Podíl zakázek s jedinou nabídkou je na vzestupu v ČR i celé EU

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Reforma veřejných zakázek s jedinou nabídkou: více konkurence, nižší cena“ hodnotí dopady zákazu přidělování veřejných zakázek s jedinou podanou nabídkou. Jaké byly dopady změny z roku 2012 a proč je neefektivita způsobená nedostatkem konkurence v zakázkách pro český veřejný sektor nadále problém?

Pravidlo znemožňující zadávání zakázek s jedinou nabídkou vstoupilo v platnost 1. dubna 2012 a v podstatě prosadilo alespoň minimální úroveň soutěže, tj. dva uchazeče v soutěžích v otevřeném řízení. Krátce poté, 1. ledna 2014, však byla změna zrušena a zadávání zakázek s jedinou nabídkou bylo opět povoleno. Tato studie analyzuje dopady tohoto důležitého opatření srovnáním stavu před a po změně.

Přibližně 22,7 % veřejných zakázek v České republice bylo ve sledovaném období (2010 až 2013) zadáno na základě jediné nabídky. To znamená, že zakázky představující 3,2 % českého HDP byly ‘soutěženy‘ bez soutěže. Dle studie Evropského účetního dvora z prosince 2023 je v posledním desetiletí podíl zakázek s jedinou nabídkou na vzestupu v České republice i celé Evropské unii. Dostatečná konkurence mezi dodavateli je přitom nutnou podmínkou nákladové efektivnosti.

Výsledky podrobné analýzy ukazují, že zákaz výběrových řízení s jediným uchazečem v průměru vedl k cenám zakázek nižším o 6 % z odhadovaných nákladů na veřejnou zakázku.

„Obdobní dodavatelé dodávají obdobný typ veřejných zakázek obdobným zadavatelům za ceny nižší v průměru o 6 % odhadovaných nákladů. Celkové úspory vyvolané zákazem soutěže s jedinou nabídkou se rovnají přibližně 1,3 % hodnoty trhu veřejných zakázek v České republice,“ upřesňuje dopady reformy autor studie Vítězslav Titl.

Za poklesem vysoutěžených cen stojí změna v chování zadavatelů, kteří začali poskytovat výrazně podrobnější zadání veřejných zakázek a prodloužili lhůty, v nichž mohou firmy své nabídky podávat. Také se zdá, že si zavedené firmy uvědomily zvýšení konkurence a potřebu podávat konkurenceschopnější (tedy levnější) nabídky.

Zajímavé je další zjištění analýzy, že pokles vysoutěžených cen se neprojevil u veřejných zakázek zadávaných firmám přispívajícím politickým stranám, firmám s osobními vazbami na politické strany a firmám s nejasnou vlastnickou strukturou.

Závěry studie potvrzují, že zákonná povinnost minimálně dvou nabídek do výběrového řízení na veřejné zakázky vede k nezanedbatelným úsporám nákladů, a to i v případě velmi standardizovaného zboží. Hlavními důvody jsou zřejmě podrobnější popis zakázek a delší časový prostor pro firmy na přípravu nabídky, což podporuje konkurenci. Za zmínku stojí, že nová finská vláda má zavedení obdobné reformy, která v České republice platila od dubna 2012 a v 2014 byla zrušena, ve svém programu. V současné době se pracuje na její implementaci do finského právního řádu.

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde. (5.6.2024)