.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
A nezastaví se ani v příštím týdnu. Dolů je táhne strach z celosvětových ekonomických problémů v příštím roce, ropa je kvůli tomu nejlevnější od roku 2021.
Pohonné hmoty za uplynulý týden dál zlevnily, nafta o víc než korunu. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 38,47 koruny, před týdnem byl o 87 haléřů dražší. Nafta zlevnila na litru o 1,14 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 39,86 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Poprvé od prvních dní ruské invaze na Ukrajinu jsou nyní oba základní druhy pohonných hmot k mání za méně než 40 korun na litr.
V příštím týdnu pohonné hmoty dále zlevní, ačkoli již méně výrazně. Benzín zlevní o zhruba šedesát haléřů na litr, nafta o devadesátník na litr. Pokračuje totiž pokles cen ropy na světových trzích a zlevňují rovněž paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Ropa Brent včera během obchodování zlevnila dokonce pod úroveň 77 dolarů za barel, což znamená, že byla nejlevnější od prosince 2021. Nafta na burze v Rotterdamu je nyní nejlevnější od začátku letošního února.
Koruna navíc za posledních zhruba 30 dní citelně, o více než čtyři procenta, zpevnila vůči dolaru, což jen přispívá ke snížení cen pohonných hmot v ČR. Koruna je nyní vůči dolaru nejsilnější od první poloviny letošního června.
Ropa Brent za poslední dva týdny zlevnila o bezmála osm procent, v přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu – pak přibližně rovněž o devět procent. Velkoobchodně prodávaná nafta na burze v Rotterdamu stojí nyní v přepočtu do korun o přibližně dvanáct procent méně než před dvěma týdny, v dolarech je levnější o jedenáct procent. Tento vývoj teprve ještě čerpací stanice v Česku do svých cen plně promítnou.
Ropa zlevňuje, neboť obavy z recese v Spojených státech – a z citelného zpomalení celosvětového ekonomického růstu – jsou silnější než pozitivní dopad otevírání čínské ekonomiky, kde tamní režim zmírňuje svá covidová opatření. Cena ropy se tak stabilizuje nejdříve ve druhé polovině prosince. Do té soby pohonné hmoty zlevní dále výrazněji pod úroveň 40 korun za litr.
Maďaři už platí za naftu více než Češi
Po nouzovém zrušení zastropování cen jim paliva „v mžiku“ skokově zdražila, z čehož Budapešť klamně viní Brusel.
Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána 6. prosince pozdě večer ukončila takřka třináct měsíců trvající zastropování cen pohonných hmot. Učinila tak nouzově, po naléhání ropného a plynárenského podniku MOL, který již dále nebyl s to stále kritičtější situaci zvládat. Zhruba čtvrtina jeho čerpacích stanic v Maďarsku – tedy přibližně sedmdesát z nich – se včera ocitla zcela bez pohonných hmot. Motoristé podléhali panice a i pod vlivem spekulací o blížícím se ukončení zastropování hekticky paliva vykupovali, aby se předzásobili.
Úderem jedenácté hodiny večerní tak bylo zastropování cen, trvající od 15. listopadu 2021, s okamžitou platností zrušeno. Řadovým Maďarům tedy z minuty na minutu ceny pohonných hmot vylétly. Nafta jim u čerpacích stanic MOL zdražila z v přepočtu 28,40 na 41,30 koruny za litr. To znamená, že se prodává dokonce dráže než v Česku, kde její průměrná cena včera činila podle dat CCS 39,90 koruny za litr. Nafta se včera v Česku poprvé od prvních dní invaze Ruska na Ukrajinu, konkrétně od 2. března, prodávala za méně než 40 korun na litr.
Benzín řadovým Maďarům u čerpacích stanic MOL včera v jedenáct hodin, kdy bylo zastropování okamžitě zrušeno, zdražil ze zastropované úrovně odpovídající v korunách 28,40 koruny za litr na 37,90. Benzín je tedy v Maďarsku levnější než v Česku, kdy včera jeho průměrná cena dle CCS odpovídala 38,40 koruny za litr.
Nicméně maďarský trh s pohonnými hmotami se nachází v krajní nerovnováze. Stabilizace situace si vyžádá dva až tři měsíce. Během této doby mohou ceny pohonných hmot v Maďarsku vyskočit citelně nad úroveň těch v Česku, neboť při pokračujícím vychýlení z rovnováhy se trh ještě řadu týdnů bude potýkat s nedostatečným zásobováním,
Zahraniční společnosti typu OMV nebo Shell totiž musí na zrušení zastropování zareagovat a přesměrovat své dodávky z jiných zemí do Maďarska, kdy nyní tedy již mohou prodávat za nezastropovanou cenu. To nepůjde ze dne na den. Právě Orbánovou vládou nařízený prodej „pod cenou“ tyto společnosti odrazoval od dodávek na maďarský trh. To společně se zhruba dva měsíce trvající odstávkou jediné rafinérie v zemi, Danube, a dále s výpadky ruských dodávek ropy ropovodem Družba a navýšením poptávky ze strany maďarských motoristů způsobilo kritický nedostatek pohonných hmot. Maďarsko mělo až do včerejška nejlevnější benzín v EU a druhou nejlevnější naftu v EU, po Maltě, jak plyne z dat Evropské komise. Maďarsko je jedinou zemí EU, kde letos dochází k meziročnímu navýšení spotřeby pohonných hmot.
Orbánova vláda se snaží svalit ukončení zastropování na embargo EU na dovoz ruské ropy, které mělo narušit dodávky do Maďarska. Embargo začalo platit předevčírem. Budapešť ale spíše jen využila situace a snaží se klamně argumentovat způsobem „poté, tedy proto“. Avšak to, že ke zrušení zastropování došlo po zavedení embarga EU, hned neznamená, že mezi oběma ději je příčinná souvislost. Není. Důvodem maďarského fiaska je nikoli embargo, ale zastropování, které způsobilo, že země nebyla s to zajistit si dostatek paliv z dovozu.
