.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Zastavení dodávek ropovodem Družba se projeví teprve tehdy, bude-li trvalejší povahy
V Česku v uplynulém týdnu nepatrně zlevnil benzin, naopak nafta mírně zdražila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,75 korun, před týdnem byl o tři haléře dražší. Nafta zdražila o čtyři haléře, za litr teď řidiči dají průměrně 34,99 korun.
Ceny pohonných hmot budou kolem nynějších úrovní oscilovat také v následujících sedmi dnech. Budou tedy víceméně stagnovat. Což je způsobeno tím, že i světový trh s ropou nyní postrádá výraznější impuls, který svou cenou zásadněji měnil, ať už směrem vzhůru či dolů.
Na poměrně stabilizovaném vývoji cen ropy Brent, takzvaně „do strany“, by nic nemělo změnit ani dnešní zasedání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Tito tradiční těžaři ropy dnes zřejmě opět odloží dříve deklarovaný záměr navýšit objem produkce. Zatím totiž těžbu ropy škrtí, aby udrželi její cenu výše. Jenže tradiční těžaři ztrácí svůj vliv na cenotvorbu, a to zejména kvůli nástupu břidličných producentů v USA, které navíc ještě povzbuzuje zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Trump se netají tím, že chce ropnému průmyslu v zemi vyjít maximálně vstříc, „těžit, co to dá“. Přitom už nyní Spojené státy produkují více než 13,5 milionu barelů ropy denně, zatímco Saúdská Arábie – fakticky lídr kartelu OPEC – pouze zhruba devět milionů.
Růst produkce v USA či ekonomické zadrhávání Číny, největšího světového dovozce ropy, tak v současnosti víceméně vyvažují cenový efekt vyhlídky na tužší sankce Trumpovy nadcházející administrativy vůči ropným producentům Íránu a Venezuele a také právě efekt odložení záměru OPEC a spojenců navýšit objem produkce.
V Česku se ovšem specificky přidává riziko růstu cen plynoucí z včerejšího přerušení dodávek ropovodem Družba. Tento výpadek by ovšem neměl dopad na pohonných hmot bezprostředně, ale potenciálně teprve tehdy, nabude-li trvalejšího, což je ovšem málo pravděpodobné, rázu.
Česko totiž přes tento určitý pokles odběru ruské ropy, k němuž dochází prostřednictvím právě Družby, dováží z Ruska stále poměrně výrazné množství těchto strategických surovin. Vždyť letos od ledna do srpna dovezlo ropu za zhruba 61 miliard korun, z čehož hodnota ropy dovezená z Ruska Družbou činí přibližně 22 miliard korun. Hodnota dovážené ruské ropy tedy letos odpovídá 36 procentům hodnoty celkově dovezené ropy. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Ropovodem Družba přitéká do Česka ropa ruská, ropa z jiných částí světa pak s tankery „připlouvá“ nejprve do italského přístavu Terst, odkud je přes Alpy a Bavorsko ropovody přepravena až do Česka. Od poloviny příštího roku toto bude výhradní cesta, kterou bude Česko ropu získávat. Završí se tím proces faktického odpojování od dodávek ruské surové ropy, které začalo letos, čehož známkou je letošní historicky bezpříkladná dominance dovozu z Ázerbájdžánu. Z této země Česko letos od ledna do srpna odebralo za přibližně 27 miliard korun.
Vzhledem k tomu, že dovoz ropy z Ruska je ovšem stále i tak více než třetinový, případný několikaměsíční výpadek dodávek ropovodem Družby by z hlediska zásobování České ropou představoval alespoň přechodně závažný problém, s potenciálně nepříznivým dopadem do cen pohonných hmot. Za účelem jeho odvrácení by muselo dojít k urychlení zprovoznění zmíněných ropovodů přes Alpy a Bavorsko, a to již při jejich vyšší kapacitě. Na zvýšení kapacity se nyní pracuje, má být k dispozici právě od poloviny příštího roku.
