využívat dalších forem podpory, tedy finančních nástrojů, jako jsou úvěry či bankovní záruky. Ty byly zatím využívány spíše okrajově, ale Evropská komise na ně klade čím dál tím větší důraz. Jejich využití je výhodné i pro ČR, protože prostředky je možno například použít opakovaně a uspokojit tak více zájemců. V současnosti je možné tuto podporu využít prostřednictvím tří operačních programů z deseti a u dalších tří se plánuje.
V příštím období navíc bude pro ČR méně prostředků, než je tomu v současném období. To znamená dvě věci – za prvé, že naše republika bohatne a stává se vyspělejší zemí, a proto logicky dostává méně. Za druhé – na některé projekty mohou prostředky chybět a unijní programy a další nástroje, jako jsou úvěry a záruky, jsou cestou, jak je podpořit.
Jak je tomu s čerpáním z evropských fondů v nynějším období, z tiskových zpráv vydávaných vaším ministerstvem vyplývá, že jsme úspěšní?
Ano, podle údajů za první měsíce letošního roku čerpání probíhá dobře. Minulý rok jsme se trochu obávali, že se nám nějaké peníze nepodaří vyčerpat, ale nakonec jsme to zvládli. Letos tento limit naplnily už čtyři programy, další o to usilují. Za Ministerstvo pro místní rozvoj se řídicím orgánům programů snažíme vycházet co nejvíce vstříc – minulý rok jsme například s Evropskou komisí dojednali přesun z oblasti vysokorychlostního internetu, o kterou nebyl takový zájem, na podporu takzvaných uhelných regionů.
Můžete ve stručnosti charakterizovat, co vše se za evropské peníze v Česku vybudovalo?
Je těžké přínosy fondů EU ve stručnosti shrnout, protože podpořených projektů je již přes sto tisíc a jsou doopravdy na každém kroku – jsou to silnice, školky, výzkumná centra, parky, ale třeba i rekonstruované památky nebo záchranná centra či modernizace zdravotnictví. Jsou to projekty, které pomáhají České republice, jejím občanům a hrají i významnou ekonomickou roli. Díky nim se v mnoha ohledech stáváme čím dál tím vyspělejší zemí.
Kromě evropských peněz poskytuje ministerstvo národní dotace na bydlení, regionální rozvoj, chytrá města a další oblasti. Daří se naplňovat Strategii regionálního rozvoje do roku 2020?
Hlavním cílem Strategie regionálního rozvoje 2014-2020 i obecně regionální politiky státu je snižovat regionální rozdíly. V období posledních zhruba deseti let nedošlo k výraznému zvyšování rozdílů v ekonomické výkonnosti krajů, s výjimkou Ústeckého kraje, u kterého sledujeme spíše stagnaci. Ostatní české kraje se evropskému průměru spíše přibližovaly, což je patrné i z nastavení politiky soudržnosti v období 2021-2027, ve kterém bude více českých regionů v kategorii tzv. přechodových regionů, tedy již ne v kategorii regionů zaostávajících.
Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností nicméně došlo v posledních zhruba deseti letech ke zvýrazňování některých vnitřních a vnějších periferií. Těchto trendů jsme si vědomi, a i proto prosazujeme zvýšenou podporu strukturálně postiženým krajům a hospodářsky a sociálně ohroženým územím. Je třeba říci, že určitá míra regionálních rozdílů je přirozená a nevyhnutelná, nicméně budeme zejména cílenou podporou, ale i dalšími nástroji i nadále usilovat o to, aby se pomyslné nůžky mezi regiony dále nerozevíraly.
V čem se bude lišit připravovaná strategie regionálního rozvoje od té nynější?
Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ byla vytvářena s ambicí být významně konkrétnější, než obdobné dokumenty vytvářené v minulosti. Připravovaná strategie definuje základní rozvojové potřeby a priority velkých měst, středně velkých měst, strukturálně postižených krajů a hospodářsky a sociálně ohrožených území. Samostatný strategický cíl je zaměřen na zlepšení plánování v oblasti regionálního rozvoje, kam patří například větší využívání populačních prognóz a efektivnější hodnocení územního dopadu projektů. Cíle Strategie regionálního rozvoje budou naplňovány prostřednictvím akčních plánů, které budou přinášet již velmi konkrétní aktivity s jednoznačně stanovenou finanční alokací.
Jednou z oblastí, které věnujete pozornost, je Smart Cities, tedy inteligentní města. Co vše si máme pod tímto pojmem představit, pokud vím, tak neexistuje shoda odborníků na tuto problematiku?
Cílem konceptu Smart Cities je zlepšovat kvalitu života obyvatel a nové technologie vytvářejí příležitosti, aby se toho dosáhlo. Naše ministerstvo připravilo letos aktualizovanou metodiku pro Smart Cities, kde klademe velký důraz na strategické řízení měst, respektive obcí nebo regionů, a to za účasti veřejnosti, firem a dalších aktérů. Mobilizace vnitřních zdrojů, propojování témat a dílčích projektů do komplexnějších zásahů, to je “smart”. Témata, která se aktuálně v rámci Smart Cities řeší, jsou mobilita ve městech, energetika a samozřejmě také dostupnost a využití dat. Na významu nabývá také tzv. zelená či zeleno-modrá infrastruktura ve městech.
