Polsko postaví největší evropské úložiště energie

Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě s kapacitou 200 MW, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora.

Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Zarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.

Zařízení, které buduje polský státní výrobce elektřiny PGE, bude sloužit pro pokrývání nestabilit a hladké napojení obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí. PGE již provozuje větrnou farmu o výkonu 100 MW 30 kilometrů od Zarnowiece a vlastní licence na výstavbu pobřežních větrných farem v Baltském moři s kombinovaným výkonem 3,5 GW. PGE nyní hledá partnery na financování celého projektu.

Plánovaná hybridní instalace by měla zvýšit energetickou bezpečnost nejen Polska, ale i pobaltských států a synchronizovat litevské, lotyšské a estonské energetické soustavy se systémem kontinentální Evropy prostřednictvím projektu Harmony Link, elektrického propojení mezi Litvou a Polskem. Z 330 kilometrů vedení bude asi 290 kilometrů pod mořem. Klíčovou součástí je 700 MW vysokonapěťový stejnosměrný kabel. Investory jsou polští a litevští provozovatelé přenosových soustav elektřiny, PSE a Litgrid, přípravné práce probíhají již od začátku roku 2019.

Výstavba propojovacího vedení měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025, projekt však nabral zpoždění. Litevský provozovatel Litgrid nedávno oznámil, že stavba podmořského propojení Litvy a Polska bude zpožděna minimálně do roku 2027 nebo dokonce až do roku 2028. Zdržení by však podle Litgrid nemělo oddálit plán na oddělení pobaltských států od ruské energetické sítě.

V budování nových bateriových úložišť vede v současné době v Evropě Německo, které v letošním roce zprovozní celkem 3,9 GW, přičemž velkou část z toho tvoří přibližně 200 tisíc nových instalací v rezidenčním sektoru. Na druhém místě je Velká Británie s 3,6 GW, následuje Irsko s 1,4 GW, Itálie s 900 MW a Francie s 670 MW. Poradenská společnost Wood Mackenzie na přední příčky v Evropě řadí rovněž Belgii, Portugalsko, Holandsko a Španělsko. V první skupině evropských zemí s nejrozvinutějším trhem skladování energie není ani jedna východoevropská země. Řecko a Polsko jsou ve druhé skupině, Rakousko, Maďarsko a Bulharsko patří do třetí skupiny. Ostatní země východní Evropy jsou v poslední kategorii.

V regionu jihovýchodní Evropy ale nyní dostal zelenou například chorvatský startup IE-Energy, který na pobřeží Jadranu hodlá vybudovat bateriový systém o výkonu 50 MW, největší v regionu. Brusel již na projekt poskytl grant ve výši 19,8 milionu EUR, který pokryje asi 30 % výdajů. Úložiště bude společnost IE-Energy, která sídlí v Rijece, stavět v turisticky oblíbené destinaci poblíž Šibeniku v Dalmácii. Stavba by měla začít letos v prosinci, v první fázi půjde o 10 MW provozního výkonu a kapacitu 22 MWh. Dokončení je plánováno na první čtvrtletí příštího roku. IE-Energy, která se v loňském roce zapojila do denního trhu na chorvatské energetické burze (CROPEX), hodlá do roku 2024 celý systém posílit na 50 MW a 110 MWh. V jihovýchodní Evropě zatím žádné úložiště s takovou kapacitou neexistuje, Turecko ale připravuje projekt o výkonu 250 MW s předpokládanou kapacitou 1 GWh.

Podle analýzy Evropské asociace pro ukládání energie (EASE) je tempo budování úložišť v Evropě pomalé a je nutní ho zrychlit alespoň na 14 GW/rok, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených Bruselem. To představuje kolem 200 GW kapacity do roku 2030 a minimálně 600 GW do roku 2050. Rok 2022 ale podle EASE přinese jen něco přes 5 GW nových instalací, 10 GW takzvané kumulativní kapacity. Při tomto tempu by to do roku 2030 znamenalo pouze 57 GW úložné kapacity.