Pohonné hmoty v Česku zdraží

Ukrajinské síly totiž nově útočí na ruská ropná zařízení spoluvlastněná Američany, což se před telefonátem Trump-Putin nedělo 

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o sedm haléřů na 36,54 koruny za litr. U nafty činil nárůst devět haléřů na 35,91 Kč.

Paliva budou zdražovat také v příštím týdnu, o zhruba patnáct haléřů na litr. Důvodem je růst cen ropy na světových trzích v posledních dvou týdnech, jehož dopad don cen pohonných hmot v Česku jen částečně tlumí zpevňování koruny vůči dolaru.

Ropa zdražuje i kvůli pondělnímu útoku ukrajinských dronů na ropovodní čerpací zařízení v regionu Kubáň, které zajišťuje přepravu ropy z Kazachstánu. Vývoz ropy z této středoasijské země tak v příštích dvou měsících, než se zařízení opraví, může klesnout až o třetinu. Poškozený ropovod, mezi jehož akcionáře náleží vedle ruského provozovatele ropovodů Transněfť také americké ropné kolosy Chevron a Exxon Mobil, představuje hlavní vývozní cestu pro ropu z Kazachstánu a zajišťuje také přepravu ropy ruské. Přepraví zhruba 80 procent ropy vyvážené z Kazachstánu.

Kyjev se svými dronovými útoky běžně snaží ochromit zejména ruské rafinérie, aby zhoršil zásobování ruských vojsk bojujících na Ukrajině. Pondělní útok byl však první, jenž se takto zásadně týká ropy z Kazachstánu. Navíc, Ukrajina dosud vždy své cíle volila tak, aby nezasáhla energetickou infrastrukturu byť jen částečně vlastněnou západními společnostmi.

Útok na ropné zařízení, v němž podíl americké firmy, uskutečnily ukrajinské síly jen poměrně krátce po telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, který se uskutečnil minulý týden. Pravděpodobnost dalších podobných útoků z ukrajinské strany zůstává nyní poměrně vysoká, neboť jednání USA a Ruska bez účasti Ukrajiny se z hlediska Kyjevu nevyvíjejí příznivě.

Česko je opět plynově tranzitní zemí, i kvůli Rusům, ovšem

Ukrajina kupuje ruský plyn draze přes pět zemí, zatímco Trumpova vstřícná gesta k Putinovi paradoxně poškozují americké energetické společnosti, zejména dodavatele zkapalněného zemního plynu, jehož cena v EU s vyhlídkou míru klesá

Česko je opět tranzitní zemí z hlediska přepravy zemního plynu. Vůbec poprvé se tak děje za celé období od sklonku roku 2023, od kdy tranzitní plynovody fakticky vlastní český stát, a nikoli soukromé (zahraniční) firmy. Objem přepraveného plynu je však titěrný (viz graf 1: červený kroužek).

Plyn směřuje z Česka přes Slovensko na Ukrajinu. Ta musí navyšovat svůj import plynu kvůli nepříznivému počasí, nedostatečné připravenosti na zimní sezónu, kvůli ruským útokům na plynárenskou infrastrukturu a konečně kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes své území, a tedy kvůli nemožnosti odčerpávat si jeho část pro vlastní potřebu v rámci takzvaného virtuálního zpětného toku.

Objem plynu, který teče z Česka na Slovensko, aby dále pokračoval na Ukrajinu, je titěrný nejen v porovnání s objemem plynu, který z Česka na Slovensko tekl do roku 2022, víceméně do ukončení přepravy plynovodem Nord Stream. Je titěrný totiž také v porovnání s objemem plynu, který aktuálně, v těchto dnech začal téci ze Slovenska na Ukrajinu (viz graf 2).

Slovensko totiž na Ukrajinu posílá převážně plyn nikoli západní, například norský, ale ruský. Ten má buď v zásobnících, nebo jej odebírá cestou přes Turecko, Bulharsko, Srbsko a Maďarsko. Na Ukrajinu tak ruský plyn sice neproudí přímo z Ruska, v rámci onoho virtuálního zpětného roku jako ještě loni, ale přes dalších pět zemí. Což se Kyjevu prodraží.

Fakt, že se Česko stalo opět tranzitní zemí, nelze přeceňovat. Objem přepraveného plynu je totiž, jak víme, malý. Navíc, k přepravě z velké části dochází z nepříznivého důvodu poničení ukrajinské plynárenské infrastruktury vlivem ruských vzdušných úderů. Bez nich by se žádný český tranzit nekonal.

K tomu je třeba uvážit, že již do konce února by se měl konat summit Trump-Putin. V jeho důsledku by již nejpozději letos na jaře mohlo dojít ke zrušení amerických sankcí vůči Rusku. Zvýšila by se tak pravděpodobnost, že do EU bude přes Ukrajinu opět téci ruský plyn, jako do loňska, ačkoli dovoz ruského potrubního plynu EU nikdy nesankcionovala (na rozdíl od ropy). Existence českého tranzitu, byť v malém objemu, by tak navíc měla jen jepičí trvání.

Cena zemního plynu v EU či akcie jeho dodavatelů, i těch v USA, nyní klesají, neboť stále pravděpodobnější výraznější návrat ruského plynu na trh EU zhoršuje ziskové vyhlídky například těch amerických firem, jimiž produkovaný plyn se pak ve zkapalněné podobě dováží právě do zemí EU. Trumpova snaha o mír na Ukrajině tak jde proti jiné jeho snaze – aby Evropa odebírala více amerického plynu i ropy.

Auta, léky, čipy. Trump chystá nová cla

Trumpova chystaná nová cla ohrožují český vývoz za sedm miliard korun, výrazně mohou ovšem poškodit například Německo či Slovensko

Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Tentokrát jsou zaměřena nikoli geograficky, ale produktově. Spojené státy hodlají zavést nové clo ve výši zhruba 25 procent na dovážené automobily, čipy a farmaceutické výrobky. Trump by měl tuto sadu cel oznámit začátkem dubna.

Česká republika loni vyvezla do USA dotčené zboží v hodnotě necelých sedmi miliard korun. Do Spojených států exportovala čipy za 4,5 miliardy korun a farmaceutické přípravky za 2,3 miliardy korun, vyplývá z údajů ČSÚ (viz níže). Vývoz automobilů byl loni zanedbatelný, když jeho hodnota jen mírně převýšila úroveň 60 milionů korun.

Celkový vývoz Česka do USA loni dosáhl hodnoty 165,4 miliardy korun, takže novými cly dotčený vývoz představuje pouze celkem zanedbatelná 4,1 procenta celkového exportu ČR do USA. Česko do USA vyváží hlavně stroje, elektrické přístroje a zařízení, optické výrobky, kaučuk a plasty, resp. výrobky z nich, dále ocelové výrobky a nábytek. Tyto položky by novými cly zasaženy být neměly.

I tak však na Česko může nepříznivě dolehnout třeba fakt, že Trumpova nová cla na automobily se zásadně dotknou německého a slovenského vývozu, tedy vývozu ze zemí, na něž má Česko těsné obchodní vazby.

Německé automobilky Volkswagen a Mercedes patří mezi ty, v jejichž případě vývoz do USA představuje nejvýraznější podíl na celkových tržbách dané automobilky v Americe. V případě Volkswagenu je to podle agentury Bloomberg 80 procent, v případě Mercedesu pak 63 procent. Německo a Slovensko pak v rámci EU představují dva největší vývozce automobilů do USA. Jejich souhrnný export na americký trh přesahuje podle Bloombergu půl milionu vozidel ročně. (21.2.2025)