V červnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. Z výsledku průzkumu jsme vybrali: Zajímalo nás, co si o tomto tématu myslí česká veřejnost. Konkrétně jsme zjišťovali, jestli se čeští občané zajímají o problematiku změny klimatu, zda podle jejich názoru ke změně klimatu na Zemi vůbec dochází, jestli k ní přispívá lidská činnost a zda podle jejich názoru mohou lidé změnou svého chování změnu klimatu nějak ovlivnit. Na závěr nás zajímalo, zda se respondenti obávají dopadů změny klimatu a jestli podle nich bude mít změna klimatu nějaký dopad na ČR.
Nejdříve jsme zjišťovali, zda se čeští občané o problematiku změny klimatu zajímají. Jak můžeme vidět z grafu 1, tak zájem o problematiku změny klimatu deklaruje více než polovina (53 %) dotázaných, z toho 7 % se „velmi zajímá“ a 46 % „spíše zajímá“. Na druhé straně necelá polovina (46 %) uvedla, že se o problematiku změny klimatu nezajímá, z toho 36 % se „spíše nezajímá“ a 10 % „vůbec nezajímá“. Zbývající zanedbatelné 1 % dotázaných nedokázalo odpovědět a zvolilo odpověď „nevím“.
Znění otázky: „Do jaké míry se zajímáte o problematiku změny klimatu? Velmi se zajímáte, spíše se zajímáte, spíše se nezajímáte, vůbec se nezajímáte.“
Z hlediska sociodemografických a dalších charakteristik zájem o problematiku změny klimatu roste se zvyšujícím se nejvyšším dosaženým vzděláním, s rostoucí spokojeností s vlastním životem a s politickou situací v ČR a se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní vlastní domácnosti. Více se o problematiku změny klimatu zajímají také ti, kdo se zajímají o politiku a lidé z Plzeňského kraje. Naopak nezájem o tuto problematiku častěji vyjadřují dotázaní z Ústeckého a Královéhradeckého kraje, ti, kdo se nezajímají o politiku a z hlediska politické orientace ti, kteří se na levopravé škále umisťují do středu.
Je vědecky dokázáno, že v posledních 100 letech dochází ke změně klimatu na Zemi. V rámci výzkumu jsme zjišťovali, zdali s tímto tvrzením souhlasí čeští občané. Výsledky ukazují, že podle naprosté většiny (86 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když podle nadpoloviční většiny (55 %) dotázaných k ní dochází určitě a podle dalších 31 % pravděpodobně. Naopak o málo více než desetina (11 %) dotázaných zastává názor, že v posledních 100 letech nedochází na Zemi ke změnám klimatu (5 % „pravděpodobně se nemění“, 6 % „určitě se nemění“). Zbývající 3 % dotázaných nedokázala na tuto otázku odpovědět a zvolila možnost „nevím“.
Detailní analýza ukázala, že názor na to, zda dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, se liší dle různých charakteristik respondentů. Přesvědčení o tom, že na Zemi dochází ke změně klimatu, roste se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní vlastní domácnosti, s rostoucí spokojeností s vlastním životem a nepřekvapivě se zvyšujícím se zájmem o problematiku změny klimatu. Tento názor častěji zastávají také ti, kteří jsou nespokojeni s politickou situací v ČR, a obyvatelé Olomouckého kraje. Naopak názor, že ke změně klimatu v posledních 100 letech nedochází, mají častěji lidé starší 45 let, obyvatelé Královéhradeckého kraje, lidé se špatnou životní úrovni vlastní domácnosti a ti, kteří se o problematiku změny klimatu „vůbec nezajímají“.
Těch dotázaných, kteří rozhodně nevyloučili, že v posledních 100 letech dochází ke změně klimatu na Zemi, jsme se dále ptali, jestli podle jejich názoru k této změně klimatu přispívá lidská činnost. Česká veřejnost má v této otázce jasno, neboť přibližně devět z deseti dotázaných (89 %) uvedlo, že lidská činnost ke změně klimatu přispívá, z toho necelé dvě třetiny (64 %) dotázaných si myslí, že určitě přispívá, a další čtvrtina (25 %) že k ní pravděpodobně přispívá. Opačný názor, tedy že lidská činnost nepřispívá ke změně klimatu, zastává pouze necelá desetina (8 %) dotázaných, z toho 6 % že „pravděpodobně nepřispívá“ a 2 % že „určitě nepřispívá“. Zbývající 3 % dotázaných nemají v této otázce jasno a odpověděla „nevím“.
