V Městské knihovně Most se debatovalo o ekonomické a technologické transformaci kraje v souvislosti s koncem těžby uhlí. Řešily se konkrétní projekty, které snižují uhlíkovou stopu místního průmyslu, nebo spolupráce firem a univerzit. Diskusí se zúčastnili generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák, ředitel pro dekarbonizaci z ORLEN Unipetrol Martin Růžička, Václav Zahradníček, náměstek primátora města Most, nebo starosta Kadaně Jan Losenický. Ze setkání vyplynulo, že pro Ústecký kraj je přechod od uhlí zásadní příležitostí k přeměně v prosperující moderní region i ke změně image Mostecka.
Ve dvou diskusích zasedli odborníci z oblasti průmyslu, veřejné správy a akademické sféry. První panel se věnoval dekarbonizačním strategiím kraje a úloze samospráv a průmyslu při jejich realizaci. Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, Martin Růžička, ředitel pro dekarbonizaci ve společnosti ORLEN Unipetrol, Jana Morávková, ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost, Jan Brázda, Partner a Sustainability Leader PwC Česká republika, a Jan Losenický, starosta města Kadaň.
.jpg)
Diskutující se detailně věnovali transformaci místního teplárenství, energetickým úsporám ve veřejných budovách nebo rozvoji obnovitelných zdrojů energie, především v tzv. akceleračních zónách, které by se měly brzy projednávat v Poslanecké sněmovně. Došlo i na výzkum a praxi v oblasti tzv. oběhového hospodářství a zpracování odpadů v další suroviny s komerčním využitím.
Všichni diskutující se shodli na zásadní potřebě stabilního legislativního prostředí pro investice a dlouhodobé strategie státu, který musí být v otázce transformace ekonomiky firmám, krajům i obcím hlavním partnerem.
„Co se týká dekarbonizace obecně, tak česká diskuse o ní se bohužel často omezuje na téma zákazu spalovacích motorů, přitom téma je to mnohem širší. Například zateplené moderní budovy, které spoří energie i emise, nebo efektivnější provoz průmyslových firem je bezesporu něco, co si přejeme všichni, a co je zároveň klíčovou součástí dekarbonizace,“ zarámoval diskusi Kamil Čermák z ČEZ ESCO. „Dříve se v Ústeckém kraji těžilo 100 milionů tun uhlí ročně, dnes je to jen nějakých 8 milionů tun. Tato surovina tedy pomalu přestává být tématem v teplárenství i energetice obecně. Musíme se také s kolegy v Bruselu bavit o tom, že tahle země bude potřebovat zemní plyn ještě určitě dalších 15 až 20 let jako přechodové médium pro transformaci na nízkoemisní teplárenství, abychom mohli zachovat naši robustní soustavu centrálního zásobování teplem,“ dodal.
Jan Brázda, partner PwC a expert na udržitelnost, shrnul význam dekarbonizačních projektů a zmínil i lokální ikonické příklady již probíhající transformace: „V Česku tolik diskutovaná elektromobilita tvoří asi jen 7 % Green Dealu, zbytek jsou úsporná řešení pro budovy, energetika nebo právě cirkulární ekonomika – o tom všem se tu dnes bavíme. Třeba české Zell am See, místní oblíbené Jezero Most, je také součástí zelené tranzice, když bylo vedle státních a městských peněz financováno i z evropských fondů v rámci transformace uhelného regionu,“ zmínil Brázda.
Diskutující řešili také dopady nejnovější evropské legislativy, která navazuje na Zelenou dohodu, tzv. Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). Ta zavádí například možnost zvýhodnit bezemisní technologie ve veřejných zakázkách krajů a obcí, a podpořit tak jejich rozvoj.
Martin Růžička, ředitel ORLEN Unipetrol pro dekarbonizaci, hovořil právě o těchto praktických výzvách, kterým čelí průmyslové podniky: „Máme teď čerstvou zkušenost, kdy účast ve výběrovém řízení je podmíněna výší naší uhlíkové stopy, která neodpovídá požadavkům. Abychom naši uhlíkovou stopu snižovali, plánujeme rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využívání alternativních surovin. Náš byznys to v zásadě jen udrží tam, kde jsme teď. Přesto vidíme příležitost hlavně v cirkulární ekonomice ve výrobě plastů,“ říká Růžička za ORLEN Unipetrol, největší rafinérskou a petrochemickou společnost v Česku, která zaměstnává na 6 tisíc lidí.
Lokální zkušenost zprostředkoval starosta Kadaně Jan Losenický: „My jsme v Kadani na špičce s EPC projekty, vypracovali jsme je hned zpočátku pro úplně všechny naše veřejné budovy. A i když se investice vrátí po 12 letech, úspory energií budou okamžité,“ uvedl Losenický. „Máme tu vznikající solární parky, lithium, bude se tu transformovat teplárenství, v Tušenicích je v plánu vybudovat modulární jaderný reaktor, to jsou všechno příležitosti. Jako město chceme využít toho, že se tu bude všechno zásadně transformovat, chceme tomu jít naproti a být v tom lídři,“ uvedl dále starosta Kadaně Losenický.
„Máme pověst průmyslového, ale zároveň nejchudšího regionu, teď nastává příležitost tohle změnit. Pojďme být, když ne ‚Sillicon Valley‘, tak ‚Lithiovým údolím‘ tady v Podkrušnohoří, kam lidi budou rádi jezdit, a region bude bohatnout přesně v duchu toho, co se nazvalo ‚spravedlivou transformací‘,“ dodal.
