Nedaleko Golčova Jeníkova najdeme zámeček Vilémov. V jeho půvabné budově se koncem července uskutečnil v pořadí již třetí Letní podnikatelský kemp. Opět po roce se zde sešla mládež z Čech i Slovenska spolu s manažery a podnikateli ze všech koutů republiky. Mládež měla společné jedno. Pochází z dětských domovů či nízkopříjmových rodin a v blízké době se chystá tyto instituce opustit. Přítomní podnikatelé a odborníci zase přijeli po celý týden bezplatně předávat své letité zkušenosti, připravit přítomné na reálný život a podpořit v nich podnikatelského ducha. V tomto duchu proběhl i letošní 3. ročník Letního podnikatelského kempu pro mladé, který ve Vilémově uspořádala Nadace ZET profesora Milana Zeleného ve spolupráci s Českou manažerskou asociací a obecně prospěšnou organizací Yourchance, která se věnuje dětem z dětských domovů a dětem ze sociálně slabých rodin.
Prvotní myšlenka a následná realizace
Myšlenka letního podnikatelského kempu pro mládež z dětských domovů a finančně slabých rodin je napadla v roce 2016. Tehdy uskutečnili první ročník Podnikatelského kempu na Severní Moravě v Komorní Lhotce. Tam také sbírali zkušenosti, jak celotýdenní akci programově pro účastníky připravit, aby si z ní odnesli poznatky, které se jim v dalším životě budou hodit. Letní podnikatelský kemp v roce 2016 byl pilotní projekt. „Hodně jsme ho zaměřili na finanční gramotnost. Dokonce jsme vždy dopoledne hráli letitou unikátní hru Cashflow, která je simulací reálného světa z pohledu toku peněz a navíc je zaměřená na rozvíjení finančních vědomostí. Mládež se tak neformálně seznamuje s finanční terminologií a zároveň si nastavuje ekonomický způsob myšlení. Odpoledne a ke konci týdne jsme do toho zařazovali principy podnikatelského modelu. Tedy jak být dobrým zaměstnancem, což je model osobního rozvoje, nebo jak dovést nápad k realizaci. Snažili jsme se jim vysvětlit, jak vytvořit tzv. podnikatelský subjekt, tzv. startup,“ vzpomíná hlavní organizátorka kempů a zároveň členka vedení Nadace ZET, Olga Girstlová. „Hned napoprvé se nám to povedlo. V projektu jsme měli 12 dětí a jeho vyústěním byl první startup účastníka Štěpána Serbuse, který se následně po našem kempu zjistil, že jeho dědeček neví co s ovocem ze svých sadů. S partou kamarádů přebudovali dědečkův vejminek na sušárnu. Založil firmu Usušeno a začal profesionálně sušit ovoce. Štěpánovi jsme pomáhali s vytvořením obchodního modelu a snažili se ho vyškolit v prodejní dovednosti. Asi se to povedlo, protože jeho firma dodnes funguje a prosperuje. Na důkaz toho nám přivezl na letošní 3. ročník kempu na ochutnávku svoje výrobky. Program kempů je primárně zaměřený na vzdělávání, podnikání a vznik nových startupů, ale v programu nechybí ani hudební vystoupení populárních českých hudebníků. V průběhu akcí vystoupil 2x s jazzovým koncertem Michal Žáček. Reflektovali jsme některá přání účastníků a do programu letošního 3. ročníku jsme zařadili přednášku známé televizní moderátorky Evy Jurinové o rétorice a účastníci sami si následně vyzkoušeli, co to znamená osobně vystupovat na veřejnosti. Také jsme jim připravili ukázku školení Etiketa stolování a chování na společenských akcích, což považujeme za důležité pro jejich budoucí život. V letošním 3. ročníku se opět věnujeme podnikatelské gramotnosti a vytváření byznysových modelů Canvas. Potěšilo nás také, že se letos zúčastnil i vítěz druhého ročníku Filip, který si založil brazilské bistro. Je to druhý startup naší Nadace ZET. Každý ročník tak vlastně stvořil jednoho podnikatele. Jsem zvědavá, zda se to podaří i letos a koho oceníme.“
