Podcenění rizik dnes, se v budoucnosti nemusí vůbec vyplatit, před tím bych varoval

Na otázky CzechIndustry odpovídá Ing. Pavel Švagr, CSc., 

předseda Správy státních hmotných rezerv České republiky

Pane předsedo, v minulých dnech proběhlo společné vnitrostátní vícestupňové cvičení správy ZDROJE 2018 zaměřené na řešení krizových situací způsobených klimatickými podmínkami. SSHR se účastní řady akcí zaměřených na prověřování krizových stavů, což má svoji logiku. Na které oblasti se především zaměřujete?

Cvičení ZDROJE 2018, bylo tentokrát zaměřené na řešení krizových situací, kdy vlivem dlouhodobě nepříznivé povětrnostní situace a vydatných srážek nad střední Evropou, postihly Českou republiku záplavy. Nejvíce byly záplavami postiženy Olomoucký, Středočeský a Zlínský kraj. Akce se tedy zúčastnily Krajské úřady těchto postižených krajů a obce s rozšířenou působností Olomouc, Přerov, Beroun, Kralupy nad Vltavou, Zlín a Valašské Meziříčí. Cílem bylo procvičit koordinaci vyžádání a poskytování věcných zdrojů za krizových stavů, s využitím informačního systému Krizkom.  Během dvoudenního cvičení se ve spolupráci se SSHR řešily jednak problémy, jako např. evakuace obyvatel ze zasažených území, zajištění náhradního ubytování a dodávek pitné vody, zabezpečení náhradních zdrojů elektrické energie a poškozených mostů a nakonec odstranění samotných následků povodní.

Krizové štáby obcí s rozšířenou působností musely zhodnotit rozsah škod a přesně určit, jakou pomoc potřebují od krajů.  Všechny požadavky se pomocí tohoto systému shromažďují v operačním centru Správy a to nám umožňuje rychle reagovat a poslat potřebnou pomoc do postižených míst. Správa státních hmotných rezerv za 2 dny cvičení vydala pohotovostní zásoby a humanitární pomoc v hodnotě necelých 90 milionů korun. Samozřejmě jen „papírově“. Ale při řešení každé krizové situace rozhoduje čas a proto je dobré být připraven.  I když jsme svědky spíše opačného trendu, tj. sucha, přesto námětem bylo cvičení aktuální, protože i rychlé a okamžité přívalové deště mohou napáchat hodně škody.

Ale nebyla to jediná prověrka naší připravenosti. Pravidelně se účastníme bezpečnostních cvičení ZONA s Ministerstvem vnitra a cvičení CMX (Crisis Management Exercise) v rámci NATO.

S přecházejícím úzce souvisí rezervy, které spravujete. Máte jich dostatek pro případ havárií velkého rozsahu?

Jedna část zásob jsou třeba provizorní mosty, čerpadla, vysoušeče, protipovodňové zábrany, elektrocentrály a řada dalších položek v rámci pohotovostních zásob.  Také máme techniku na pomoc při extrémním suchu, nebo naopak při povodních. To jsou například cisterny na vodu, úpravny pitné vody nebo vysokotlaké potrubí. To umí dopravit vodu třeba až do vzdálenosti 30 km. Dále máme zásoby ropy a ropných produktů. Kdyby byl výpadek v dodávkách, tak kryjeme zhruba tři měsíce naši spotřebu v ropě a ropných produktech.  Důležitou oblastí je potravinová bezpečnost, proto spravujeme také zásoby vybraných produktů. Tady ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství směřujeme v dlouhodobém cíli na krytí až 15denní spotřeby vybraných komodit u nás.  Mám na mysli např. mražené maso, máslo, obilí, sušené mléko, masové konzervy, cukr, sýry a další potraviny. 

