Podíl nevýkonných úvěrů u firem klesl na nový historický rekord: 2,85 %

Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace

Nevýkonné úvěry u podniků na historickém minimu

Bankovní statistika za srpen, vydaná Českou národní bankou, přináší další snížení podílu nevýkonných firemních úvěrů z 2,98 % v červnu (už tehdy se jednalo o patnáctileté minimum) přes červencových 2,9 % až na srpnových 2,85 %. Jedná se o nejnižší dosaženou hodnotu za celé ČNB reportované období od ledna 2002. Tehdy mimochodem činil podíl nevýkonných firemních úvěrů, definovaných jako 90 a více dnů po splatnosti, 17,67 %. Šlo o doznívání „devadesátek“, po dokončení privatizace bank a konsolidaci celého sektoru doprovázeném očištěním bankovních bilancí o špatné dluhy (převedených do České konsolidační banky/agentury) se kvalita úvěrových portfolií rychle zlepšovala až do vypuknutí světové finanční krize v roce 2008. Následný vzestup nesplácených úvěrů však bankovní soustava zvládla se ctí a bez vládní pomoci – podíl nevýkonných úvěrů rezidentům za všechny sektory   nepřekročil 6,3 %, v případě firemních půjček 9,05 %, přičemž hodnoty kulminovaly v září 2010.

Vzorně splácející domácnosti 

Pohled na časovou osu vývoje nevýkonných úvěrů v případě živnostníků a obyvatelstva se trochu liší od podnikové sféry. Na jejím začátku, tedy před jednadvaceti lety, bylo živnostenské portfolio velmi špatné, potíže se splácením zasahovaly až 40 % půjček. Naopak hypotéky, tehdy ještě v plenkách, byly obsluhovány nesrovnatelně lépe, s podílem nevýkonných kolem 1,5 % - v té době však byly poskytovány jen velmi bonitním domácnostem, s vysokými podílem vlastních prostředků (běžně 40 %). Letos v srpnu se v případě hypoték bavíme o zhoršení na úrovni několika setin procenta, když rekordně nízké úrovně 0,57 % bylo za poslední rok dosaženo několikrát a v srpnu podíl nevýkonných úvěrů „vystoupal“ na 0,61 %. Živnostníci splácejí své půjčky rovněž řádně, procento selhání 4,88 % je v historickém kontextu velmi nízké, podle dat ČNB bylo nejnižšího podílu nevýkonných úvěrů 4,21 % dosaženo před čtyřmi roky, tedy před vypuknutím pandemie.

Nové obchody ve vlažném tempu

Objemy nových korunových obchodů se dostaly na pouhých 16,2 miliardy Kč při průměrné sazbě 8,5 %, přičemž takto naceněny jsou půjčky již delší dobu. Poptávka se dlouho přelévala do nových euro půjček, avšak i v jejich případě jsou objemy nepoměrně nižší než před rokem, kdy si podniky půjčily za 23 miliard v korunách (při sazbě 8,3 %), ale za rekordních 45 miliard (v přepočtu na Kč) v eurech – a to při sazbě 1 % u eurových půjček.  Úrokový diferenciál 7,3 % lákal vloni o poznání silněji než rozdíl tří a půl procentního bodu v letošním srpnu, navíc bez jakéhokoli závazku ze strany ČNB, že bude podporovat silnou korunu.

Opět připomínáme, že meziroční srovnání stavových veličin (stavy úvěrů k datu, tedy nikoli nové obchody za měsíc) zkresluje „faktor Sberbank“, která loni přišla o licenci, takže z bankovní statistiky vypadly všechny úvěry, nepojištěné vklady a část pojištěných vkladů, které si bývalí klienti Sberbank zpočátku ponechali doma. Za duben a dále už portfolio úvěrů Sberbank v nominální hodnotě 47,1 miliardy Kč znovu v bankovní statistice figuruje za cenu pořízení 41 miliard Kč, neboť je převzala jednou smlouvou jiná banka. V meziročním srovnání toto zkreslení bude patrné zvlášť u úvěrů až do dubna příštího roku. 

Vklady

Pohled na graf naznačuje, že vklady firem v korunách i cizí měně se svojí meziroční dynamikou za poslední dva měsíce do srpna citelně propadly, z červnových 13,7 % na červencových 9 % a 5 % v srpnu. Naopak v případě domácností je trend opačný, meziroční tempo růstu stouplo z 5,7 % na 5,8 % v červenci a 6,6 % v srpnu. 

Firmy jako celek vykázaly podle statistiky národních účtů ve druhém čtvrtletí velmi solidní míru zisku, vyjádřenou jako poměr hrubého provozního přebytku k hrubé přidané hodnotě, zároveň jsou vzhledem ke slabému výhledu na nové zakázky velmi obezřetné, pokud jde o pořizování nových vstupů, což se promítá do výrazného poklesu zásob. Již od pandemie mají nefinanční podniky jako celek vůči bankovnímu sektoru aktivní saldo – převis vkladů nad úvěry je masivních 140 miliard korun. To však disproporčně platí pro podniky veřejné, kterým se na vkladových účtech nahromadilo o 105 miliard korun více, než kolik bankám dluží, zatímco podniky v držení domácího kapitálu nemají převis téměř žádný (na vkladech mají 982 miliard korun, dluží 978 miliard korun), a firmy ovládané zahraničním kapitálem v srpnu dlužily necelých 300 miliard korun, a na vkladech měly přes 330 miliard korun.

O tom, že domácnosti tradičně mají na vkladech naspořeno podstatně více (v srpnu 3 318,6 miliardy Kč), než kolik bankám dluží (2 122,6 miliardy Kč), netřeba se rozepisovat – to tady platí už bezmála dvě stě let. Převis letos téměř „natuty“ překročí dvanáct set miliard korun českých, ostatně chybí k tomu jen nějaké čtyři miliardy korun. (5.10.2023)