Bitcoin dnes nad ránem překonal „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, je nejdražší v dějinách
V korunách letos zdražil z necelých 990 tisíc na takřka 2,5 milionu; jen od Trumpova zvolení přidal skoro 900 tisíc, tedy zhruba tolik, co od svého vzniku roku 2009 do začátku letoška
Cena bitcoinu, světově nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, vzniklé roku 2009, dnes prvně v historii překonala psychologickou, až „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, dostala se až na nový dějinný rekord nad 103 800 dolarů (viz graf Bloombergu níže).
Bitcoinová komunita po celém světě už několik let překonání hranice 100 000 dolarů vyhlížela. Symbolem napjatého očekávání, jež se dle skeptiků nemělo naplnit, se staly „laserové oči“. Příznivci bitcoinu totiž modifikovali své fotografie používané v online prostředí takovým způsobem, jako by z jejich očí vyrážely paprsky laseru, přičemž se zařekli, že tuto modifikaci odstraní teprve tehdy, až cena bitcoinu překoná právě hranici 100 000 dolarů. Což se tedy stalo právě dnes.
Bitcoinu v posledním měsíci nebývale prospívá zvolení Donalda Trumpa prezidentem i fakt, že se Spojenými státy přelije červená republikánská vlna. Republikáni ve volbách před měsícem získali většinu v Senátu amerického Kongresu a také ve Sněmovně reprezentantů. Mělo by tak být snazší prosazovat legislativu, jež je k bitcoinu vstřícná.
To potvrzuje i Trumpův včerejší krok, který představuje bezprostřední důvod jeho vzletu nad donedávna zdánlivě nedosažitelnou hranici 100 000 dolarů. Investory totiž povzbudila zpráva, že zvolený prezident vybral se čela Komise pro burzy a cenné papíry Paula Atkinse, libertariánsky orientovaného lobbistu ve prospěch kryptoměn.
Navíc se včera k bitcoinu s respektem vyjádřili světově bedlivě sledovaní činitelé, na jedné straně ruský prezident, na straně druhé šéf americké centrální banky. Vladimir Putin o něm pronesl, že je nezastavitelný, zatímco Jerome Powell jej přirovnal ke zlatu. Oboje bitcoinu zajišťuje další publicitu a v očích širší veřejnosti jej legitimizuje jako celkem již standardní nástroj investiční diverzifikace. Což jen dále umocňuje poptávku po něm.
Hlavním hnacím motorem je ale nyní tedy postoj nadcházející americké administrativy. Trump už ve své předvolební kampani slíbil učinit z USA světové centrum bitcoinu a kryptoměn obecně, ba dokonce položit základ státním strategickým rezervám v bitcoinu. Do bitcoinových fondů v USA v čele s tím ve správě BlackRocku, největší investiční společnosti světa, zamířil v uplynulém měsíci v návaznosti na Trumpův triumf rekordní objem prostředků investorů. Což mocně pomáhá hnát cenu bitcoinu vzhůru.
Bitcoin je tak v současnosti sedmým nejhodnotnějším aktivem světa. Vyšší souhrnnou tržní hodnotu odvozenou z veřejného obchodování má již jen zlato a dále americké společnosti Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon a Alphabet. Bitcoin je s tržní kapitalizací dnes historicky poprvé přesahující hranici dvou bilionů dolarů tak hodnotnější než saúdskoarabský ropný monopol Saudi Aramco nebo než veškeré celosvětově obchodované stříbro, které je v žebříčku nejhodnotnějších aktiv deváté. Desátá je pak opět americká společnost Meta (viz tabulka níže).
Za mikulášskou nadílku a kostýmy Češi letos utratí bezmála 750 milionů korun, 1,5 procenta toho, co na Vánoce
Dnes se ulice i vsi zase jednou zaplní čerty i anděly. Mikuláš je z hlediska obchodníků 8. nejvýnosnější událost v roce. Po Vánocích, Silvestru, Velikonocích, Dušičkách, ale také Mezinárodním dni žen, Valentýnu a Dni matek.
