.jpg?s3=1)
Výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na aktuální otázky spojené s nošením roušek v souvislosti s pandemií virové choroby covid-19. Výzkum zjišťoval názor občanů na to, zda považují roušky jako opatření proti chorobě za účinné. Dále se výzkum zaměřil na otázku, v jakých situacích a na jakých místech by měl stát nařizovat jejich povinné nošení. Ve zprávě se uvádí:
Z výsledků odpovědí na první otázku ohledně účinnosti nošení roušek, jež zachycuje graf 1, je patrné, že většina společnosti (69 %) považuje nošení roušek jako opatření proti onemocnění covid-19 za účinné. Přičemž necelá čtvrtina (24 %) toto opatření považuje za „rozhodně účinné“ a méně než polovina (45 %) za „spíše účinné“. Více než jedna čtvrtina (26 %) českých občanů považuje nošení za neúčinné, když necelé dvě desetiny (18 %) ho považují za „spíše neúčinné“, a necelá desetina (8 %) za „rozhodně neúčinné“. Minimum občanů (5 %) se v této otázce nepřiklání na žádnou stranu a zvolilo možnost „nevím“.
Při bližším pohledu na sociodemografické charakteristiky těch, co si myslí, že nošení roušek je účinné, nebo naopak neúčinné, se ukazuje, že rozdíly podle pohlaví, věku a vzdělání jsou vesměs statisticky nevýznamné výrazné. Jen podle vzdělání se objevuje sice statisticky významný, ale věcně poměrně nevýrazný rozdíl v průměru mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a ostatními kategoriemi s nižším vzděláním. Rozdíl je dán tím, že u lidí s nejvyšším dosaženým vzděláním je nejnižší podíl (4 %) těch, co uvedli, že považují nošení roušek za „rozhodně neúčinné“, u zbývajících vzdělanostních skupin se podíl této kategorie pohybuje kolem jedné desetiny populace (základní vzdělání 9 %, vyučení 10 %, středoškolské s maturitou 9 %).
Silnější vztah jsme zaznamenali u dalších znaků, kterými respondenti hodnotili společenskou situaci, a to především u důvěry vládě viz tabulku 1. Čeští občané, kteří deklarovali, že věří vládě České republiky, také ve větší míře uváděli, že považují nošení roušek jako opatření proti onemocnění covid-19 za účinné. Z těch, co uvedli, že rozhodně důvěřují vládě, téměř devět desetin (86 %) považuje nošení roušek za účinné a jen o málo víc než desetina (11 %) za neúčinné. Naopak z těch, co uvedli, že rozhodně nedůvěřují vládě, nošení roušek považuje za účinné necelá polovina (46 %) a přibližně polovina (51 %) za neúčinné. Podobný, i když slabší vztah jsme registrovali u důvěry prezidentovi ČR, spokojenosti se současnou politickou situací v ČR a také deklarovanou životní úrovní vlastní domácnosti. Lidé, kteří více důvěřují prezidentovi, jsou spokojení s politickou situací a uvádějí dobrou životní úroveň domácnosti, také relativně častěji považují nošení roušek za účinné.
Dále jsme zjišťovali, zda by měl stát podle občanů nařizovat nošení roušek a případně kde. Výsledky ukazuje graf 2. Přibližně jedna třetina (34 %) české společnosti zastává stanovisko, že by měl stát nařizovat nošení roušek v celé České republice, necelá polovina (46 %) občanů pak zastává stanovisko, že by měl stát nařizovat nošení roušek ve vybraných oblastech České republiky a jen 15 % si pak myslí, že by stát nikde nošení roušek nařizovat neměl. U této otázky jsme zaznamenali statisticky významnou souvislost s věkem, když občané v nejstarší věkové skupině starších 60 let oproti ostatním věkovým skupinám poměrně častěji uváděli, že by měl stát toto opatření nařizovat v celé ČR. Zároveň jsme zde nezjistili žádný rozdíl mezi vzdělanostními skupinami obyvatel. I zde se ukazuje obdobná souvislost jako v předchozí otázce, kdy ti, co více důvěřují vládě, také relativně častěji uvádějí, že by stát měl nařizovat nošení roušek v celé ČR i v jejích vybraných oblastech.