Útraty lidí v obchodech se nečekaně propadly
Druhým největším tempem v historii, lidé šetří hlavně na sportu a oblečení. Více své útraty seškrtali už jen na začátku pandemie, kdy ovšem podstatná část obchodů zavřela – na rozdíl od nynějška.
Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. Přesto se tržby maloobchodu v dubnu 2020 propadly jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 procenta.
Meziměsíčně se říjnové tržby maloobchodu propadly rovněž nečekaně markantně. K čemuž ovšem evidentně přispěla tak skutečnost, že v září četné rodiny s dětmi inkasovali výplatu vládní pomoci ve výši 5000 korun na dítě, kteréžto prostředky zhusta využili na nákupy, například v souvislosti se začátkem školního roku. V říjnu už se pak tato injekce z velké části vyčerpala, což přispělo k citelnému meziročnímu poklesu tržeb maloobchodu.
Lidé v Česku zkrátka v obavě z energetické drahoty razantně omezují své výdaje. Jejich kupní sílu nahlodává inflace obecně. Letos od ledna do září Češi po zohlednění vývoje mezd a právě inflace reálně zchudli o devět procent, mají tedy čistě jen z titulu růstu cen takřka o desetinu menší příjmy či úspory.
Tak slabé výsledky, jaké vykazuje říjnový maloobchod, přesto nikdo nečekal. Experti oslovení agenturou Bloomberg sice předpokládali pokles, ale spíše kolem šesti procent. Propad o více než devět procent je tak „studenou sprchou“. V říjnu však vstoupil v platnost energetický úsporný tarif a také odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje, takže je možné, že se efekt těchto vládních opatření projevil v listopadu, kdy tak nelze vyloučit jisté zlepšení vývoje tržeb oproti říjnu. Tomu by nasvědčovaly poměrně uspokojivé tržby obchodníků například v rámci nedávného „Black Friday týdne“.
Lidé v Česku letos v říjnu v porovnání s říjnem loňským seškrtali zejména své výdaje za nepotravinářské zboží, ačkoli své útraty citelně omezují i co se týče nezbytností, jakou jsou potraviny nebo pohonné hmoty. Nejvíce lidé šetří na kultuře a sportu, například sportovních potřebách. Výrazně méně než před rokem dali po zohlednění inflace také za oblečení a obuv. Naopak v případě elektroniky omezují své výdaje mnohem méně než za oblečení nebo sport. Na kosmetice či drogistickém zboží pak oproti loňsku šetří už jen zanedbatelně a výdaje za léky, farmaceutické doplňky či další zdravotnické zboží dokonce navyšují. Nemoc a zdravotní neduhy si zkrátka nevybírají – projevují se bez ohledu na to, zda panují časy ekonomicky příznivé či ne.
Za celý letošní rok se tržby maloobchodu propadnou i kvůli slabým říjnovým údajům o 3,1 procenta, v příštím roce pak o zhruba jedno procento.
Mzdy v Česku rekordně padají
Životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky, o 9 %. V příštím roce se k pokračující drahotě přidá propouštění, jaké Češi dlouho nepamatují.
Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
Dosud se totiž životní úroveň lidí v ČR vyjádřená změnou průměrné reálné mzdy nejvíce propadala v roce 2013, a to o 1,5 procenta (viz graf níže).
Právě o zhruba devět procent poklesne reálná mzda také za celý letošní rok. S propadem reálných mezd je třeba počítat i v příštím roce, bude však jen přibližně třetinový oproti letošku. Mírně se totiž zvýší míra růstu nominálních mezd, zatímco citelně klesne inflace, i když z dlouhodobého hlediska zůstane nadále poměrně vysoká.
Za propadem životní úrovně Čechů stojí nejvýraznější inflace od první poloviny 90. let, kterou není s to růst nominálních mezd ani vzdáleně s to dorovnat, a to ani v podmínkách stále poměrně nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší v zemích EU i OECD.
Výraznější tlak na růst mezd, jenž by dorovnal, ba překonal inflace, bude v příštím roce bránit rostoucí nezaměstnanost. V příštím roce totiž míra nezaměstnanosti poroste do výšin, na něž Češi nejsou z uplynulé řady let zvyklí, v krajním případě na úroveň odpovídající pěti procentům. Propouštět budou zejména energeticky náročné provozy, jsou sklárny, slévárny, ocelárny, obecně těžký průmysl, ale třeba také pekárny. A také firmy a podniky napříč odvětvovým spektrem, které mají nízké marže, takže nemají dostatečný finanční polštář pro zvládání krizí.
Propouštění lidé si sice budou moci najít jinou práci, ale vážně hrozí, že bude mnohem hůře mzdově ohodnocená a že nebude odpovídat jejich kvalifikaci. V Česku je sice stále kolem 300 tisíc volných pracovních míst, ale na drtivou většinu z nich, zhruba 270 tisíc, není třeba ani maturity. Jde často o prosté manuální, duševně nenáročné, ale také neinspirativní a mnohdy nenaplňující pracovní pozice.
Propuštění lidé, kteří si budou chtít udržet mzdové ohodnocení alespoň v nominálním vyjádření (když už ne v reálném, kvůli inflaci) a kteří budou chtít mít zajímavější, inspirativnější povolání, si tak budou muset doplnit kvalifikaci – a měli by na to myslet už nyní, pokud mají pocit, že je jejich pracovní místo ohroženo. (8.12.2022)