Češi během Mikuláše zejména s mírnou mírou utrácejí za sladkosti, půjčení či koupi menšího nebo kostýmových doplňků typu mikulášského plnovousu či čepice, drobnější dekorativní předměty a dárky. Mikuláš totiž v některých rodinách představuje „zahřívací kolo“ před Vánoci. Zvýšené jsou samozřejmě také výdaje ze služeb specializovaných agentur, které návštěvu mikulášské trojice třeba přímo v bytě zákazníka zajišťují.
Často jsou ale návštěvy Mikuláše, čerta i anděla uskutečňovány v rámci sousedské či obecní výpomoci a související finanční plnění pak často probíhají v šedé zóně. Mikulášské daňové úniky se pak mohou počítat i na vyšší desítky milionů korun.
Obdarovanými jsou v drtivé většině případů dětí. V mnohem menší míře se symbolickou mikulášskou nadílkou obšťastňují také dospělí. Naopak některé rodiny s dětmi – zejména sociálně slabší – mikulášské obdarovávání vynechávají, protože kvůli finančně napjatým rozpočtům upřednostňují šetření na vánoční dárky. V uplynulých letech bylo takových rodin více než letos a než obvykle, kvůli energetické drahotě a obecně inflaci více. Letošek je tedy jakýmsi návratem blíže normálu.
Letos se tak bude mikulášské obdarovávání v ČR týkat zhruba dvou milionů lidí, kteří se na nějaký ten dárek mohou těšit. Lidé v ČR své výdaje spjaté s mikulášskou oslavou navýší průměrně na zhruba 380 korun, z loňských 300 korun. Mikulášské výdaje tedy celkově dosáhnou zhruba 750 milionů korun. Mikulášské výdaje tak představují zhruba 1,5 procenta letos předpokládaných výdajů vánočních.
Přerušení dodávek ropy ropovodem Družba má nejspíše technický důvod
Nelze vyloučit ovšem ani politickou motivaci, kdy se ruská strana snaží o určitou odvetu za to, že Česko nežádá prodloužit výjimku z embarga EU na dovoz ruských ropných produktů, která přestává platit zítra. Od poloviny příštího roku Česko bude zcela nezávislé na dodávkách ruské ropy, díky zvýšení kapacity ropovodu TAL. Tím do Česka poteče hlavně ropa z Iráku a Guyany, přepravená předtím do italského přístavu Terst. Státní ropné rezervy ČR by měly pokrývat zhruba 90 dní spotřeby. Pokud by Rusko odstřihlo Česko od ropy z politických důvodů a odmítalo dodávky obnovit, muselo by Česko překlenout několikaměsíční období alternativním dovozem, například zvýšením odběru ropy z Ázerbájdžánu. Loni Česko dováželo z Ruska 58 procent ropy, letos je ale tento podíl znatelně nižší.
Česko před invazí Ruska na Ukrajinu snižovalo svoji závislost na ruské ropě. Po invazi závislost paradoxně zvyšuje. Podíl ruské ropy (viz graf ČSÚ: modře) na celkovém ropném dovozu klesl na své minimum v letech 2019 a 2020, kdy se navyšoval podíl ropy dovážené z USA (oranžově).
Od roku 2021 a paradoxně zvláště od doby po invazi Ruska na Ukrajinu podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR stoupá. Dovoz ropy z USA po ruské invazi prakticky zcela ustal, i když by kdekdo čekal vývoj přesně opačný.
Mzdy rostou rychleji, než se čekalo
A více, než s čím počítala ČNB – ta proto zřejmě pozastaví snižování svých úrokových sazeb už v tomto měsíci
Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci. Koruna proto v reakci na zveřejnění údajů o mzdách vůči euru zpevnila. Už před zveřejněním dat ke mzdám se většina analytické obce mírně přikláněla k předpokladu, že ČNB snižování sazeb pozastaví. Nyní pravděpodobnost takovéhoto vývoje ještě tedy dále narůstá.