Dalším tématem letošního kempu, kromě již uvedených, bylo i téma zemědělství. Účastníci navštívili blízkou moderně mechanizovanou farmu ve Vilémově a další v Uhlířských Janovicích. Jedno odpoledne bylo vyhrazené sportu a mládež se na něj velice těšila. Ve Vilémově mají tenisový kurt a bazén, takže sportovního vyžití bylo dost. Programem prošlo kolem třiceti dospívajících a organizátoři mají radost, že se někteří z nich vracejí. Takže v červenci tu měli například dva účastníky z prvního kempu, dva z druhého, přišlo deset nových z toho i mládí ze Slovenska. S mládeží jsou v pravidelném kontaktu. „Obracejí se na nás v průběhu roku s různými dotazy, takže jsme jejich neoficiálními konzultanty. Je také důležité, že se tu vytváří nová neoficiální komunita. Například naši lektoři jsou významné osobnosti podnikatelského života, najdeme zde i dobrovolníky, kteří nám pomáhají na své vlastní náklady. A jsme tu nakonec i my, organizátoři,“ říká s úsměvem O. Girstlová
Od Nadace Zet po podnikatelský kemp
Profesor Milan Zelený patří mezi světové ekonomy a dlouho se věnoval vědecké i pedagogické praxi v USA. Dnes ho řadí mezi první stovku světových ekonomů. Po roce 1990 pobývá často v České republice, kde se stal představitelem ekonomické školy, která navazuje na dílo bratří Baťů. „Po návratu jsem se věnoval podnikovému poradenství a hodně jsem psal o nadcházejících změnách, jak technologických, tak i společenských, což jsem později popsal termínem „akcelerace změny“. Když jsem odešel z Fordham University, tak jsem si řekl, že by bylo dobré, kdybych místo toho, že o věcech pouze píšu, šel příkladem v praxi. Měl jsem hned od začátku vizi vytvořit koncept nadace, což byla forma, která se dá dobře administrovat. Přesto to trvalo ještě dva roky, než jsem si jasně řekl, tak, a zakládám nadaci. Když jsem se o tom zmínil před Olgou, uvítala to, podpořila a hned začala pracovat!“ svěřil se M. Zelený
„Já si zase vzpomínám, jak jsme například diskutovali, kdo by byl vhodný do správní rady. Po delším úsilí se nám podařilo získat významné české i slovenské podnikatele a vytvořit hodně silný tým. Například v dozorčí radě máme Petera Krištofoviče, Ivana Baťku a profesora Karla Raise či Radana Jungera, což jsou v své oblasti podnikatelství pojmy. Letos se rada ještě rozšíří o Libora Wittaska, který ve svém profesním životě zastával vysoké posty v průmyslu. Ten mne mimochodem nahradí v pozici výkonné ředitelky Nadace ZET. V této funkci jsem působila tři roky,“ dodala O. Girstlová. „Ale vraťme se k Letnímu podnikatelskému kempu. Byl můj nápad a já jsem na něj velice hrdá. Tehdy jsem navrhla M. Zelenému, že bychom měli, pokud se chce nadace dobře představit české veřejnosti, něco udělat pro náš úplně nejslabší článek ekonomicko-společenského řetězce, tedy pro hendikepovanou mládež vstupující do praxe. Předpokládala jsem, že na tomto poli mohou vzniknout relativně časně nečekané příběhy podnikatelského úspěchu. Správní rada moji myšlenku podpořila, a tak vznikl první ročník podnikatelského kempu. Jak vidíte, projekt přežil, je úspěšný a dobře se mu daří. Přicházejí k nám významné osobnosti, seznamují mládež s nejnovějšími trendy v podnikání, ukazují jim možnou cestu životem. V každém případě nevím o podobné akci u nás či na Slovensku a neslyšela jsem o něčem podobném ani jinde ve světě. Zatím si myslíme, že máme unikát, originál.“
Vilémov se stává tradicí
