Nejběžnější formou podmíněných závazků v zemích EU jsou státní záruky za závazky a příležitostně za aktiva třetích stran. V letech 2020 a 2021 se po vypuknutí pandemie COVID-19 podstatně zvýšily státní záruky poskytované v EU. V roce 2022 úroveň vládních záruk dále ovlivnila následná energetická krize po ruské agresi proti Ukrajině.
V roce 2022 byla nejvyšší celková míra vládních záruk zaznamenána ve Finsku (19,1 % HDP ), Itálii (16,3 %), Německu (15,5 %), Rakousku (15,2 %) a Francii (13,5 %). Na spodním konci škály byly míry nižší než 1 % HDP zaznamenány v Irsku, Bulharsku, Česku a na Slovensku.
Ve většině zemí EU je hlavním garantem centrální vláda. Značnou úroveň záruk místní vlády lze vidět ve Finsku, Dánsku, Švédsku a Francii. V několika zemích je velká část záruk poskytována finančním institucím – zejména ve Finsku, Řecku, Francii, Lucembursku, Belgii a Maďarsku – často poskytované v souvislosti s krizí COVID-19 nebo finanční krizí v letech 2008-09. Významná část záruk poskytnutých během krize COVID-19 byla ve formě standardizovaných záručních programů, tj. velkého množství podobných a relativně malých záruk, jako jsou například záruky za úvěry malým a středním podnikům.
Závazky veřejných korporací nejvyšší v Řecku
Úroveň závazků veřejných korporací zařazených mimo vládní instituce se v roce 2022 v jednotlivých zemích EU značně lišila. Významné množství závazků bylo zaznamenáno v Řecku (144,1 % HDP), před Nizozemskem (93,5 %), Německem (88,4 %), Lucemburskem (72,0 %) a Francií (67,5 %).
Naproti tomu částky nižší než 10 % HDP v závazcích veřejných korporací byly zaznamenány ve Španělsku (4,2 %), na Slovensku (4,9 %), v Rumunsku (7,6 %) a na Kypru (8,8 %).
Hlavním důvodem vysoké úrovně závazků v některých zemích EU je, že údaje zahrnují závazky veřejných bank kontrolovaných vládou. Většinu těchto závazků tvoří vklady domácností nebo jiných soukromých či veřejných subjektů. Obecně platí, že finanční instituce mají mnohem vyšší objem dluhových závazků než nefinanční podniky. Zároveň tyto instituce disponují také značným objemem finančních aktiv, která nejsou v tomto sběru dat zachycena.
Kypr zůstal zemí s nejvyšší úrovní nesplácených úvěrů
V roce 2022 zůstal Kypr zemí s nejvyšším objemem nesplácených úvěrů (aktiv) vládních institucí s 15,4 % HDP, následován Chorvatskem a Portugalskem, obě s podílem 1,0 %.
Portugalsko a Slovensko s největšími závazky souvisejícími s mimobilančními PPP
V roce 2022 byly závazky související s mimobilančními partnerstvími veřejného a soukromého sektoru (PPP, dlouhodobé stavební smlouvy, kde jsou aktiva evidována mimo vládní účty) ve všech zemích EU pod 2 % HDP. Devět zemí EU takové závazky nemělo. Nejvyšší podíl mělo Portugalsko (1,7 % HDP), dále Slovensko (1,3 %) a Maďarsko (0,7 %). Tyto závazky z PPP jsou způsobeny především projekty dálnic. (4.2.2024)
