Komentář Lukáše Kovandy
Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, polský Orlen, ale hlásí 50procentní nárůst zisku, i kvůli válce a sankcím.
Pohonné hmoty v Česku po několika týdnech zlevňování opět zdražují. Cena benzinu v uplynulém týdnu stoupla v průměru o 32 haléřů na 42,72 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 28 haléřů více než minulou středu, nyní stojí průměrných 44,95 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
V příštích sedmi dnech budou ceny pohonných hmot stagnovat na současných úrovních a v jejich blízkosti. Důvodem je vzájemné vyvažování dvou tlaků, které promlouvají do cen ropy. Na růst cen ropy tlačí situace na Ukrajině a možné omezení či zrušení dodávek ruské ropy do zemí EU. Částečně už probíhá, neboť mnohé západní petrochemické firmy jednají tak, jako by už sankce na ruskou ropu uvaleny byly a využívají alternativní zdroje. Tím právě dochází ke vzniku silného tlaku na růst světových cen ropy.
Proti tomuto tlaku působí ten na pokles cen, jejž vyvolává šíření covidové nákazy v Číně. To totiž vede obchodníky s ropou k obavě, že světová poptávka po ropě klesne. Velmi přísné čínské lockdowny způsobují v zemi, která je největším světovým dovozcem ropy, hromadění zásob ropy, jak komerčních, tak strategických.
S cenou ropy na světových trzích zatím příliš nehýbe zastavení dodávek ruského plynu Polsku a Bulharsku, k němuž došlo včera. Obchodníci s ropou totiž vnímají, že přístup EU jako celku je nejednotný a vyhodnocují pravděpodobnost odpojení celé EU od ruských energií jako mizivou. Pokud by k odpojení celé EU došlo, ceny ropy na světových trzích by například podle Bundesbanky vylétly až nad 170 dolarů za barel. Nyní činí 104 dolarů za barel. Maďarsko však dnes uvedlo, že přistoupí na nové schéma plateb za ruský plyn, jak jej žádá Rusko. Rublový účet u Gazprombanky je připravený si otevřít například italský energetický obr Eni. Německý energetický podnik Uniper zase věří, že bude moci dále odebírat ruský plyn, aniž by tím porušoval sankce EU proti Rusku.
To jsou všechno indicie, jež obchodníky s ropou ujišťují v tom, že k odpojení EU jako celku od ruských energií nedojde. Proto tedy nyní trh s ropou tedy bude spíše stagnovat, neboť chybí dostatečně silný růstový tlak.
Ruské energie jsou pro řadu evropských podniků prostě obtížně nahraditelné. Dokonce i polský podnik PKN Orlen, největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, nad očekávání výrazně těží ze současné situace a zpracovávání ruské ropy. Ta se kvůli sankcím ocitla v březnu v rekordní slevě. Současně ale ceny pohonných hmot třeba právě v ČR vylétly na rekordní úrovně. To zásadně Orlenu pomohlo dosáhnout v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 50 procent vyššího čistého zisku, jak plyne z dnes zveřejněných hospodářských výsledků firmy. Čistý zisk Orlenu o v přepočtu více než pět miliard korun překonal očekávání analytiků, takže akcie firmy zahájily dnešní obchodování na varšavské burze nárůstem o dvě procenta.
Gazprom varuje, že sníží dodávky i plynu pro Česko, pokud bude Polsko přepravovaný plyn krást. „Rozděl a panuj“
Dnešní ranní zprávy (27.4.) o tom, že Gazprom obnovil dodávky plynu do Polska, představují spíše přání, které je otcem myšlenky. Gazprom totiž dnes ráno uvedl, že dodávky obnoví teprve tehdy, až dostane zaplaceno, jak žádá ruský prezident Putin, tedy v rublech. A burzovní cena plynu v EU vyletěla na začátku dnešního obchodování vzhůru o 24 procent.
Gazprom navíc svůj postoj ještě přitvrzuje, když nyní varuje Poláky a Bulhary, že pokud si budou kradmo odsávat plyn tekoucí přes jejich území určený pro jiné země, své celkové dodávky sníží. Tedy i dodávky třeba Německu nebo zprostředkovaně Česku. Kreml tedy evidentně postupuje v souladu s okřídleným „rozděl a panuj“. Zanedlouho, již nejspíše dnes, se uvidí, zda „opanuje“ Němce (a tím pádem i Čechy, k nimž teče ruský plyn právě přes Německo).
Zvláště právě Německo se tedy ocitá ve složité situaci. Dnešek otestuje po desetiletí deklarovanou a vzývanou jednotu EU jako žádný jiný den. Buď se Berlín (a tím pádem i Praha), ale třeba také Vídeň, od ruského plynu odpojí také, a podrží Varšavu a Sofii, nebo začnou Kremlu platit v rublech. Potupně. Nejednotně. Jak to odmítá i takový Ázerbájdžán
Stále zřetelnější je fatální omyl Němců. Zatímco si stavěli plynovod Nord Stream 2 přímo z Ruska, takoví Poláci jednali mnohem prozíravěji. Svůj budovaný plynovod z Norska zprovozní dříve, než se čekalo. Tedy dříve než letos v říjnu. Kritický by tak pro ně byl z hlediska dodávek plynu do země nakonec jen jeden jediný měsíc, jak uvádí dnešní polský tisk
Ovšem to, že Rusko odpojuje zatím dvě země EU od plynu samo od sebe, nijak neprokazuje, že jej to nezabolí také. EU ale vlastně dosud nepochopila, přes všechny své proklamace, že je ve válce také. Opět končí druhá na tahu. Válčit se nedá ekonomickým počtářstvím. Vítězit ve válce nelze bez odhodlání. A to Rusové chápou.
Parafrázujeme-li proslulý Churchillův výrok, EU měla na vybranou mezi svým vlastním odpojením od ruského plynu a mezi hanbou. Zvolila hanbu. A Rusko jí vypne plyn. (27.4.2022)
