Ve starověku chránili kopyta koní různými „nákopytníky“ z lýka, plsti, kůže aj. V polovině 1. století př. Kr. přivazovali koňům pod kopyta jakousi „podrážku“ zpravidla železnou (ale také stříbrnou n. zlatou). Kdy se objevily skutečné podkovy, nelze zatím zjistit. Za vynálezce p. se pokládají Keltové. V bývalém římském kastelu, zvaném nyní Saalburg, zřízeném na starořímské pevnostní čáře mezi Dunajem a Rýnem někdy v 2. století po Kr., byly nalezeny černé železné p. První písemná zpráva je z doby kol. r. 900.