Setkal jsem se i s názorem, že jsou větší, než je zapotřebí…

Není tomu tak. Musíme vzít v potaz fakt, že státní hmotné rezervy jsou určeny pro řešení základních životních potřeb obyvatelstva, pro podporu základních složek integrovaného záchranného systému a také ozbrojených sil. Při jejich vytváření se vychází z krizových plánů jednotlivých ministerstev. To se logicky musí odrazit i v jejich rozmanitosti. Do doby, než se něco stane, tj. než budou hmotné rezervy potřeba, budeme vždy kritizováni za to, že máme to či ono a že to nepotřebujeme. Ale až přijde nějaký problém, pak hmotné rezervy jako když najdeme a budeme rádi, že se v minulosti vytvářely. A tak je to vždycky. Rčení “štěstí přeje připraveným“ se na tuto oblast vztahuje mnohonásobně. K problematice připravenosti na mimořádné situace je potřeba přistupovat s chladnou hlavou a třeba se i porozhlédnout po jiných státech. V této oblasti je nutno dát na názor a stanovisko profesionálů a krizových odborníků.  A je to nejen o potřebných penězích, ale také o struktuře hmotných rezerv a modernizaci toho, co již v našich skladech pro řešení různých situací máme. Je třeba také vědět, že struktura našich státních hmotných rezerv nikterak nevybočuje ze srovnání s jinými zeměmi, spíše naopak – je řada položek, o kterých bychom měli uvažovat. Vezmu příklad Polska, kde udržují v rezervách třeba také léčiva, zdravotnický materiál, biocidní produkty, nebo balenou vodu, uhlí a dokonce i stavební stroje a zařízení.

Samostatnou kapitolu tvoří zásobování vodou. Mít dostatek cisteren je jedna věc, tou druhou čím je naplnit. Věnujete se spolu s vodohospodáři i problematice zdrojů?

Ano, voda je stále větší téma. Vždyť kvůli vodě se v minulosti vedly i války. Tady hledáme názorovou shodu s ministerstvem zemědělství a s ministerstvem pro životní prostředí.  Krizové situace musí umět řešit okamžitou potřebu zásobování vodou.  Náš námět je mít v různých lokalitách po ČR vhodné hloubkové vrty jako zásobárnu vody, tedy záložní a okamžitý zdroj pro řešení mimořádné situace. Například dnes, když poskytujeme obcím bojujícím se suchem cisterny, tak jim je přistavíme bez vody. Vrty by toto vyřešily alespoň při prvním závozu. Samozřejmě, že jsem se setkal s kritikou tohoto záměru s odůvodněním, že přeci povrchové vody je dostatek. Už ale neříkáme, že může nastat situace, kdy tato povrchová voda bude kontaminována a je potřeba okamžitého poskytnutí pitné vody. Proto je například v některých zemích v zásobách balená voda.  A aktivace vrtu v kombinaci s úpravnou vody znamená rychlé zajištění i kvalitní pitné vody.

Státní rezervy technického rázu mají dlouhou životnost, o potravinách se to nedá říci. Jak probíhá jejich obměna?

V každé uzavřené smlouvě je určena doba obměny a ta je dána charakterem komodity. Například u sušeného mléka je to 10 měsíců. To znamená, že kdykoliv do skladu přijdeme, tak tam nesmí být mléko starší než tuto dobu. Konkrétně mám na mysli jen sušené mléko, které má kratší dobu spotřeby. Nicméně skladujeme další potraviny jako je zmražené maso nebo masové konzervy, kde není nutná obměna v takovém krátkém časovém intervalu.

S energií, zejména elektrickou, můžeme téměř vše, bez ní skoro nic. Taková situace by nastala v případě rozsáhlého výpadku elektřiny - blackoutu. Čtenáře by jistě zajímalo, jaká je role správy v případě vzniku takové situace a co vše může nabídnout k jejímu vyřešení?

Letos v létě proběhlo ve Středočeském kraji cvičení Blackout 2018, a tato krize nás reálně může potkat. Na tomto cvičení Správa odzkoušela například úpravnu pitné vody, takže ošetřená voda z řeky Sázavy byla nejenom pitná, ale i dobrá…sám jsem ji pil. Měli jsme tam vlastní elektrocentrálu a cisternu na pitnou vodu, čili zásobování obyvatel se podařilo rychle obnovit.

Pokud nastane krizový stav jako již zmiňovaný blackout, povodně, silné vichřice, tak by vláda ČR vyhlásila stav krize a tím by se otevřely naše sklady. Prvním našim úkolem by bylo poskytnout techniku integrovanému záchrannému systému, aby třeba hasiči a zdravotníci mohli zachránit co nejvíc lidí.