Proč zrovna zámek Vilémov? Už protože je v blízkosti rodiště M. Zeleného a on má k svému kraji vřelý vztah. Kastelánka, Vladimíra Rubisteinová, je přítelkyně O. Girstlové a díky jejich přátelství se vše úspěšně propojilo. Navíc je tu opravdu překrásně. Ubytování pro mládež i dospělé osazenstvo je výborné a stravu si zajistili formou cateringu. V zámku je přednáškový sál, jídelna, administrativní zázemí, prostě vše, co k organizaci podnikatelského kempu potřebné. „Také zde 2krát ročně pořádáme mimořádné konference Nadace ZET. To jsou mimochodem spolu s kempem naše klíčové projekty. Účast na konferencích je omezená, protože zatím jsme neorganizovali masové akce. I tak bývá sál zaplněný doslova do posledního místa. Pro každou konferenci vyhledáváme konkrétní odborné téma. Například začátkem června jsme tu měli konferenci „Integrované produktivní prostředí, se zaměřením na nové technologie.“ Ještě letos na podzim nás čeká konference na téma „Integrované produktivní prostředí v zemědělství a produkci potravin,“ dodává M. Zelený. „Samozřejmě potřebujeme do budoucna další účast a podporu jednotlivých firem. Ať už finanční nebo lidskou. Bez financí to prostě v normálně fungující společnosti nejde. Na druhé straně mládež zase potřebuje funkční vzory. A to úspěšní podnikatelé jsou a dovedou mládež tzv. zapálit. Navíc pracujeme zásadně bez dotací. Dotace jsem vyloučil hned v prvopočátku a děláme vše pro to, abychom stát ke své činnosti nepotřebovali.“
„Všichni mladí účastníci kempu se cela jistě nestanou podnikateli. Ale mohou se z nich stát perspektivní zaměstnanci. Mezi zhruba třiceti frekventanty kempu za celé tři roky se už dvakrát stalo, že s naší pomocí začali dva účastníci sami podnikat. Nadace také zorganizovala ZET Cubator, což je jakýsi inkubátor pro začínající podnikatele. To nám v budoucnosti jistě nějaké příjmy vygeneruje, ale zatím musíme pracovat především se sponzory,“ vysvětluje O. Girstlová. „Jsme otevření všem podnikatelům, kteří mají zájem na tom, aby podpořili lokální ekonomiku, pomohli vyrůst mladé generaci drobných a středních podnikatelů, popřípadě získali možnost vychovat kvalitní zaměstnance. V nadaci se zaměřujeme na takové typy podnikání, které podporují český podnikatelský kapitál, čili pracujeme především s domácími firmami. Chceme navázat na prvorepublikové tradice známých českých podnikatelů, zejména bratří Baťů. To ale vyžaduje, abychom měli také české podnikatelské subjekty.“
Aby neujel parník
Každý večer je na Letním podnikatelském kempu zvykem, že se účastníci setkávají s význačným hostem, se kterým probírají různá témata. Jako první například vystoupil profesor Milan Zelený. Mimo jiné tam prohlásil památnou větu, kterou dodnes používají jak mládež, tak organizátoři jako upozornění: „Aby ti neujel parník!“.
„Používám tuto metaforu, protože každého člověka v životě míjejí příležitosti v podobě pomyslného parníku. Ten, když jede kolem, houká,“ dodává na závěr M. Zelený. „My, jednotlivci, sice slyšíme to houkání. Sice každý jinak, ale slyšíme ho. Je jen na nás, zda toto houkání poslechneme a příležitost využijeme. Tedy naskočíme na plující parník. Nebo také ne. To se týká i osobních životů, profese, prostě všeho. Někteří připravení a pracovití naskočí a uspějí. Je to něco, jako poslechnout vnitřní hlas. O lidech, kteří naskočili, se následně říká, že měli štěstí. A těm ostatním, kteří byli nerozhodní a váhali tak dlouho, až jim zablikala červená světélka na zádi, prostě parník ujel. Lidé obecně tvrdí, že takový člověk neměl štěstí. Mládež evidentně pochopila, co jsem jim chtěl říci, a pořekadlo bylo na světě. Štěstí není něco náhodného. Není možné, aby někteří měli neustále štěstí a další neustále smůlu. Když se to tak vezme, i já jsem čekal na své příležitosti. Ke svému vzdělání z Vysoké školy ekonomické jsem byl kritický. Hledal jsem stále něco, co by mne uspokojilo. Později za oceánem jsem příležitosti potkal, poznal a už uměl využít. Z toho plyne poučení, že když už nejste spokojení se současným stavem, buďte prostě připravení na příležitost. A tuhle myšlenku chci, aby si mladí uvědomili. Život totiž takhle funguje. Navíc příležitostí není plný pytel. Jsou jenom občas. Tak aby vám neujel parník!“
Antonín Karoch, foto autor