Mzdy ve třetím čtvrtletí rostly výrazněji v soukromé sféře. Naopak v odvětvích, v nichž se výrazně angažuje stát a je silně zapojeno odměňování na bázi platů z veřejných rozpočtů, byl růst výdělků relativně nejslabší. Jedná se o sféru veřejné správy a obrany, dále pak o sféry vzdělávání a sociálního zabezpečení. V poměrně slabém růstu výdělků ve veřejné sféře se odráží tlak vlády na konsolidaci veřejných financí a také fakt, že v řadě oblastí veřejné sféry, například v učitelům, se výrazně přidávalo v uplynulých letech, takže růst výdělků nezřídka i citelně překonával vzestup mezd ve sféře soukromé. Nyní tedy dochází k částečné korekci tohoto dlouhodobě jen obtížně udržitelného vývoje. V soukromé sféře nejvýrazněji mzdy narostly v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí. To souvisí s probíhajícím oživením nemovitostního sektoru, který je poháněn odezněním mimořádně vysoké inflace a postupným poklesem úrokových sazeb, včetně těch hypotečních.
Trvaleji růst mezd pohání nízká míra nezaměstnanosti, která je nejnižší v EU. Letos celoročně mzdy v Česku vzrostou o 7,1 procenta.
V rozpočtu na příští rok může chybět dalších 30 miliard korun
A to kvůli slabšímu než předpokládanému růstu. Celkové „manko“ rozpočtu by tak činilo 70 až 80 miliard
K návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 má výhrady jak Národní rozpočtová rada, tak ekonomičtí poradci prezidenta Pavla, tak alespoň část ekonomů Národní ekonomické rady vlády. V tomto návrhu, který ve druhém čtení schvalovali poslanci, totiž zejí díry za více než 40 miliard korun. Ty již před časem identifikovala Národní rozpočtová rada, jako je dobře známo, a většina ekonomické obce se k jejím výtkám přiklání.
Částka přes 40 miliard korun ale nemusí být konečným „mankem“. Další slabinou návrhu rozpočtu může být, že staví na příliš optimistickém předpokladu více než dvouprocentního ekonomického růstu České republiky v příštím roce. S tím, jak se blíží konec letošního roku, se totiž množí prognózy, podle nichž reálný růst českého hospodářství ani v příštím roce nedosáhne úrovně dvou procent.
Ministerstvo financí přitom rozpočet sestavovalo s předpokladem růstu roku 2025 čítajícím 2,7 procenta. V listopadové prognóze pak svůj odhad reálného růstu roku příštího redukovalo na 2,5 procenta.
Jenže dle ještě čerstvějších prognóz například největší americké banky JP Morgan, nebo amerického finančního domu Morgan Stanley, bude růst české ekonomiky ještě slabší. Počítají s jejím vzestupem pouze o 1,7 procenta. Ještě pesimističtější je pak tuzemská Komerční banka, jejíž analytici předpokládají růst českého hospodářství roku 2025 pouze ve výši 1,5 procenta. Nutno říci, že jak zmíněné americké finanční instituce, tak i Komerční banka předpokládají o něco slabší inflaci příštího roku, než s jakou počítá ministerstvo financí.
To však nic nemění na tom, že pokud by se předpoklad JP Morgan, Morgan Stanley nebo i Komerční banky naplnil, česká ekonomika může v příštím roce vygenerovat o zhruba 110 miliard korun méně, než s čím počítá ministerstvo. Může to být ale ještě i více než 110 miliard korun. To by znamenalo, že veřejné rozpočty získají o 35 až 40 miliard korun méně peněz, takže státní rozpočet by čelil nové „díře“ až kolem 30 miliard korun. Jeho celkové „manko“, připočteme-li již stávající výše připomenuté problematické a nevyjasněné položky, by se tak pohybovalo v pásmu od 70 do 80 miliard korun. (5.12.2024)