Máme vyprošťovací kontejnery, ve kterých jsou hydraulické pumpy, zvedáky a páčidla. Ty pomohou hasičům dostat se do zřícených domů.

Pravděpodobně by v takovém případě nefungovaly rafinérie a železnice by byla zablokovaná. Takže bychom uvolnili nouzové zásoby benzínu a nafty. Ty máme, jak už jsem uvedl, téměř na tři měsíce fungování státu.

Také bychom postavili evakuační městečka pro lidi, kteří přišli o domov. Máme speciální kontejnery nouzového přežití, kde je kuchyň koupelna a toaleta. Samozřejmě máme velké i menší stany, polní lůžka, spacáky a deky.

Pak by bylo potřeba zajistit pro tyto lidi vodu. Díky záplavám se kontaminují i zdroje pitné vody. Takže by přišly na řadu naše úpravny pitné vody a cisterny na vodu. Už byla řeč o vysokotlakém potrubí, které nám umožní zásobovat pitnou vodou město nebo obec až do vzdálenosti 30 kilometrů.

Pro tyto evakuované by bylo potřeba lidi zajistit také jídlo. Zásoby vybraných potravin máme zhruba na úrovni 1,5 dne spotřeby.

Věnujete se i situaci na trhu s ropou a benzinem. K tomu Vám slouží NESO (Národní organizace pro společný postup ve stavu ropné nouze). Když by nefungovala elektřina, tak budou bez života čerpací stanice. Jak by bylo zajištěno nejnutnější zásobování pohonnými hmotami?

NESO je poradní orgán předsedy SSHR, který monitoruje oblast dodávek ropy a ropných produktů do České republiky. V případě krize tento orgán doporučuje opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a použití nouzových zásob. Také může navrhnout vyhlášení nebo odvolání stavu ropné nouze.

Co se týká vypuknutí ropné krize jako takové, tak se mají věci následovně. Stav ropné nouze vyhlašuje vláda nařízením. Ta je také oprávněna stanovit regulační opatření pro čerpání zásob u rozhodujících dodavatelů, zavést přídělový systém, nebo dočasně omezit popřípadě zakázat vývoz ropy a ropných produktů. Návrh na použití nouzových zásob předkládá vládě předseda Správy. Za stavu ropné nouze vláda stanovuje termín zpětného doplnění použitých zásob. SSHR je jediným ústředním správcem zásob v České republice a tedy zabezpečuje vytváření, udržování a použití nouzových zásob.

V souvislosti s klimatickou změnou a jejími důsledky se hovoří i o možnosti pandemií. Počítáte s tím?

Máme biovaky, bioboxy, ochranné obleky, takže jsme nechystáni na nejrůznější situace. Existují tzv. typové plány na jednotlivé krize, které si sestavují jednotlivá ministerstva a podle jejich požadavků Správa pořídí jednotlivé položky. Nicméně, máte pravdu, tato oblast se nesmí podcenit a určitě to bude téma pro naše další jednání s ministerstvem zdravotnictví. Umím si představit větší předzásobení v připravenosti na tuto situaci.

Největší logistickou operací v historii SSHR byla přeprava nafty z německého Kraillingu. Z profesního hlediska to byla zdařilá akce, v čem je její hlavní přínos pro reakci správy na mimořádné situace?

To by bylo na dlouhé povídání, určitě na samostatný rozhovor. Tak jen stručně. Bylo to podobné krizové situaci, kdy si musíte poradit s řadou nečekaných a neplánovaných nástrah. Na začátku byla rozbitá vlečka ve skladu v Kraillingu, na konci pak jeden vlak za druhým směřující do různých skladů u nás. A pro naše pracovníky dobrá příležitost prověřit svoje teoretické znalosti v praxi. Vždyť jsme byli u každého vlaku, u jeho příjezdu, plnění, měření hustoty, vážení až po jeho odjezd a pak příjezd do našich skladů. Obecně je to ale o poučení z celé kauzy uskladnění rezerv v zahraničí. Jednoduše řečeno, kdyby byla potřeba tu naftu uloženou v Německu rychle vyskladnit a za krizové situace ji dostat k nám, tak bychom prostě brzo skončili. Takže rezervy v zahraničí? Já jsem prostě proti.

