Prodávat základní potraviny za ceny, za které je mnohdy nelze ani vyrobit, a lákat přitom spotřebitele na jinak výrazně dražší zboží. Tato praxe nadnárodních řetězců nevymizela ani v době pandemie. Dlouhodobě přitom škodí českým prodejnám. Ty proto apelují na tvrdší postup antimonopolního a finančního úřadu, které by měly zarazit společný postup řetězců i fakt, že na některých komoditách nemohou generovat zisk, a porušují tak zákon.
Podnákladové ceny velkých řetězců se týkají zpravidla základních komodit, jako je například mouka, cukr, mléko či máslo. Jejich účelem je nalákat zákazníka do prodejny, aby si danou položku za dumpingovou cenu pořídil a spolu s ní koupil i řadu komodit za běžné ceny, které však lze v českých prodejnách pořídit výrazně levněji. „Zahraniční řetězce se v tomto ohledu neštítí absolutně ničeho. Ukázala to ostatně i pandemie, během které se různé německé či holandské sítě doslova předháněly v televizních spotech v tom, kdo nabídne kterou položku levněji, často za ceny pod nákupními náklady. Ve finále tak lidé z nejrizikovějších skupin pendlovali mezi jednotlivými obchody, aby zakoupili dané základní potraviny co nejlevněji. Extrémně přitom riskovali riziko nákazy,“ uvedl předseda Družstva CBA Roman Mazák.
Podle družstva by v tomto ohledu měl mnohem důrazněji postupovat antimonopolní úřad. Pokud totiž zahraniční řetězec prodává některou ze základních, a tedy nejčastěji nakupovaných komodit pod cenou, za kterou nemohla být nakoupena nebo dokonce ani vyrobena, porušuje tento přístup princip rovné hospodářské soutěže. Díky vysokým cenám jiného zboží totiž produkty, prodávané extrémně levně, dotuje a získává neférovou výhodu oproti menší konkurenci.
Podle Mazáka je však tato diskriminace menších českých prodejen v tuzemském prostředí prakticky nevymahatelná. „Podobné je to i s ohledem na společnou cenovou politiku zahraničních řetězců, a to napříč jejich vlastnickými skupinami. Když se člověk podívá na srovnání jejich cen, tak u třiceti procent zboží mají v Česku naprosto shodné ceny. Ať jde tedy zákazník kamkoliv, tak nemá šanci zboží koupit levněji než se 150procentní obchodní přirážkou. Takový přístup prakticky naplňuje definici oligopolu,“ doplnil Mazák.
Podle něj je přitom tento společný postup zahraničních řetězců určitým předstupněm jejich hlavního cíle – obsazení prakticky celého tuzemského trhu s potravinami. „Jejich snahou je prakticky vymýtit české prodejny, aby nadnárodní sítě mohly o dalších 50 procent zvednout své ceny a vydělávat na tuzemských spotřebitelích ještě více než doposud. Svého cíle se přitom snaží dosáhnout různými způsoby, jedním z nich je i využívání zmíněných podnákladových cen,“ řekl Mazák.
U snahy nabízet některé zboží za podnákladové ceny by přitom nemusel výrazněji zasahovat pouze antimonopolní úřad, páky v tomto směru může mít i úřad finanční. Nákupní cena je totiž jasně daná fakturou, kterou řetězec má. „Mezi jednotlivými řetězci se sice cena liší, ale finanční úřad má dnes možnost přijít a tuto věc zkontrolovat. A v případě, že řetězec prodává pod nákupní cenou, měl by mít logicky problém, protože ve finále musí mít nějaký zisk, což je jasně dané zákonem,“ řekl Roman Mazák s tím, že pokud řetězec nakoupí zboží, na kterém nemá zisk, může být nejen tento subjekt, ale také dodavatel obviněný z toho, že prodává po nákladovou cenou. „Nicméně u finančního úřadu se s takovou důsledností v tuzemském prostředí bohužel prakticky nejde setkat,“ doplnil předseda Družstva CBA.
Sám přitom zdůrazňuje, že problém podnákladových cen je prakticky pouze tuzemským specifikem, nikde jinde na světě se prakticky nevyskytuje. Této skutečnosti využívají při vyjednávání o obchodních podmínkách i někteří dodavatelé potravin. „Jsou schopni tvrdit, že si řetězec nějaký konkrétní produkt dotuje, a proto ho prodává za tak nízkou cenu. Ve finále je ale důvod často jiný – výhodnější obchodní podmínky pro zahraniční řetězce, na které doplácí čeští obchodníci nižší marží,“ řekl Roman Mazák s tím, že zákazem prodeje za podnákladové ceny by tyto praktiky měly vymizet. Podle něj to však bude vyžadovat komplexní legislativní úpravu, která se bude zabývat celou řadou problémů spojených s prodejem potravin v Česku. „Problémů je v našem prostředí výrazně více, podnákladové ceny jsou jen částí složité mozaiky tuzemského retailu, který potřebuje výraznou regulaci,“ uzavřel předseda Družstva CBA. (15.9.2021)