Koncept Smart Cities má být cestou k udržitelnému rozvoji. Ve světě bylo zpracováno několik milionů studií na toto téma, nicméně mám pocit, že přes všechno úsilí, se o tomto tématu více hovoří a svět se neudržitelně řítí do katastrofy. Rád bych se mýlil. Jak Vy osobně vnímáte tuto problematiku a co by každý z nás měl udělat pro to, aby opak byl pravdou?
Neřízeně se zatím rozvíjejí zejména města v rozvojovém světě, v Asii či Jižní Americe. Ale to se nedá říci o evropských městech, kde se kvalita života v mnoha parametrech v posledních desetiletích zlepšuje, a to i díky politikám, které se vážou na udržitelný rozvoj. Samozřejmě by změny k lepšímu mohly probíhat rychleji, ale jsou to právě nové technologie a nové přístupy k řešení, které mohou změny urychlit. Důležité je, aby byly podpořeny i individuálními preferencemi, kdy lidé začnou více uvažovat o dopadech svého chování například na životní prostředí u nás i ve světě. Smart City není vždy jen o masivních investicích, ale často i o chytré regulaci.
Profesor Zelený a další hovoří o tom, že doba globalizace dosáhla svého vrcholu a nyní nastane etapa lokalizace samozřejmě s globálními prvky. To představuje velkou šanci pro místní správu a samosprávu. Vidíte to jako příležitost pro Českou republiku?
Právě zmíněná Strategie regionálního rozvoje 2021, ale i další politiky kladou důraz na posilování místní ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, sociálních podniků apod., což zapadá do toho, o čem hovoří profesor Zelený. Podporou lokální ekonomiky se to už děje a my v tomto směru úzce spolupracujeme také s agenturou CzechInvest.
Vláda v minulých dnech schválila věcný záměr nového stavebního zákona. Hned poté se na něj v médiích snesla spousta kritiky. Z jakého důvodu?
Rekodifikace veřejného práva stavebního představuje v oblasti veřejného práva, s mírnou nadsázkou, „revoluci“, jakou představoval nový občanský zákoník v oblasti soukromého práva. I ten vyvolal velkou vlnu kritiky. Návrh věcného záměru stavebního zákona nepředstavuje pouze kosmetické či dílčí změny, ale kompletní koncepční změnu stavebního práva po stránce procesní, hmotné i institucionální. Navíc zasahuje do velké oblasti veřejnoprávních předpisů, neboť změna není možná beze změny celého okolí stavebního zákona, které čítá kolem 80 zákonů. Naším cílem je skutečné zjednodušení a zrychlení procesu získávání stavebního povolení a výsledkem by měl být jeden úřad, jedno razítko a jedno povolení.
Příčinou kritiky mohlo být množství připomínek uplatněných v rámci projednávání návrhu věcného záměru stavebního zákona. Velkou řadu připomínek se v rámci projednávání podařilo vysvětlit, akceptovat či dosáhnout jiného řešení akceptovatelného pro obě strany, nicméně řada připomínek směřovala přímo proti základním pilířům rekodifikace a neshody se tak někdy nepodařilo odstranit. Nelze však zapomínat na skutečnost, že věcný záměr má také řadu podporovatelů, a to především z řad potencionálních stavebníků a investorské sféry. Úkolem MMR bude při přípravě paragrafovaného znění nového stavebního zákona věnovat se v maximální možné míře osvětě, tedy opakovaně vysvětlovat cíle a nástroje rekodifikace.
Na novou legislativu, která by měla být pružná a urychlí povolovací řízení, čekají investoři a další subjekty včetně občanů již dvacet let. Je naděje, že se jí dočkáme přes neustálou negaci všeho a všude, jak jsme toho bohužel svědky?
Snažíme se důsledně dodržovat harmonogram legislativních prací. Nový stavební zákon by měl být vládě předložen do 31. ledna 2020. Předpokládaná platnost nového stavebního zákona je na jaře 2021.
V CzechIndustry jsme s Vámi zveřejnili rozhovor před několika lety, tehdy ještě jako s náměstkyní ministra. Čtenáře by jistě zajímalo, jak vnímáte roli Ministerstva pro místní rozvoj při dalším rozvoji, raději použiji slovo rozkvětu naší země?