Budete využívat výzkumné kapacity Vojenského technického ústavu, v jakých oblastech především?

S Vojenským technickým ústavem spolupracujeme a budeme využívat jeho odborné kapacity, například pro posuzování technických zařízení nebo posuzování projektových dokumentací.

Hmotné rezervy je možné využít i v době mírové. Pro koho jsou určeny a za jakých podmínek?

Správa pomáhá i mimo krizové stavy, jak už jsem zmínil… a to pokud je o to požádána. Například v letošním roce tady máme problém extrémního sucha, které trápí obce v České republice. Na jaře letošního roku starosta obce Píšť na Opavsku požádal Správu o pomoc, když v obci vyschly všechny studny a hrozilo, že přes 2000 obyvatel zůstane na Velikonoční svátky bez pitné vody. Správa obci operativně zapůjčila dvě autocisterny a sedm kontejnerů na pitnou vodu. Současná situace je taková, že žádostí obcí o zapůjčení cisteren přibývá. Na začátku prosince jsme měli tiskový brífink v obci Nedašova Lhota na Zlínsku, která se ocitla bez vody a taktéž sousední obec Nedašov. Poskytli jsme obci autocisternu na pitnou vodu a druhá obec ji dostane taky. Od jara 2018 jsme zapůjčili 30 kusů techniky, od úpravny vody přes cisterny na vodu, do několika krajů v republice. Obrací se nás zejména starostové malých a středních obcí. Pokud nejde o krizový stav, musí obce za zapůjčení techniky platit, podle jejího druhu se nájemné pohybuje v rozmezí od 2000 do 5000 korun za měsíc.

Další naši techniku využívá HZS ČR, jsou to vyprošťovací kontejnery, sací bagry a pojízdné chemické laboratoře. Letos zasahovala tato technika již v desítkách případů, například při neštěstí v Mikulandské ulici v Praze byl nasazen sací bagr SSHR, který pomáhal při odstraňování sutin, když hasiči hledali zavalené lidi pod troskami budovy. V minulém roce se uplatnila naše technika ve více než sto případech mimořádných událostí.

Jak by se měla správa změnit vzhledem k novým výzvám, které přináší klimatická změna, nové bezpečnostní hrozby, ale i vývoj mezinárodní situace? 

Rozhodně je třeba reagovat na aktuální bezpečnostní, ale i klimatické a jiné hrozby. To souvisí s potřebou finančních prostředků primárně. Není to tak, že bychom nevěděli, co chceme, nebo že by partnerská ministerstva neměla dobré krizové plány. Co postrádám, je všeobecné uvědomění si toho, že krize, a to různé hloubky a charakteru, nás může potkat prakticky kdykoliv. Prostě podcenění rizik současnosti se v budoucnosti nemusí vůbec vyplatit. Před tím bych varoval. Vedle operativních opatření a účinné pomoci se logicky snažíme i o strategické úvahy. Již zmiňované podzemní vrty, nebo naše snaha o legislativní změny, které by umožnily, aby si stát mohl hmotné rezervy nejenom pořizovat do svého majetku, ale také rezervovat, jsou oblasti našeho zájmu. Závěrem zmíním naši Koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS), což je koncepční materiál, který předpokládá komplexní zhodnocení přínosu Systému hospodářských opatření pro krizové stavy, a to pro zajištění připravenosti ČR na jejich řešení. Jedná se zejména o zhodnocení využití těchto opatření při řešení povodní v letech 2002, 2006, 2008, 2010 a 2013 a taky návaznost na nové bezpečnostní prostředí v Evropě v posledním období. Jde tedy především o stanovení nových úkolů v oblasti hospodářských krizových opatření pro věcně příslušná ministerstva a pro SSHR. Koncepce mimo jiné konstatuje, že systém nouzového hospodářství se osvědčil a byl úspěšně využit při řešení povodní v předchozím období. Naproti tomu systém hospodářské mobilizace již není v současné podobě schopen zabezpečit požadavky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů. V oblasti použití státních hmotných rezerv je velice efektivně rozpracován systém použití pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc, na druhé straně je potřeba rozpracovat systém použití hmotných rezerv potravinových a průmyslových komodit.