Názor, že ke změně klimatu přispívá lidská činnosti, zastávají častěji lidé ve věku 20 až 29 let, dotázaní hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, či „ani dobrou, ani špatnou“, ti, kdo jsou nespokojeni s politickou situací v ČR a ti, kteří se „velmi zajímají“ o problematiku změny klimatu. Opačný názor, tedy že lidská činnost nepřispívá ke změně klimatu, vyjádřili častěji ti, kdo se o problematiku změny klimatu „vůbec nezajímají“ a obyvatelé Královéhradeckého a Jihočeského kraje.
Další otázka se týkala toho, jestli si dotázaní myslí, že změna lidského chování může mít nějaký vliv na současnou
změnu klimatu. Z grafu 4 můžeme vidět, že více než tři čtvrtiny (76 %) dotázaných se přiklání k názoru, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu zpomalit a další přibližně čtrnáctina (7 %), že ji mohou dokonce úplně zastavit. Na druhé straně více než desetina (12 %) respondentů se domnívala, že lidé změnou svého chování nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit. Dvacetina (5 %) dotázaných nemá na tuto otázku jasný názor a volí variantu „nevím“.
Detailní analýza ukázala, že lidé do 29 let, studenti, obyvatelé kraje Vysočina, potenciální voliči TOP 09 a ti, kdo se „velmi zajímají“ o problematiku změny klimatu si častěji myslí, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu úplně zastavit. Naopak názor, že změna lidského chování nemůže současnou změnu klimatu nijak ovlivnit, zastávají častěji lidé, kteří by ve volbách do Poslanecké sněmovny volili SPD nebo Trikolóru, podnikatelé se zaměstnanci, vedoucí řídící pracovníci a ti, kdo se o problematiku změny klimatu „vůbec nezajímají“.
Na závěr výzkumu jsme dotázaným položili dvě otázky týkající se jejich obav z dopadů změny klimatu na Zemi. Více než dvě třetiny (67 %) české veřejnosti se v určité míře obávají dopadů změny klimatu, z toho 17 % se obává velmi a 50 % spíše. Na druhé straně necelé tři desetiny (29 %) dotázaných uvedly, že obavy z dopadů změny klimatu nepociťují (23 % spíše ne a 6 % vůbec ne). Zbývající necelá dvacetina (4 %) dotázaných nevyjádřila konkrétní názor a zvolila variantu „nevím“.
Z detailnější analýzy vyplynulo, že častěji se dopadů změny klimatu obávají ženy (69 %, muži 64 %), obyvatelé Olomouckého a Zlínského kraje, lidé hlásící se jednoznačně k levici, ti, kteří se hodně zajímají o problematiku změny klimatu a kteří se domnívají, že k ní přispívá lidská činnost a dotázaní, kteří si myslí, že pokud lidé změní svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu úplně zastavit či zpomalit. Naopak obavy z dopadů změny klimatu častěji nepociťují obyvatelé Ústeckého a Královéhradeckého kraje, potenciální voliči SPD či Trikolóry, dotázaní, kteří se nezajímají o změnu klimatu a kteří si myslí, že k této změně nepřispívá lidská činnost a také ti, podle kterých změna lidského chování nemůže nijak současnou změnu klimatu ovlivnit.
U respondentů, kteří rozhodně nevyloučili, že v posledních 100 letech dochází ke změně klimatu na Zemi, jsme dále zjišťovali, zda podle jejich názoru bude mít změna klimatu dopad na Českou republiku a případně jaký – zda dobrý či špatný – tento dopad bude. Mezi českou veřejností převažuje pesimistická nálada, neboť více než polovina (54 %) dotázaných uvedla, že podle jejich názoru bude mít změna klimatu špatný dopad na ČR, z toho téměř pětina (18 %) si myslí, že „rozhodně špatný“ a 36 %, že „spíše špatný“. Naopak o pozitivním dopadu změny klimatu na Českou republiku je přesvědčena pouze dvacetina (5 %) dotázaných. Prostřední variantu, tedy že dopad změny klimatu bude tak napůl (dobrý i špatný), zvolily tři desetiny (30 %) dotázaných. Názor, že změna klimatu nebude mít žádný dopad na ČR, vyjádřily pouze 3 % dotázaných. Zbývající necelá desetina (8 %) dotázaných v této otázce nemá jasno a proto se přiklání k variantě „nevím“.
