Většina oslovených finančních ředitelů a finančních kontrolorů (79 %) tvrdí, že mají k dispozici dostatečné množství dat, aby akcionářům, investorům, věřitelům i všem ostatním zainteresovaným subjektům mohli zprostředkovat potřebné informace o firemní kultuře své společnosti. Přitom ale ve výročních zprávách a v dalších materiálech vykazuje klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) týkající se firemní kultury jen asi třetina (37 %) dotázaných. Vyplynulo to z nejnovějšího, již šestého globálního průzkumu EY FAAS (oddělení poradenských služeb pro CFOs) věnovaného firemnímu reportingu.
Zpráva zpracovaná na základě průzkumu (Does corporate reporting need a culture shock?) upozorňuje, že v době, která díky umělé inteligenci a stále větším objemům dat otevírá nový prostor pro transformaci veřejné odpovědnosti podniků, investoři od výročních zpráv očekávají větší míru transparentnosti a větší vhled do firemní kultury.
„Finanční šéfové si velice dobře uvědomují, že nový důraz investorů na firemní kulturu od nich vyžaduje urychlenou transformaci firemního reportingu tak, aby se více zaměřovalo na dlouhodobou hodnotu,“ říká Alice Machová, vedoucí partnerka EY FAAS, a dodává: „Firemní kultura se dnes rozhodně nepovažuje za ,soft‘ oblast, která má s faktickou hodnotou společnosti jen málo společného. 83 % účastníků průzkumu si například myslí, že zdravá firemní kultura soustavně prosazující etické hodnoty a chování má zásadní význam pro budování důvěry, a 81 % věří, že přispívá ke snížení rizik.“
Průzkum, kterého se zúčastnilo tisíc finančních ředitelů a finančních kontrolorů velkých společností z 25 zemí světa, ukázal, že podniky jsou ochotné nasadit moderní technologie, aby uspokojily volání investorů po větší transparentnosti a větším vhledu do firemní kultury. S tím koresponduje i fakt, že tři čtvrtiny dotázaných (74 %) uvedly, že investoři mají stále větší zájem o nefinanční informace. Současně ale mají respondenti obavy z toho, jak posílit důvěru v údaje generované datovými analýzami a umělou inteligencí. 60 % finančních ředitelů zastává názor, že kvalita finančních dat generovaných umělou inteligencí není tak spolehlivá jako údaje z tradičních finančních systémů. Hlavní rizika spojená s transformací nefinančních dat do tvaru, který lze použít pro účely výkaznictví, jsou podle účastníků průzkumu: zajištění důvěrnosti osobních údajů (33 %), zajištění bezpečnosti dat (29 %) a nedostatek kvalitních systémů řízení dat (21 %) nebo kontrol (17 %) nefinančních informací.
„Transparentní, na budoucnost orientované informace s vyváženým podílem finančních a nefinančních údajů vyžadují nejen změnu účetního rámce a postupů, ale také změnu v myšlení a firemní kultuře,“ říká Alice Machová a dodává: „Jinými slovy, pokud má firemní reportingu nabídnout akcionářům, investorům, věřitelům i všem ostatním zainteresovaným subjektům otevřené a transparentní informace o tvorbě hodnoty, bude nutné změnit přístup.“
A co zpráva radí podnikům, které chtějí ve výkaznictví odpovídajícím způsobem popsat klíčovou roli firemní kultury? Aby zavedly kvalitní metodiku, jak reportovat o firemní kultuře, dále aby investovaly do správného mixu talentů, které jim pomohou změny prosadit, a aby posilovaly důvěru v umělou inteligenci, mimo jiné aby zavedly etické algoritmy, které investorům zajistí požadované spolehlivé informace. (8.1.2020)