Ministerstvo pro místní rozvoj je jedinečný rezort, který má širokou škálu agend a velké množství partnerů napříč všemi sférami. Soustředíme se zejména na naše regiony a díky národním i evropským zdrojům se je snažíme co nejvíce zvelebovat, aby se v nich lidem dobře žilo. To je jeden z našich největších cílů. Vytvořili jsme proto nové programy, protože se neustále bavíme se starostkami a starosty o tom, co je nejvíce trápí a co ve svých obcích a městech potřebují. Pro letošní rok jsme například připravili nový program na řešení brownfieldů v obcích, vyslyšeli jsme požadavky větších obcí ohledně podpory místních komunikací a celkově tak letos rozdělíme rekordní částku z národních dotací, a to přes tři miliardy korun. Už nyní mám od paní ministryně financí přislíbeno další navýšení o 300 milionů korun na rok následující.
Co považujete za hlavní úspěchy, kterých ministerstvo pod vaším vedením dosáhlo?
Velkým tématem je samozřejmě čerpání evropských fondů, které v České republice znamenají investice v řádech miliard korun. V minulém roce se nám podařilo splnit tak zvané pravidlo n+3, což znamená, že se podařilo úspěšně vyčerpat celou alokaci let 2014 a 2015 a Česká republika tak nepřijde o žádné prostředky z evropských fondů z těchto let. Revidovali jsme Dohodu o partnerství pro období 2014-2020 a co je klíčové, dokážeme přesouvat finance z oblastí, o které není takový zájem do oblastí, kde to žadatelé, tedy regiony, skutečně potřebují. Celkově jsme zlepšili čerpání evropských prostředků, ať už se jedná o zjednodušení metodického prostředí či zlepšení komunikace jak vůči odborné, tak především široké veřejnosti. Nastartovali jsme čerpání peněz z EU fondů. Nebojím se říct, že jsme skutečně na dobré cestě k tomu, abychom za programové období vyčerpali všechny finanční prostředky.
Už nyní s Evropskou komisí intenzivně vyjednáváme co nejlepší pozici pro Českou republiku, musíme dohodnout co nejlepší podmínky pro příští programové období. V tom nám obrovsky pomohl Národní investiční plán, kde jsme dokázali s pomocí obcí, měst, krajů, ale i ostatních resortů definovat konkrétní potřeby našich regionů. Ocenila to i Evropská komise, protože když nám zaslala tzv. Country report, tak jsme poprvé v historii neměli jako Česká republika zásadní rozpory. Navíc se nám podařilo dostat mezi podporované oblasti z EU fondů např. seniory či místní komunikace. Tedy přesně to, po čem zejména města a obce nejvíce volají.
Podařilo se nám i něco opravdu jedinečného, což oceňuje i Evropská komise. A tím je program RE:START, který pomáhá strukturálně postiženým regionům v naší zemi, tedy Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji, které jsme zapojili i do inciativy Coal Reigons in Transsition. Ale naše aktivity jsou samozřejmě ve všech regionech.
Pracujeme také na Koncepci rozvoje venkova jako prvního národního strategického materiálu zaměřeného specificky na komplexní rozvoj venkovských oblastí a zaměřili jsme se také na rozvíjení konceptu Smart Cities. Jako Ministerstvo pro místní rozvoj jsme také udělali velmi mnoho v oblasti cestovního ruchu, kdy jsme připravili novelu zákona chránící klienty cestovních kanceláří, spustili certifikaci organizací destinačního managmentu, vyřešili financování Horské služby a pracujeme na Koncepci státní politiky cestovního ruchu.
Dalším velkým tématem, i jedním z hlavních úkolů této vlády, je řešení otázky dostupného bydlení. Ani zde jsme nezaháleli a připravili jsme zvýhodněné půjčky pro mladé, kde mohou mladí lidé získat až dva miliony na pořízení vlastního bydlení. A zde se musím opakovat, pro někoho se to zdá malá částka, ale my skutečně necílíme na Prahu a velká města, cílem je pomoci zejména lidem v obcích a menších městech. Zpětná vazba a počty žádostí ukazují, že to byl správný krok. Řešíme i tolik žádané sociální bydlení. Přišli jsme s rychlým a přímočarým řešením. Spustili jsme přes Státní fond rozvoje bydlení dotačně úvěrový program pro obce Výstavba, který přispěje k zvyšování dostupnosti bydlení. V dalších letech by se tak ročně mohlo v obcích postavit až dva tisíce sociálních a dostupných bytů. Zejména ve městech pak chystáme spolu s našimi partnery také rozvoj družstevního bydlení, které je dosud opomíjeno. Jsme na dobré cestě, že tento trend opět oživíme.
A naopak co se doposud nepodařilo?
Věřím, že bude v Legislativní radě vlády co nejdříve doprojednána navrhovaná fikce závazného stanoviska dotčeného orgánu, která je součástí návrhu zákona, který však není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Doufáme, že se zákon z gesce Ministerstva dopravy podaří co nejrychleji dostat do vlády.
Konečně, co byste chtěla prosadit, popřípadě změnit do konce volebního období?
Naší prioritou je rozhodně dokončit rekodifikaci veřejného stavebního práva a samozřejmě i všechno výše uvedené, na čem momentálně pracujeme. Věřím, že se nám to podaří.
Rozhovor byl zveřejněn v časopise CzechIndustry č. 2/2019
